Co dělat před zimou s nalezeným malým ježečkem

autor: Lenka Kadlíková
Ježčata narozená pozdě v létě nebo dokonce na podzim nemají šanci se dostatečně vykrmit na to, aby mohla přežít zimní spánek. Proto je nutné se o takovéto ježky postarat.


Co tedy dělat při nalezení malého ježka či ježků?

V období na konci září či začátkem října by mladí ježci měli dosahovat váhy 700g. To je váha, při které je ježek schopen bez jakýchkoli problémů přezimovat. Jsou však ježčí mámy, které své mladé přivedou na svět až v září. Tato mláďata by bez naší pomoci asi těžko přežila zimu. Po narození váží zhruba 50 - 60g a to je desetkrát méně než by měli mýt v době, kdy se připravují na přezimování.

Pokud se Vám stane, že najdete hnízdo s takhle malými ježečky, kteří ještě nemají tvrdé bodliny, tak než je odnesete domů vyčkejte na místě tak dvě hodinky, jestli se náhodou nevrátí jejich matka. Pokud se tak stane, ježečky rozhodně nechte na místě, ale rodinku přikrmujte podle jídelníčku který je níže.

Jestliže se ale nezodpovědná ježčí matka nemá k návratu, jsou zde dvě možnosti jak ježkům pomoci. Pokud se rozhodnete svěřit ježky do rukou odborníků, určitě se vám budou hodit tyto kontakty: 222 516 115, 222 511 494, csop@ecn.cz. Jedná se o kontakty na centrálu Českého svazu ochránců přírody. Tato organizace provozuje po celé republice síť záchranných stanic a spolupracuje s dobrovolníky, kteří se doma starají i o desítky ježků. Na uvedených kontaktech vám sdělí informace o nejbližší záchranné stanici či dobrovolníkovi.

Tou druhou možností je postarat se o ježky vlastními silami. Samozřejmě je to možnost méně pohodlná, ale o to krásnější je pocit, když na jaře zdravého ježečka pouštíme do přírody. Než si ježečka definitivně přineseme domů, je nutné mu připravit odpovídající ubytování: dostatečně velkou krabici s přístřeškem na spaní a kameninovou miskou na žrádlo a vodu. Dno krabice pokryjeme novinovým papírem.

Obzvlášť malí ježci potřebují dostatek tepla. Pro tento účel dobře posouží staré osušky či utěrky a plastová láhev naplněná vodou, umístěná u stěny krabice ve které ježek spí a překrytá částí zmíněné osušky či utěrky. Byteček položte na suché stinné, ale ne úplně temné (sklepy) tiché místo. Rtuť teploměru by měla ukazovat běžnou pokojovou teplotu.

Základní ošetření a případná návštěva veterináře

Ještě než uložíme ježka do jeho nového bytečku, je nutné ho pečlivě prohlédnout a zbavit ho veškerých možných příživníků na kůži. Větší ježky můžeme vykoupat v roztoku Orthosanu, u těch menších se to nedoporučuje, protože by mohlo dojít k jejich podchlazení. Pak pinzetkou nebo speciálními kleštičkami odstraníme klíšťata. U malých ježečků, kde nemůžeme použít přípravky proti blechám a jiné havěti, musíme pinzetkou vybrat i takovéto příživníky.

Pokud najdete zesláblého nebo nemocného ježka může se stát, že kolem očí najdete malá muší vajíčka. Ta se samozřejmě musí také odstranit. Vzhledem k tomu, že se jedná většinou o zesláblého či nemocného jedince, doporučuji návštěvu veterináře. Mimo prohlídky vám také nabídne nějaký přípravek na odčervení.

Jídelníček pro ježka

Po očistě a případné návštěvě u veterináře váš svěřenec zaručeně dostane hlad. Pokud je tím svěřencem malinký padesátigramový ježeček, připravte se na pravidelné krmení po třech hodinách, ve dne i v noci. Takhle malým ježečkům můžete nabídnout pouze mléko speciálně připravené pro štěňata či koťata (je k dostání u veterinářů). Při každém krmení podáváme ježečkovi injekční stříkačkou či malou lahvičkou pro panenky asi 2 ml již zmíněného mléka. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ TOTO SPECIÁLNÍ MLÉKO NESMÍME NAHRADIT KRAVSKÝM. Po každém krmení je nutné ještě ježečkovi prstem jemně masírovat bříško, protože není schopen se sám vyprázdnit. Ve volné přírodě toto provádí matka jazykem.

Když mládě přibere na váze zhruba 200g, můžeme postupně vypustit noční krmení a přidat do stravy vařené najemno nakrájené maso, těstoviny, mrkev, ovesné vločky, piškoty, tvaroh, sýr nebo banán. Nezbytným doplňkem stravy jsou i vitamíny, například Roboran (dvakrát týdně na špičku nože do jídla).

Naopak nevhodné je pro ježky především kravské mléko, čerstvé pečivo, vepřové maso, kořeněné nebo solené maso, syrové vejce, uzeniny, omáčky a polévky, kůže a vnitřnosti z drůbežího masa.

Při správné výživě by měl ježek přibývat 50 až 70g týdně.

Zazimování ježka

Po dosažení váhy 700g můžeme bez obav začít s přípravami na zazimování. Ježka přeneseme do chladnější místnosti s teplotou kolem 6-ti stupňů. Do mističky dáme nějaké suché krmení, například vločky, piškoty, ořechová jádra... Nezapomeneme na vodu. V tomto prostředí by ježek měl během několika dní usnout.

Tím však naše práce nekončí. Přes zimu ho chodíme pravidelně kontrolovat a hlavně vyměňujeme vodu. Na jaře, když se ježek definitivně probudí, je nutné ho opět dokrmit do váhy 700g. V zimním spánku totiž zhruba 20% své váhy ztratí.

Vypuštění ježka po zazimování

Po dostatečném vykrmení (nejlépe v polovině května) se začneme poohlížet po vhodném místečku, kde našeho bodlináče vypustíme. Určitě se mu bude líbit okraj pěkného listnatého lesíka nebo klidný kout naší zahrádky plný keříků, pod které se bodlináč může ukrýt. Na první dny ježkovi připravíme ještě něco dobrého na zub a vodu. Upravíme také jeho byteček tak, aby si do něho mohl sám vlézt, jestliže první dny hned nenajde úkryt, který by se mu zamlouval. Pokud je již všechno připraveno, nezbývá než čekat na teplý pěkný večer a s bodlináčkem se rozloučit.



autor:
datum vydání:
7. října 2004


Diskuze k článku „Co dělat před zimou s nalezeným malým ježečkem“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!