Čím v zimě přikrmovat volně žijící zvěř

V jednom z mých předchozích článků jsem se věnoval tomu, proč se vlastně zvěř přikrmuje, nyní bych zkusil s dovolením poradit, jak přikrmování provádět, abychom neublížili ani lesu ani zvěři. Ano, i když se to zdá být divné, špatným předkládáním krmiva můžeme nejen přispět k devastaci lesních porostů, ale také vážně ublížit zvěři, v horším případě ji dokonce zabít.

Kde předkládat krmivo

Nebudu se zde dlouze rozepisovat o zákonech s tímto souvisejících, pro zjednodušení uvedu jen to, že nejlepší je předkládat krmivo do již postavených mysliveckých zařízení. Pokud bychom si ale z nějakého důvodu chtěli zbudovat vlastní krmelec, neměl by být blízko mladých porostů ani čerstvě zasázených pasek. Musíme mít na paměti, že v místech, kde je zvěři pravidelně předkládáno krmivo se výrazně zvýší její koncentrace, což může způsobit nadměrné poškození okolních porostů. Nejlepší je proto umístit krmelec například na kraj listnatého remízku v polích nebo do starého vysokého lesa.

Čím zvěř přikrmovat

Nyní je potřeba se podívat na zvíře nikoli jako na jedince, nýbrž jako na seskupení mnoha miliónů různých mikroorganismů, napomáhajících zvěři v látkové výměně. Uvádí se, že v jednom mililitru žaludečních šťáv srnčí zvěře se nachází přibližně 3,5 milionu různých bakterií napomáhajících trávení. Toto nemohu ani potvrdit ani vyvrátit – osobně jsem to nepočítal. Je nasnadě, že jakýkoli nevhodný zásah do této mikroflory vede ke zhoršení trávení a tím pádem i zdravotního stavu zvěře. Pokusím se tedy rozdělit krmiva podle druhu a ke každému napsat to nejdůležitější.

Krmiva objemná

Do této skupiny patří všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní atd. Jedná se o nejpřirozenější potravu pro volně žijící zvěř. Je dobrým zdrojem živin a trávicí trakt zvěře si s ním dobře poradí, ať je v jakémkoli stavu. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř také ráda bere. Nevadí jí ani vlhké a promoklé seno, jen musíme dávat pozor na zaplísnění.

Krmiva jadrná

Sem patří kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice, hrách… Jedná se o velmi vhodné doplňkové krmivo, jen je potřeba ctít pár pravidel. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves! Ostatní druhy obilí způsobují zvěři nadýmání a jsou naprosto nevhodné, což bohužel málo lidí ví. Dále je třeba upozornit na to, že pokud se ve Vaší oblasti vyskytuje zvěř dančí, nesmí se předkládat naráz větší množství kaštanů. Obsahují totiž velké množství saponinových látek, které působí na trávení zvěře negativně, při nadměrném množství dokonce i toxicky. Daňci jsou velice hltaví a umí spořádat opravdu velké množství potravy, což může v případě kaštanů vést až k jejich úhynu. Jako ideální množství bych v tomto případě viděl tak maximálně 3-5kg kaštanů denně. Ostatní jadrná krmiva lze předkládat v libovolném množství, nejlépe ale v takovém, abychom se vyvarovali ztrátě kvality vlivem povětrnostních vlivů. Zkrátka je nejlepší dávat tolik, aby to zvěř spotřebovala řekněme během pěti dnů až jednoho týdne. I toto krmivo lze předkládat jak do koryt u krmelců, tak na holou zem.

Krmiva dužnatá

Do dužnatých krmiv řadíme veškeré ovoce a zeleninu. Velmi vhodná jsou jablka a hrušky, ale nemusíme se bát ani švestek, meruněk a špendlíků. Ze zeleniny je nejlepší mrkev, bramor a řepa, nicméně zvěř ráda bere veškerou zeleninu, dokonce i cibuli. U těchto krmiv se nemusíme bát hniloby, která zvěři ve větší míře neublíží. Velice vhodné jsou také jeřabiny, které je nejlepší předkládat až v předjaří, neboť zvěři usnadňují přechod na zelenou potravu. Velice dobře se uskladňují tím způsobem, že je vložíme do plastového kýble, dobře prosypeme kuchyňskou solí a uzavřeme víkem. V chladu takto přečkají i několik měsíců v téměř nezměněném stavu.

Pečivo

Stále častěji lidé suší pečivo, které následně dávají do krmelců. Zvěř pečivo bere ráda, ale zde je potřeba důsledně dbát na některá pravidla. Pečivo musí být naprosto suché. V žádném případě nedávejte zvěři pečivo s jakoukoli náplní nebo plesnivé pečivo! Taktéž je potřeba ho předkládat až když mrzne a neočekáváme oblevu. Velice rychle do sebe totiž natáhne okolní vlhkost a po požití zvěři způsobuje poruchy trávení a průjmy. Taková zvěř rychle zeslábne a často hyne. Nejlepší je předkládat ho v malém množství a častěji.

Sůl

Sůl obsahuje pro zvěř dva velmi významné prvky – chlór a sodík. Zvěři lze předkládat jak sůl kamennou, která se dá zakoupit v chovatelských potřebách, tak solnou pastu. Osobně se snažím hlavně v blízkosti vesnice používat solnou pastu, protože kamenná sůl se bohužel často krade. Solná pasta se dá namazat na pařez, kde zatvrdne a vydrží poměrně dlouho. Velice dobré pro zvěř je také smíchat kuchyňskou sůl s jílem zhruba v poměru 3:1 ve prospěch jílu a „natlouci“ vzniklou směsí dutý pařez. Jíl plní v trávicím traktu zvěře důležitou úlohu – pročištění organismu.

Závěrem bych dodal, že pokud už se rozhodnete zvěř pravidelně přikrmovat, neměli byste zapomenout na jednu velice důležitou věc. Ať už dáváte krmení do krmelců nebo na holou zem, mělo by být samozřejmostí po skončení přikrmování místo vydesinfikovat. Není to žádná věda, bohatě stačí vyhrabat zbytky starého krmiva a místo zasypat vápnem.