příroda.cz

Naše parta
(klikněte pro detail) V sobotu dopoledne jsme vyrazili z hotelu Kubát po asfaltové silnici. Po chvíli se silnice začala prudce stáčet z kopce. Právě v této zatáčce je odbočka na úzkou asfaltovou cestu, která vede nahoru k lesu. Když jsme vyšlápli kopec, potkali jsme pár běžkařů, kteří si užívali krásného počasí a posledního sněhu. Vydali jsme se po známé běžkařské a v létě turistické cestě směrem na Rovinku.

Po malém občerstvení v bufetu Na Rovince se naše skupina i s naším pejskem rozhodla vyrazit vlevo na Janovu horu a svézt se na koních.
Na Rovince
(klikněte pro detail)Po zhruba třech kilometrech chůze v rozbředlém sněhu se nám otevřel pohled na pastviny stáda huculských koní. Naše cesta vedla nejdříve k ohradě s několikadenními hříbaty a jejich matkami. Musím říci, že je to opravdu pěkná podívaná.

Do vyjížďky bylo ještě poměrně dost času, takže jsme si všichni dali nějaké to pití a chvíli poseděli. Mě to nedalo a vrátila jsem se s foťákem k hříbatům a ohradě se staršími koňmi. Okolo půl jedné nám začali připravovat koně na vyjížďku. Následně, po krátké instruktáži od průvodkyně, vyjeli čtyři odvážlivci z naší party směrem na vrchol Janovy hory.

Hucul
(klikněte pro detail) My ostatní jsme dostali hlad. Poblíž Hucul farmy, hned na kraji lesa, kterým jsme přišli, je chata Tereza, vyhlášená výbornou kuchyní. Bohužel jsme ale měli smůlu, protože kuchař si asi někam odjel a chata byla zavřená. Z oběda, na který jsme se těšili, se tak stala spíše svačina, kterou jsme zhltli při návratu v již zmíněném bufetu na Rovince. Měli tam na výběr párek, instantní polévku nebo mraženou pizzu. Pomalu jsme si neměli kam sednout, protože se vyrojilo opravdu velké množství běžkařů, kteří si zde udělali zastávku při své cestě. Možností kam mohli pokračovat měli ještě i v tomto jarním počasí poměrně dost. Na Rovince jsme počkali na naše koňáky plné zážitků z cesty (pro některé to byla první osobní zkušenost s koňmi) a vydali se stejnou cestou, nyní již o poznání zaplněnější běžkaři než dopoledne, zpět k hotelu.

Farma Hucul
(klikněte pro detail) I přes již tající sníh jsme si končící zimu na horách příjemně užili a mohli jsme pokračovat v dalším programu. Snad jediný nepříjemný moment nastal až při placení ubytování v hotelu, kde se cena za ubytování psa vyšplhala z původně domluvené ceny na několikanásobek. Asi mu také počítali polopenzi ;-)