Neprodejné potraviny nejsou vždy odpad

Neprodejné potraviny jsou ty, které sice lze konzumovat, ale jen těžko se prodají mezi ostatními potravinami na prodejní ploše, nebo jejich prodej je natolik komplikovaný, že k němu obchody prostě nepřistupují. Charakter neprodejného zboží v jednotlivých odděleních se liší. Poškození obalu u mléčných a masných výrobků přináší neúměrné riziko biologické kontaminace, zatímco například u trvanlivého koloniálního zboží je jen nutné zamezit úplnému vysypání obsahu (mouka, sůl, těstoviny... - lze je uzavřít do sáčku, ale nelze prodat přesně známé množství, přitom je nutné omezit, aby při manipulaci zákazníky vznikal další nepořádek). Neprodejné, ale konzumovatelné jsou potraviny jen s ušpiněným, ale jinak nepoškozeným obalem.

U trvanlivosti zboží je nutné rozlišovat použitelnost a minimální trvanlivost, viz Burešová (2011). Potraviny s delší trvanlivostí se dají konzumovat i po uplynutí minimální trvanlivosti, prodávat se ale mohou jen s jasným uvedením, že uplynula minimální trvanlivost a za kvalitu ručí prodejce. Tyto potraviny však mohou ztratit původní texturu či chuť.

Pokud se takové potraviny neprodávají, ale darují například potravinovým bankám, měl by obchod alespoň u chlazeného zboží garantovat neporušení chladícího řetězce a zamezení biologické kontaminace. Zboží plesnivé, hnijící, nebo s přerušeným chladícím řetězcem je nepochybným odpadem. Takové zboží by mělo být okamžitě při nalezení vyřazeno, neohrožovat ani zdraví zákazníků a další biologickou kontaminací ani ostatní zboží. Ve kterých případech jde o odpad a kdy jsou potraviny jen neprodejné?

Ovoce, zelenina:
odpad: plesnivé a hnijící zboží
neprodejné potraviny: seschlé a mechanicky poškozené zboží, neesteticky tvarované zboží, lehce znečištěné zboží (omyvatelné)

Mléčné výrobky:
odpad: zboží s přerušeným chladícím řetězcem či poškozeným obalem, překročení data spotřeby
neprodejné potraviny: zboží s překročením minimální trvanlivosti

Koloniální zboží:
odpad: plesnivé zboží, zboží s poškozeným obalem a překročením data spotřeby
neprodejné potraviny: trvanlivé potraviny s prošlou minimální trvanlivostí a neporušeným obalem, potraviny s poškozeným obalem a bez překročení minimální trvanlivosti

Masné výrobky:
odpad: zboží s porušeným chladícím řetězcem, plesnivé a hnilobné zboží s porušeným obalem, zboží s překročeným datem spotřeby
neprodejné potraviny: potraviny s poškozeným obalem při doplňování a bez překročení minimální trvanlivosti, potraviny s překročenou minimální trvanlivostí a nepoškozeným obalem

Pečivo:
odpad: plesnivé a znečištěné zboží
neprodejné potraviny: nebalené pečivo z druhého dne, balené pečivo s překročením minimální trvanlivosti

Nápoje:
odpad: zboží s proraženými obaly a netěsnícími uzávěry
neprodejné potraviny: deformované nápojové plechovky, balení zašpiněná od jiných nápojů

DPH při darování potravin

Pokud chtějí obchody darovat neprodejné potraviny pro humánní využití, mají platit DPH. Za takového předpokladu je pro obchody výhodnější tyto potraviny likvidovat. Daňový zákon při takovém postupu ale státu žádné daňové zisky nepřináší, spíše se potýká s plýtváním energiemi potřebných pro výrobu potravin a také s kupícím se odpadem. Podle CSES pětina Čechů žije na hranici bídy, mat (2013). Za takového předpokladu množství potravin končících v opadu je i poměrně zásadním etickým problémem. Na tyto potraviny lze nahlížet jak jako na potraviny (mohou sloužit ke konzumaci člověkem), tak jako na odpady (obchod se jich zbavuje).

Ideálně by měly být jasně definovány neprodejné potraviny a osvobozeny při darování od plateb DPH. Problém rozhodně není v evropské legislativě. Podobně jako v Německu je k tomu nutná především precendentní dohoda mezi ministerstvem financí a finančními úřady, že darované zboží má pro obchod nulovou hodnotu a tomu odpovídá také nulová platba DPH.

Odkazy:
Burešová P. (2011); Datum minimální trvanlivosti, datum použitelnosti a záruční doba nejsou totéž - nové informace; URL: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001188&docType=ART&nid=

Europa.eu (2014); Stop food waste; URL: http://ec.europa.eu/food/food/sustainability/

mat (2013): Pětina Čechů žije na hranici bídy, nejvíce v pohraničí, URL: http://zpravy.idnes.cz/chudoba-v-cesku-narusta-0v6-/domaci.aspx?c=A131112_141126_domaci_maq