Mravenec lesní - Formica rufa

Mravenec lesní patří mezi užitečný a právem chráněný druh. Během svého života zlikviduje velké množství lesních škůdců. Určitě v lese nelze přehlédnout mraveniště, která si mravenec lesní buduje. Jedná se totiž o velkou hromadu z jehličí, větviček a jiného rostlinného materiálu.

Mravenec lesní - klikněte pro zobrazení detailuMravenec lesní, autor: Pavel Krásenský, http://www.macrophotography.cz
třída hmyz (Insecta)
řád blanokřídlí (Hymenoptera)
čeleď mravencovití (Formicidae)
rod mravenec (Formica)
druh mravenec lesní (Formica rufa)

Vzhled

Mravenec lesní má kusadla a na zadečku zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou. Při napadení kouše a do rány vystřikuje jed, který obsahuje kyselinu mravenčí.

Mraveniště obývají královny, dělnice a samci. Liší se nejen velikostně, ale také zbarvením. Královna a samec má délku těla 9-11 mm, zatímco dělnice je menší a měří pouze 4-9 mm. Na hrudi dělnice se vyskytuje tmavá skvrna a stejného zbarvení je také zadní část hlavy a zadeček. Zbytek těla je rezavo-červený.

Dělnice nemá pohlavní orgány, ale oproti královně má mnohem více vyspělejší nervovou soustavu. Královna je zbarvena podobně, hruď a zadeček jsou však lesklé. Jedná se o pohlavního jedince. Sameček je tmavého zbarvení, má mohutně vyvinutou hruď, křídelní svalovinu a mohutná křídla.

Rozšíření

Mravenec lesní se vyskytuje téměř po celé Evropě. Směrem k východu jej postupně nahrazují jiné druhy a ve východní Asii se již nevyskytuje.

U nás na něj můžeme narazit od března do října, hlavně ve smrkových lesích ve středních a vyšších polohách. Vyskytuje se až do 1000 m n. m.

Způsob života a potrava

Mraveniště je osídleno královnou ( popř. více královnami), dělnicemi a samci. Královna se dožívá až 20 let a těžko by se k ní v dlouhověkosti hledal konkurent v hmyzí říši. Na starost má kladení vajíček. Naproti tomu dělnice žijí pouze kolem 6let. Jedná se o nejpočetnější skupinu v mraveništi, která se stará o potomstvo, chrání hnízdo a zároveň shání potravu. Sameček má nejkratší působení v mraveništi, protože krátce po vylíhnutí a páření umírá.

Mravenec lesní může utvářet dvojí společenství – monogynní a polygynní. Monogynní společenství tvoří jen jedna plodná samička, nebo-li královna. Kolonie čítá kolem 500tis. dělnic. Tato mraveniště bývají vyšší, což je zapříčiněno umístěním stavby. Vyskytuje se často na stinných místech. Tvořena jsou hlavně hrubým materiálem. Obyvatelé tohoto mraveniště jsou vůči ostatním mravencům stejného druhu velmi nesnášenliví. Po smrti královny takové společenství většinou hyne. V některých případech se podaří přijmout novou královnu.

Polygonní společenství je naopak tvořeno několika královnami v jednom mraveništi. Mraveniště čítá až milion obyvatel. Tato mraveniště jsou plošší a budovaná z jemnějšího materiálu. Mravenci jsou snášenlivější a drobnější. Často tato mraveniště přežívají celá desetiletí. Základem obou typů mravenišť bývá vykotlaný pařez, v kterém oplodněná královna založila kolonii.

Mravenec lesní je teplomilný a mraveniště staví na místech, která jsou chráněna před větrem a orientována na jih nebo východ. Nejčastěji to bývá na slunných místech v lesích nebo na okrajích lesů. Na stavbu používají rostlinný materiál, především smrkové a jedlové jehličí. Správná konstantní teplota mraveniště probíhá otevíráním a zavíráním vchodů. Mraveniště může být veliké až 2m. Velikost je závislá na poloze mraveniště – při nedostatku světla je vyšší a kuželovitější, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Podzemní část je až 2x větší než část na povrchu. V podzemí mravenci přes zimu spí. Mraveniště jsou osidlována zhruba 40 let.

Mravenec lesní je všežravec. Živí se medovicí mšic a červců, housenkami a různým mrtvým nebo živým hmyzem. Nepohrdne ani sladkou šťávou zralých plodů nebo mízou ze stromů. Svoji potravu shání na zemi, rostlinách nebo na stromech. Právem jsou mravenci lesní označováni jako LESNÍ POLICIE. Mravenci z jedné kolonie zahubí za sezonu až 5mil. kusů hmyzu.

Rozmnožování

V březnu začne královna klást v mraveništi vajíčka. Líhnou se pohlavní jedinci, tedy samičky a samečkové. Zanedlouho po vylíhnutí dojde k páření jedinců, které probíhá v období května až září.

Samička získá sperma od více samců, které si uschová v semenné schránce. Pak podle potřeby klade oplodněná a neoplodněná vajíčka po celý život. Z oplodněných se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplodněných samci.

Oplodněná královna ztrácí křídla a snaží se založit novou kolonii. Sama to ale nedokáže, tak musí vyhledat hnízdo vlastního druhu, kde jí přijmou. Druhou možností je obsazení hnízda mravence otročícího. Zde zabije stávající královnu a zaujme její místo. V počáteční fázi obsahuje kolonie 2 druhy mravenců, postupně ale původní obyvatelstvo zcela zmizí.

Ochrana

Jedná se o chráněný druh.

Možnost záměny

V lesích můžeme vidět i další mravenčí druhy např. mravence obecného. Ten ale svá hnízda zakládá v zemi. Na zemi nebo v kmenech stromů si staví hnízda mravenec černolesklý. Již z názvu vyplývá, že tento druh mravence má své specifické a nezaměnitelné zbarvení.

český název mravenec lesní
latinský název Formula rufa
hlavní znaky kusadla, zakrnělé žihadlo s jedem
velikost dělnice 4-9 mm, královna a samec 9-11 mm
způsob života mraveniště složená z jedné nebo více kolonií
rozšíření svět téměř celá Evropa, postupně na východ se vytrácí
rozšíření ČR střední a vyšší polohy- jehličnaté lesy
potrava medovice mšic, červců, živý i mrtvý hmyz, šťáva sladkých plodů, míza stromů
ochrana chráněný druh

zdroje:
www.biolib.cz
www.cs.wikipedia.org
Rietschel S.2010: Hmyz




Debata k článku 'Mravenec lesní - Formica rufa'
autor článku:
datum zveřejnění:
28. června 2013


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 37%

Poznávací test: Přístupné jeskyně v ČR
Ze které jeskyně pochází fotografie?
poznávačka Přístupné jeskyně v ČRpoznávačka Přístupné jeskyně v ČR
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 32%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz