Mapování savců žijících v české republice

Národní muzeum ve spolupráci s taxonomickým serverem www.biolib.cz rozjelo internetový projekt zaměřený na mapování zvířat žijících v české přírodě. Pro začátek se jedná o savce. Zapojit do mapování se můžete i vy.

Článek 'Mapování savců žijících v české republice' je rozdělen na více kapitol
«
  1. O mapování zvířat
  2. Která zvířata se mapují
  3. Jak mapovat
  4. Kompletní fotogalerie k článku
»

n>Jelen sika
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz Jednou z možností, jak získat více tolik potřebných údajů se zapojení širší veřejnosti do mapování, k čemuž je webová síť ideálním prostředkem. V první etapě se zajímáme především o sledování výskytu našich savců. Z 87-88 našich druhů sice připadají téměř dvě třetiny na tzv. drobné savce - hraboše, myšice, myši, rejsky a netopýry (u nás jich bylo dosud zastiženo 24 druhů), kterým se většina lidí spíše asi vyhne, nicméně moderní technika přichází na pomoc i v tomto směru a zejména s pomocí detailních digitálních fotografií lze tyto živočichy často určit i na "dálku".

Síťové mapování našich savců probíhá intenzivněji zhruba od počátku 90. let 20. století a dostupné údaje - nejrůznější hlášení od pozorovatelů, náhodné nálezy, literární údaje i výsledky výzkumných projektů - se soustřeďují do faunistické databáze, kterou spravuje RNDr. Miloš Anděra, CSc. ze zoologického oddělení PM Národního muzea v Praze. Ke konci roku 2005 zahrnovala databáze přes 85 000 položek a na jejím základě jsou postupně připravovány jednotlivé díly Atlasu rozšíření savců v České republice, které s určitými časovými odstupy shrnují dosavadní výsledky mapování savců u nás. Z nich mimo jiné vyplývá, že v pokrytí našeho území údaji o výskytu savců ještě zůstávají jisté mezery a proto uvítáme, když se do mapování zapojíte i Vy.

Srnec obecný - klikněte pro zobrazení detailuSrnec obecný
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Obecně lze říci, že význam mají údaje o pozorování kteréhokoliv druhu savce kdekoli na území České republiky. I když se třeba zdá, že zaznamenávání výskytu zajíce polního či srnce obecného je zbytečné, protože žijí (skoro) všude, přivítáme informace o všech savcích - pomáhá nám to udržovat mapy rozšíření v aktuálním stavu a navíc se vytváří cenná databanka jako zdroj informací pro budoucí generace. Jako příklad si vezměme králíka divokého - zatímco před 40-50 let se skutečně vyskytoval téměř všude, dnes abychom ho skoro hledali lupou.

Bobr evropský - klikněte pro zobrazení detailuBobr evropský
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Na druhé straně jsou druhy, či skupiny druhů, o jejichž výskytu máme dosud velmi málo údajů, a proto jim přikládáme větší váhu. Jedná se zejména o znovu se objevujícího bobra evropského, naopak mizejícího sysla obecného, dále o křečka polního, myšku drobnou, všechny čtyři druhy našich plchů, myšici temnopásou a myšivku horskou (podobně zbarvení drobní hlodavci), dále se neztratí údaje o kterémkoli druhu šelmy, již zmíněném králíkovi divokém a z kopytníků nás zajímá zejména los a nepůvodní druhy jelenů (daněk, sika, jelenec běloocasý). Význam však např. má i zaznamenávání kadáverů ježků usmrcených na silnicích (např. fotografií), neboť u nás žijí dva druhy a jejich oblasti výskytu se částečně překrývají (podle fotografie bodlin lze oba druhy vcelku snadno rozlišit). Obdobně je tomu s veverkou obecnou, která se u nás vyskytuje v několika barevných varietách od černé a tmavě hnědé až po rezavou a jejich zastoupení rovněž vykazuje jisté geografické souvislosti.

Zvláštní pozornost si zaslouží netopýři. Díky osobitému způsobu života se střídáním období letní aktivity a zimního klidu patří jejich sledování (a současně také druhové určení) k nejobtížnějším aktivitám v rámci mapování. V jejich případě uvítáme zejména údaje o místech jejich trvalejšího výskytu (na půdách kostelů, škol apod., v chatách, za okenicemi či na jiných podobných místech) a pokud se tento výskyt nepodaří dostatečně zdokumentovat, předáme údaje k dalšímu sledování příslušným regionálním odborníkům.

Kromě konkrétních druhů je naše pozornost zaměřena i na určité regiony ČR, ze kterých v databázi nejsou téměř žádné údaje ani o těch nejběžnějších druzích. Jde zejména o nížinaté oblasti středních a východních Čech a střední i jižní Moravy ("nehostinné" prostředí zemědělsky obhospodařovaných nížin nepřitahuje dosud pozornost přírodovědců), názorně tuto situaci ukazují např. aktuální mapy výskytu rejska obecného či rejska malého na BioLibu; z těchto regionů uvítáme jakékoliv zprávy i o těch nejběžnějších druzích.

Vedle druhové a geografického hlediska se současně sledují i jiné okolnosti výskytu savců u nás, např. jak vysoko do hor jednotlivé druhy vystupují (proto mají svou cenu i záznamy o zdánlivě banálních pozorováních běžných druhů v horách) či na netypických stanovištích (zejména např. v městském prostředí).

Jak správně mapovat?

Vlk obecný - klikněte pro zobrazení detailuVlk obecný
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Pro účely mapování je samozřejmě nejdůležitější mít jistotu o jaký druh se jedná. Řadu našich drobnějších savců dokážou spolehlivě určit pouze odborníci. Měli byste se proto pokusit o detailní fotodokumentaci a při ní se zaměřit na určité speciální oblasti, zejména hlavu, uši a ocas (to platí zejména pro netopýry a hlodavce), kde lze většinou vidět rozlišovací znaky jednotlivých druhů. To se samozřejmě týká hlavně uhynulých (či raněných) exemplářů, zdravý jedinec by se asi takto pozorovat dobrovolně nen

Článek 'Mapování savců žijících v české republice' je rozdělen na více kapitol
«
  1. O mapování zvířat
  2. Která zvířata se mapují
  3. Jak mapovat
  4. Kompletní fotogalerie k článku
»




Debata k článku 'Mapování savců žijících v české republice'
autor článku:
Miloš Anděra
Národní muzeum Praha
email: milos.andera@nm.cz

datum zveřejnění:
29. května 2006


Nejnovější články ze stejné kategorie
Polibek smrti: Jedem prý jako první disponovali savci
Polibek smrti: Jedem prý jako první disponovali savci
Savci nejspíš byli prvními zvířaty na světě, která získala schopnost produkovat jed. Plyne to z...
Na Bahamách objevena zatím nejstarší „tropická DNA“
Na Bahamách objevena zatím nejstarší „tropická DNA“
Vědci důkladně analyzovali pozůstatky želvy, která přibližně před 1000 lety uvízla v zatopeném...
Mravenci se při chůzi pozpátku orientují podle slunce a svých vzpomínek
Mravenci se při chůzi pozpátku orientují podle slunce a svých vzpomínek
Jak nejspíš víte, mravenci skvěle zvládají chůzi pozpátku. Vědci nyní zjistili, jak přesně to...
Retroviry prý na imunitní systémy útočí už téměř půl miliardy let
Retroviry prý na imunitní systémy útočí už téměř půl miliardy let
Nový výzkum naznačuje, že retroviry pocházejí z moře a jsou o několik stovek miliónů let starší,...
Omezení při ochraně chmele by nemusel být problém. Jde to i ekologicky a levněji
Omezení při ochraně chmele by nemusel být problém. Jde to i ekologicky a levněji
Nařízení Evropské komise omezuje od roku 2018 používání měďnatých sloučenin ve formě pesticidů...
Vědci našli prastarou bakterii, která je odolná vůči většině moderních antibiotik
Vědci našli prastarou bakterii, která je odolná vůči většině moderních antibiotik
Mikrobioložka Hazel Barton z University of Akron a její spolupracovníci mají pádný důvod k oslavě....
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 35%

Poznávací test: "Ořech" a rostlina ze které pochází
Jaký ořech pochází z rostliny na obrázku?
poznávačka \poznávačka \
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 67%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Hlemýžď

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz