Náučným chodníkom Monkova dolina - Belianske Tatry

Ak rozmýšľate nad dovolenkou v horách, rada Vám poradím. Určite je pre každého turistu veľkým zážitkom navštíviť veľhory Slovenska – TATRY.

Kamziky - klikněte pro zobrazení detailuKamziky Najväčší záujem je o Vysoké a Západné Tatry, sú pre turistov najviac známe. Menej navštevované Belianske Tatry Vám však ponúknu túru v krásnej tichej prírode, ktorú sprevádza spev vtákov, klopítanie kamzíkov a sem-tam aj hvízdanie svišťov. Veľkou výhodou, najmä pre deti a dôchodcov je, že z celých Tatier je výstup po chodníkoch Belianskych Tatier, aspoň podľa mojich skúseností, najmenej náročný.

Rada by som Vás týmto príspevkom previedla po náučnom chodníku Monkova dolina. Je to jednosmerný náučný chodník, na ktorý sa dostanete z obce Ždiar. Chodník sa začína pri sútoku riečky Bielej a Rígľového potoka nad zotavovňou Magura (896 m n.m.), prechádza Monkovou a Širokou dolinou, cez Široké sedlo (1825,5 m n.m.) a Vyšné Kopské sedlo (1933 m n.m.) a končí v Kopskom sedle (1749 m n.m.). Je značkovaný zelenou farbou, jeho dĺžka je 6 km a výstup po ňom trvá zhruba 3,5 hodiny.

Dryas octopetalla - klikněte pro zobrazení detailuDryas octopetalla Najzaujímavejším je snáď kaňonovitý úsek doliny so 140 m vysokým skalným prahom s kaskádami vodopádov, skalnou bránou, vrchom Opálenica (1 405 m n. m) so vztýčenou vrásou vápenca. Tieto útvary prírody dokresľuje vo veľkej miere aj vysokohorská fauna a flóra.

Počas túry si môžete odpočinúť v Širokom sedle a Vyšnom Kopskom sedle, kde nájdete nielen lavičky (v Širokom sedle i stôl), ale aj informačné tabule so zaujímavými informáciami o náučnom chodníku. A výhľad na okolité Tatry je skutočne nenahraditeľný. Lavičky a informačnú tabuľu nájdete i v Kopskom sedle, kde tento náučný chodník končí. Tu sa zase môžete pokochať výhľadom na Beliansku kopu (1832 m n.m.) Jahňací štít (2230 m n.m.), Kolový štít (2418 m n.m.), Baranie rohy (2526 m n.m.), Pyšný štít (2621 m n.m.), Lomnický štít (2634 m n.m.), Kežmarský štít (2556 m n.m.) a Veľkú Svišťovku (2038 m n.m.).

Jahňací štít - klikněte pro zobrazení detailuJahňací štít Široké sedlo (1825,5 m n.m.) je vysokohorské sedlo medzi Ždiarskou Vidlou (2141,6 m n.m.) a Hlúpym vrchom (2060,8 m n.m.). Rozdeľuje hrebeň Belianskych Tatier na dve výškovo i morfologicky rozdielne časti – juhovýchodnú od Kobylieho vrchu až po Hlúpy vrch a severozápadnú od Ždiarskej Vidly po Rogovú. Z tohto miesta je krásny výhľad na severe na tiahnucu sa Spišskú Maguru, Pieniny, na juhu na Vysoké Tatry, na západný hrebeň Belianskych Tatier so Ždiarskou Vidlou a Havranom. Pôsobením výraznej veternej erózie sú odkryté červeno, zeleno a fialovo sfarbené vrchnotriasové ílovité bridlice s vložkami pieskovcov, dolomity a vápence.

Vyhliadkové miesto nad Širokým sedlom - klikněte pro zobrazení detailuVyhliadkové miesto nad Širokým sedlom V Širokom sedle dochádza ku rýchlemu striedaniu geologického podložia (kyslé kremence a zásadité vápence) a tým aj k nápadnému striedaniu rastlinných druhov a ich spoločenstiev. Na kyslých pôdach rastie zvonček alpínsky (Campanula alpina), prvosienka najmenšia (Primula minima), poniklec biely (Pulsatilla scherfelii). Na vápencovom podklade je svet vysokohorských rastlín výrazne bohatší, nájdeme tu druhy ako všivec Oederov (Pedicullaris oederi), poliehavú vŕbu sieťkovanú (Salix reticulata), ostropysk Hallerov (Oxytropis halleri) a ostropysk karpatský (Oxytropis carpatica) – oba ostropysky rastú iba v Belianskych Tatrách. Už z diaľky Vás upúta stračia nôžka tatranská (Delphinium oxysepallum), ktorá je jedným z piatich starých západokarpatských endemitov Tatier. Na kosodrevine môžete často vidieť sedieť ľabťušku vrchovskú (Anthus spinoletta) a vrchárku červenú (Prunella colaris). V týchto miestach sa nachádza aj nora posledného svišťa vrchovského tatranského (Marmota marmota latirostris). V máji tohto roku však prebehla reštitúcia svišťov v okolí Širokého sedla, všetkých 6 svišťov sa aklimatizovalo, začali vystielať pôvodné nory. Ich množstvo sa pravdepodobne zväčší, pretože sem boli medzi nimi dovezené i gravidné samice. Okrem svišťov Vás v tomto území privítajú i kamzíky (Rupicapra rupicapra tatrica), ktoré radi z diaľky pozorujú turistov. Lomnický štít - klikněte pro zobrazení detailuLomnický štít

Vyšné Kopské sedlo (1933 m n.m.) je sedielko tvorené mäkkým súvrstvím, sú to pestré červené, zelené a fialové bridlice s vložkami pieskovcov až kremencov s ojedinelými lavicami dolomitov. Naobsahuje žiadne skameneliny, sú však z neho známe zložky sádrovcov, ktoré ukazujú na vyparujúcu sa lagúnu. Toto obdobie sa vyznačovalo dočasným ústupom mora, tvorbou lagún a ich vysychaním. Celý južný svah Belianskych Tatier tvoria vodorovné pásy hornín viac alebo menej odolných proti zvetrávaniu. Aj v tejto oblasti dochádza k stretom vápnomilnej a kyslomilnej flóry. Okrem už spomínaných druhov v Širokom sedle tu môžete vidieť z druhov viazaných svojim výskytom na vápence pochybok mliečny (Androsace lactea) a dvojštítok hladkoplodý (Biscutella alevigata). Z kyslomilných je tu sitina trojzárezová (Juncus trifidus), na plytkých pôdach rastie poloker šucha dvojdomá (Empetrum hermaphroditum). V tomto úseku chodníka určite uvidíte loviť sokola myšiara (Falco tinnunculus), prípadne, ak budete mať šťastie, môžete zbadať na hôľnych skalách tetrova hôľneho (Tetrao tetrix).

Tento chodník bol ako prvý vylepšený a slávnostne otvorený 22. júla 2008 z projektu Živé chodníky. K oddychu bola tiež dobudovaná malá náučná geologická plocha. Povrch chodníkov je upravený tak, aby túru zvládli aj deti a dôchodci. Tiež tu pribudli nové informačné tabule, z ktorých sa dozviete veľa informácií, napr. o ľadovcovom pôvode Monkovej doliny, o širokom lavinóznom svahu medzi Jatkami a Hlúpym vrchom, o kaňonovitom úseku doliny a ďalsie zaujímavé informácie o Širokom sedle a Vyšnom Kopskom sedle.




Debata k článku 'Náučným chodníkom Monkova dolina - Belianske Tatry'
autor článku:
datum zveřejnění:
16. listopadu 2009


Nejnovější články ze stejné kategorie
V Čechách na Sibiři
V Čechách na Sibiři
Sibiř – nejhlubší soutěska Teplických skal. Místy jen metr úzká křivolaká ulička mezi stometrovými...
Kuriozity: Průjezdné stromy v kalifornských národních parcích
Kuriozity: Průjezdné stromy v kalifornských národních parcích
V kalifornských národních parcích je k vidění spousta zajímavostí. Například „stromové tunely“...
Expedice Seychely 2016 I.: Úvod
Expedice Seychely 2016 I.: Úvod
Část naší redakce už za pár týdnů vyrazí za poznáním seychelských národních parků a chráněných...
Rýchory - vzácná květena a "prales" díky pastvě
Rýchory - vzácná květena a "prales" díky pastvě
Břehy potoka pokryté sejpy z těžby zdejšího zlata. Agrární valy z mezí a pastvin, které pohltil les....
Zdivočelí koně pobíhají i na Sardinii
Zdivočelí koně pobíhají i na Sardinii
Sardinie je díky svým nádherným plážím a divokým zátokám často nazývána Evropským Karibikem....
Do přírody s kočárkem – Krkonoše
Do přírody s kočárkem – Krkonoše
Možná se budete divit, ale i v Krkonoších se najde několik velmi zajímavých nedlouhých tras, které v...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 40%

Poznávací test: Ptačí siluety
Jakou siluetu bude mít za letu tento pták?
poznávačka Ptačí siluetypoznávačka Ptačí siluety
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 92%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Kůň na pláni

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz