Jak je možné, že řeka Mississippi teče do kopce?

Přístav na Mississippi.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Může voda téci vzhůru?

Poněvač země není přesná koule, nýbrž sféroid, to jest koule na točnách sploštělá, je střed země od rovníku dál než od pólu, čili mořská hladina na rovníku je »výše« nad středem země než mořská hladina na točnách. Tento rozdíl činí asi 20 km.

Pobřežnímu a geodétickému úřadu ve Washington-u došly již častokrát dotazy, zda tedy řeka Mississippi, která protéká Severní Amerikou velikou dráhu od severu k jihu, neteče vlastně »vzhůru«, když její ústí leží asi o 6400 m dále od středu zemského než její pramen, čili je tedy vlastně o tu míru »výše«.

Vysvětlení této zdánlivé fysikalní nemožnosti je velmi jednoduché. Kdyby byla veškerá hmota zemská, resp. zemská přitažlivost, soustředěna ve středu země, proudila by ovšem voda takových řek — tekoucích směrem od pólů k rovníku — »vzhůru«, nebo lépe řečeno proti směru zemské přitažlivosti, což by arci bylo jednoduše nemožno.

Poněvač ale hmota zeměkoule jeví přitažlivost ve všech svých částech, nejsou hladinami stejného potencialu zemské přitažlivosti, to jest plochami, na nichž je přitažlivost stejná, soustředné koule opsané kolem středu zemského, nýbrž soustředné sféroidy čili plochy takového tvaru, jako je sám povrch zemský. Voda pak teče zcela správně s míst »nižšího potencialu gravitačního« k místům »potencialu vyššího«, čili přibližuje se stále ke hmotě, která ji přitahuje, to jest k povrchu zemskému.

Jelikož pak tento povrch není plocha kulová, je pak přirozeno, že se může při tom stát, jako v našem případě s řekou Mississippi, že se tekoucí voda na své dlouhé cestě vlastně vzdaluje ode středu země, který tu ovšem není jediným bodem, jenž by tekoucí onu vodu sám přitahoval.