Rozhovor s doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D. (2/2)

S úspěšným entomologem Martinem Konvičkou o motýlech, ochraně životního prostředí a okrajově i o jeho postoji k islámu. Rozhovor jsme vzhledem k jeho obsáhlosti rozdělili do dvou částí.

 - klikněte pro zobrazení detailu

Příroda.cz: Jelikož jsem vášnivý „broučkař“, zaujal mě jeden váš abstrakt z konference na téma „jak chránit motýly a brouky zároveň“. Mohl byste shrnout jeho klíčové myšlenky?

Martin Konvička: Asi máte na mysli konferenci z roku 2006. Ten abstrakt ale odkazoval na můj článek z roku 1996, takový polemický příspěvek, který mi tehdy otiskli v bulletinu Veronica a byl vlastně mým prvým vážným příspěvkem do českých ochranářských debat – a jako jsem na něm roku 2006 nemusel změnit ani čárku, nemusel bych prakticky nic měnit ani dnes. Byl o tom, že evropské „pralesy“ by v přírodním stavu byly mnohde řidší, než dnes; odmítal za mých studií hojně propagovanou představu hustých hvozdů od Atlantiků po Ural; horoval pro obnovu řídkých, středních a pastevních lesů; a konečně psal o tom, že nejohroženější „lesní“ druhy obou skupin najdeme spíš v řídkém parkovém lese, než v lese dle lesnických představ.

Jediné, co ten článek neobsahoval, byla klíčová role megaherbivorů pro udržení parkových lesů či lesostepí, ale na to bylo roku 1996, a vlastně i 2006, ještě příliš brzy. I tak jsem si to škaredě slízl, pohádal jsem se tenkrát s půlkou tuzemské ochranářské veřejnosti. Jednou ten článek bude v čítankách, vsaďte se.

Příroda.cz: Patřil jste ke známým kritikům ekologických dotací, respektive agroenviromentálních plateb. Stále to platí? A pokud ano, co přesně se vám na nich nelíbí?

Martin Konvička: Tak především je principielně špatně, že platby, které mají ekologizovat zemědělství, řídí od zeleného stolu jakýsi Brusel. To nemůže dopadnout dobře už z prvých principů řízení … No a konkrétně, nejen já jsem si všiml, že ty platby, byť dobře míněné, dávají jednotné termíny, pravidla atd., pro něco, třeba termíny seče nebo zatížení pastvin, co by ideálně mělo varírovat v čase a prostoru podle místních podmínek, počasí toho kterého roku, lokálních zvyklostí a co já vím čeho. Jenže nereglementovat a kontrolovat heterogenitu v principu nejde – potvrdili mi to machři přes matematiku, počítače, programování. Co s tím, to vám nepovím, ale třeba ty výše zmíněné dočasně nesečené pásy představují radikální zlepšení, které nic nestojí a fakt vrací život do fádních lučních porostů.

Příroda.cz: Vím, že jste se svého času věnoval výzkumu popílkových odkaliští – a dospěl k velice zajímavým zjištěním. Můžete je ve stručnosti uvést?

Martin Konvička: Začnu tím, že to není ani tak výzkum můj, jako výzkum mého asi nejpracovitějšího doktoranda, kolegy Roberta Tropka. Určitě však byl mnou inspirován. Už někdy kolem roku 2000 jsme se s kolegy – a zase dík inspiraci jiných, třeba profesora Pracha – začali zabývat entomofaunou opuštěných kamenolomů. Ukázali jsme statisticky, to co vnímavý návštěvník kamenolomu vidí i bez složitých analýz – že zde samovolně vznikají superzajímavá stanoviště zejména xerotermního charakteru. Robert na ty věci navázal, rozšířil záběr z původních motýlů nejdříve na pavouky, pak na celé spektrum dalších skupin a nakonec z kamenolomů na další post-těžební a post-industriální stanoviště.

Z nabídky postindustriálů jsou popelková odkaliště určitě nejhnusnější (protože nemáme dost vybuchlých jaderných reaktorů) – ale současně fysiognomicky připomínají některá stanoviště, která ze středoevropské krajiny vymizela snad nejdramatičtěji: váté písky, písečné náplavy na březích řek, spáleniště. To vše bývala stanoviště pověstná velkou diverzitou hlavně včel a vos (díky nezpevněnému substrátu, kde si tyhle potvory rády zřizují hnízda). No a Robertovi a spol. se podařilo prokázat, že mnozí blanokřídlí původně vázáni na písečné lokality ona štěrkopísková odkaliště s chutí obsazují. Krom včel a vos, včetně druhů pokládaných za regionálně vyhynulé, tam našel například jeden druh cvrčka, poslední pořádné populace okáče ječmínkového a vůbec věci nečekané. Zásadní implikace těch výsledků je, že zatímco třeba v lomu je ochranářské rozhodování snadné – pokud opuštěný lom ponecháme samovolnému vývoji, tak člověku neublížíme a pomůžeme přírodě – tak v případě odkališť znamená samovolný vývoj, nesporně přínosný pro biodiverzitu nemalá zdravotní rizika pro člověka. Což je teprve to pravé ekologické dilema!

Příroda.cz: Náš magazín není o politice, ale přesto se musím zeptat… Mnozí lidé jsou přesvědčeni o tom, že máte dvojí tvář. Na jedné straně jste nesporně vynikající vědec i pedagog - během přednášek sršíte humorem a dobrou náladou a nedělá vám nejmenší problém udržet si pozornost posluchačů. Na druhé straně je tu váš negativní postoj k islámu a některé radikální výroky, kvůli kterým jste byl obviněn z podněcování k nenávisti vůči muslimům. Jde skutečně o vaši „temnější stránku“ nebo je to spíš tak trochu účelové? Možná se domníváte, že kdybyste se k islámu vyjadřoval… řekněme kultivovaněji… média by vás ignorovala?

Martin Konvička: Přesvědčení nikomu nevezmu, ale cožpak jsem se k ochraně přírody někdy vyjadřoval neradikálně? Kdybych hovořil neradikálně, tak ještě pořád čmáráme po mapách Územní systém ekologické stability a hledáme nejlepší termín seče pro uchování společenstva Centaureo-Arhenatereum (pokud takové existuje). Když ale odpovím konkrétněji: Nikdy jsem neměl nic proti muslimům, ve smyslu jednotlivců, kteří se nejčastěji ne vlastní vinou stali oběťmi islámské sekty či ideologie. Od začátku hovořím a brojím proti islámu, což je právě ta ideologie. Že nekecám, to mi potvrdí nejedna bývalá mohamedánka, které jsem ven z té sekty pomáhal; že to občas nejde bez ostřeších výroků, to snad nemusím dlouze vysvětlovat.

No a kultivované vyjadřování k islámu … Podívejte, jsou věci, třeba výsadba borové plantáže na místě vápnomilného trávníku, nebo zavírání očí před islámskou expanzí pod záminkou tolerance, které si žádné kultivované vyjadřování nezaslouží. Islám je zdaleka nejpromyšlenější, nejrafinovanější, nejdestruktivnější a nejzákeřnější ze zotročujících ideologií, které jsou tak nějak k dispozici na jídelním lístku historie. Je obzvlášť odporný, protože zneužívá ty nejbazálnější lidské potřeby (moc, sex, rodina, místo v komunitě, duchovní přesah) k ryze mocenským cílům; zaměřuje se proti slabším (jako jsou děti, ženy, jinosexuálové, intelektuálové) a ve své ryzí podobě přináší zkázu všemu, co dělá člověka člověkem. Mluvit o tom kultivovaně … to by mě vlastně ani nebavilo a taky by mi to přišlo makabrozní, asi jako houslové sonáty, přehrávané po večerech Rudolfem Hössem, ředitelem osvětimské továrny na smrt.

Příroda.cz: Díky svému postoji k islámu jste si udělal řadu přátel i nepřátel. Někteří lidé vás obdivují, jiní nesnáší. Já bych ale rád mluvil o té skupině, která si vás velmi váží jako vědce a právě proto jim dělá problém pochopit mnohé vaše názory na islám – resp. připadá jim, že v této oblasti vědecký způsob myšlení neuplatňujete, že jste až příliš zaujatý, nezlomně přesvědčený o své pravdě atd. Mě osobně tak trochu připomínáte vzdělaného kreacionistu, který ve svém oboru může být kapacita, ale nikdy neustoupí z toho, že svět byl před cca 6000 lety stvořen Bohem a žádná biologická evoluce se nekonala. Co byste vzkázal právě této skupině?

Martin Konvička: Já bych té skupině vzkázal, aby věnovali pár víkendů studiu islámu – přečetli si korán a pár hádisů, zjistili si, jak se z té změti nesmyslu „destiluje“ islámská jurisprudence, zkusili si sami napsat nějakou fatwu (není to tak těžké, jak klerikové a orientalisté rádi předstírají) a taky si přečetli pár svědectví prominentních islámských odpadlíků – čím si prošli, jaké pochybnosti je sžíraly, jak jejich odpadnutí od islámu komentoval blaseovaný západní intelektuál, a jak je to bolelo. Pokud to nebude stačit, ať se prokousávají denním tiskem, zprávami z islámského světa, a nasadí na ně základní pravidla vědecké metodologie – třeba tu o nemožnosti platnosti dvou protikladných tvrzení. Pak ať si položí otázku, zda si mých přírodovědeckých výsledků skutečně váží. Já tomu nevěřím, neb jsem k nim dospěl stejnými mentálními postupy, jako k těm řekněme „islámofobním“, s tím rozdílem, že ty „islámofobní“ mám pevněji vyzkoušené v praxi (vyrobil jsem například víc exmuslimek, než zachránil druhů motýlů).

No a pokud to nebude stačit, doporučuji jim najít si nějakého konsensuálního sadistu, jedná-li se o ženy, nebo podstoupit lékařskou kastraci, jedná-li se o muže. Protože hájit islám může ve 21. století jen opravdu vážný případ psychosexuálně hraniční osobnosti, což v případě žen nevadí, ale v případě mužů může být nebezpečné jim i jejich okolí.

Za server Příroda.cz se ptal Jiří Černý.

Foto: Archiv Martina Konvičky.




Debata k článku 'Rozhovor s doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D. (2/2)'
autor článku:
datum zveřejnění:
22. listopadu 2016


Nejnovější články ze stejné kategorie
Rozhovor s doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D. (1/2)
Rozhovor s doc. Mgr. Martinem Konvičkou, Ph.D. (1/2)
S úspěšným entomologem Martinem Konvičkou o motýlech, ochraně životního prostředí a okrajově i o...
Jak se žije jelenům či jezevcům? Britský vědec se rozhodl to zjistit
Jak se žije jelenům či jezevcům? Britský vědec se rozhodl to zjistit
Charles Foster z Oxford University tráví spoustu času broděním se v různých vodních tocích,...
Jane Goodall  -
Jane Goodall - "Opičí žena"
Tato „opičí žena“ se v rámci svého výzkumu stala členkou skupiny primátů. To vše za účelem...
Dagmar Pinkasová: V domácím prostředí se dá najít hodně bylinek
Dagmar Pinkasová: V domácím prostředí se dá najít hodně bylinek
Jako každý rok, i letos s přicházející zimou roste zájem o teplé nápoje, mimo jiné o čaje. Nejen o...
Globální oteplování je sexy. Bohužel (Bjorn Lomborg)
Globální oteplování je sexy. Bohužel (Bjorn Lomborg)
BJØRN LOMBORG, přední světový environmentální badatel a nově rovněž Pražan, říká:...
Hope Swinimer – od jednoho ptáčka po tísíce zachráněných zvířat
Hope Swinimer – od jednoho ptáčka po tísíce zachráněných zvířat
Na stanici Viasat Nature se můžete těšit na seriál ze života jedné známé kanadské ekologické...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 35%

Poznávací test: Zvířata v pohádkách
V jaké známé pohádce má svou roli toto zvíře?
poznávačka Zvířata v pohádkáchpoznávačka Zvířata v pohádkách
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 72%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Hlemýžď

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz