Rožmberk

Poloha

Rožmberk se nachází kde jinde než v Jihočeském kraji, bývalém okrese Jindřichův Hradec. Konkrétněji řečeno v oblasti známých, ve světě i u nás proslulých třeboňských rybnících. Leží necelých 6 kilometrů severním směrem od Třeboně. Stejně jako o Lipenské přehradě se o něm někdy mluví jako o 'jihočeském moři', ač svou rozlohu dosahuje zhruba jen asi desetiny rozlohy Lipna. Je největším rybníkem nejen u nás ale v celé střední Evropě. Tento rybník spadá svou polohou do údolí řeky Lužnice. Ta se do něj vlévá u Staré Hlíny.

Historie

K Rožmberku neodmyslitelně patří jméno rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan, který zahájil stavbu tohoto vodního díla roku 1584. Jakub Krčín ovšem nebyl iniciátorem své vlastní myšlenky. Námět převzal od Jana Štepánka Netolického, kterému nebylo dopřáno myšlenku prosadit. Po šesti letech bylo dílo dokončeno a z celého širého okolí se sem jezdili dívat lidé, kteří obdivovali krásu a rozlehlost Rožmberku.

Na stavbě hráze se podílelo přinejmenším 800 dělníků. Jejich snaha ale zkrachovala téměř okamžitě po napuštění rybníka, kdy hráz částečně praskla. Takhle to ale přece skončit nemohlo. Během následujících dvou týdnů, kdy zde pracovalo na 1600 lidí, se podařilo hráz dostatečně zpevnit. Pomohlo tomu i vysazení čtyř řad dubů, jejichž přítomnost, hlavně díky kořenovému systému, napomohla zpevnění. Dnes jsou tyto stromy chráněnou památkou. V roce 1662 zde přibylo kamenné obložení.

Pověst

K Jakubu Krčínovi se váže jedna z tamějších pověstí. Ta vypráví o spojení Krčína s ďáblem. Nikdo onehdá nemohl pochopit, jak mohl obyčejný smrtelník vybudovat takové dílo. K tomu všemu ještě přispívají historky o tom, jaký to byl zaměstnavatel. Byl tvrdý, neúprosný a neústupný. Traduje se, že ani po smrti nemá klid. Každé noci, kdy se kolem Rožmberku točí větry a rámusí hromobití, projíždí Krčín ve strašidelném povozu taženém šesti divokými černými kocoury, jež zobrazují nelítostného ďábla. Prohlíží si tak své dílo a lituje krutostí, jež se kvůli němu dopustil.

Technické parametry

Dnešní rozloha Rožmberku je 489 ha. V minulosti tomu ale bylo jinak. Byly zaplaveny louky až na okraj Třeboně a původní rozloha byla zhruba více než dvojnásobná, 1060 ha. Hráz má na výšku 11 metrů a na šířku 9, místy až 12,5 metru. V koruně má 2 355 metrovou délku. Postavena je převážně z jílovopísčité zeminy. Na stavbu celého rybníka bylo potřeba 750 000 m3 zeminy. Maximální hloubka v některých místech je 6,2 metru. 6,2 je číslo, které vypovídá o celkovém objemu vody v rybníce. Je ovšem v miliónech m3. Pozoruhodná je i nadmořská výška, ve které se nachází. Leží 427 metrů n.m.

Využití

Nejdůležitější je určitě zmínit rybníkářství. Chov ryb má u nás staletou tradici. Právě toto téma je nyní aktuální. Mnozí z nás si nenechají letošní výlov ujít a sjedou se sem kolikrát i z velmi vzdálených oblastí. Každoročně zde panuje určitá míra netrpělivosti a očekávání. Výlov je každoročně vyhledávanou návštěvnickou atrakcí, nejen na Rožmberku. Nejen v předvánočním čase je Rožmberk vyhledávanou turistickou atrakcí. V létě sem za odpočinkem a rekreací vyrážejí desetitisíce lidí nejenom z Čech. Pod hrází je malinká vodní elektrárna. Ta byla postavena v roce 1922. Výkon 260 kW zajišťují dvě Francoisovy turbíny.

Další nedílnou součástí využití Rožmberka je ochrana před povodněmi. Tenhle rybník je schopen zadržet až 70 mil. m3 vody. K regulaci jarních vod byla vytvořena stoka Nová řeka. Ta přebírá vody Lužnice a přenáší je do Nežárky.

Zdroj:
111 nej... České republiky
encyklopedie Česko