Elektromobil ve službách zdravotnické záchranné služby: ano, nebo ne?

Minulost elektromobility

Mnoho lidí pokládá elektromobily za nevyzkoušenou novinku. Ve skutečnosti jsou tu ale auta poháněná elektromotorem a bateriemi skoro stejně dlouho, jako auta poháněná spalovacím motorem.

Chvíli to vypadalo, že budou obě technologie využívané k dopravě stejně, ale technologické omezení dávných akumulátorů a agresivní reklama rozhodla jinak.

Doba ale pokročila, fosilní paliva pomalu dochází a jsou čím dál dražší, akumulátory zmenšují svou hmotnost a zvyšují kapacitu. Solární panely už nejsou tak drahé a přitom jsou i poměrně účinné.

A k tomu se už již před pár lety začalo americké značce Tesla dařit přesvědčovat stále více lidí na celém světě, že elektromobily mohou být elegantní, výkonné a mít i více než dostatečný dojezd.

Takže se po desítkách let vracíme k tomu, co bylo objeveno už před více jak sto lety.

Český elektromobil Škoda Enyaq iV jako vozidlo slovenské rychlé záchranné služby

Slovenská záchranná zdravotnická služba ZaMed se v květnu tohoto roku rozhodla otestovat, jak může v jejich službách fungovat osobní elektromobil. Nejdříve musel projít vůz řadou úprav, počínaje polepy a majáky na střeše, a konče samozřejmě instalací zdravotnického vybavení. Nyní již je vše hotové a vůz začíná být záchranáři testován v reálném provozu.

Auto, které si za tímto účelem slovenští záchranáři zvolili, je česká Škoda Enyaq iV ve verzi 80x. Je to nejvyšší model Enyaqu s pohonem všech kol a zrychlením z 0 na 100km v hodině za 6,9 sekundy.

Baterie instalovaná ve voze podporuje rychlé dobíjení výkonem 152kW, díky čemu se na 80% své kapacity se nabije již za 36 minut. Přitom na jedno nabití je Škoda Enyaq iV 80x schopen ujet až 509 kilometrů.

Elektrický „kombík“ Enyaq nebude využíván pro převoz pacientů, ale pro rychlou dopravu lékaře na potřebné místo. Díky vysokému výkonu motoru a celkovým jízdním vlastnostem auta tak může být lékař na místě zásahu o několik drahocenných minut dříve, než se tam dostane méně obratná sanitka. Oněch pár minut rozdílu může pro pacienta znamenat rozdíl mezi životem a smrtí nebo trvalými následky zranění.

„Nebudou baterie elektromobilu komplikovat záchranářům jejich práci?“

Je potřeba říct, že už dnešní auta záchranných služeb jsou plné elektrických přístrojů, elektroniky ... a tedy i baterií.

Záchranáři potřebují mít k dispozici řadu lékařských měřících přístrojů, musí nabíjet defibrilátor, potřebují elektrické dýchací přístroje, musí mít neustále funkční chladničku pro převoz léků. Na všechno toto vybavení standardní 12V akumulátor v autech rozhodně nestačí. Takže už nyní jsou záchranáři zvyklí ihned po návratu z výjezdu zapojit své auto do elektrické sítě a vše dát nabíjet - aby při dalším výjezdu bylo vše na 100% připravené.

Tedy, kromě toho dnes samozřejmě musí také poměrně často doplnit palivo. Při jízdě za záchranou života nejde o žádnou „ekonomickou jízdu“. Jde hlavně o rychlost, takže je to jízda stylem „brzda - plyn“, díky čemuž je reálná spotřeba paliva dost vzdálená teoretickým tabulkovým hodnotám.

Ale pokud se bavíme o elektromobilech, tak tato část zcela odpadá. Vůz přijede z výjezdu, na stanovišti se zapojí do nabíječky (kam se stejně musí zapojit, právě kvůli speciální zdravotnické výbavě) a čeká, až bude znovu potřeba. Takže z tohoto hlediska představuje elektromobil jednoznačně zjednodušení práce záchranářů.

„Co když se cestou vybijí baterky a pacient kvůli tomu zemře?“

To, čeho se lidé hodně obávají, je samozřejmě dojezd. Dnešní elektromobily zvládnou na jedno nabití při „rozumné jízdě“ běžně ujet cca 400-500 km. Pokud ale jedete zachránit život, tak se této hezké teoretické hodnotě hodně vzdálíte. Potom jste rádi i za dojezd kolem 250 km. Je to málo?

Ne, není. Rychlé záchranářské auto nejezdí přes celou republiku. Běžný výjezd je do vzdálenosti maximálně 30 km. Potom může vůz s lékařem ještě doprovodit sanitku do nemocnice a následně se vrací zpět na základnu. Návrat na základnu je nutný, musí se doplnit spotřebovaný zdravotnický materiál, dobít baterie pro lékařské přístroje, k tomu si lékař i řidič musí odpočinout. Je tedy nepravděpodobné, aby celková délka jednoho výjezdu byla více než 100 km.

Za směnu mívají záchranáři podobných výjezdů jen několik, takže se celá směna dá zvládnout i na jedno jediné nabité pohonné baterie. Ale protože se po výjezdu stejně nabíjí i lékařské přístroje, tak se do nabíječky zapojí i samotné auto. Strach z vybití baterie cestou k pacientovi je tedy v podstatě zbytečný.

Výhody a nevýhody elektromobilů ve službě záchranářů

Nevýhoda je na začátek jasná. Elektromobily jsou na pořízení dražší, to se nedá zpochybnit. A pokud s jejich řízením nemá řidič zkušenosti, tak je určitě vhodný i nějaký přeškolovací kurz. Díky výkonu motoru, trochu jinému způsobu ovládání ale zároveň i větší váze se může auto chovat trošku jinak. Další nevýhody ... mě prostě nenapadají.

No, a teď výhody. Začněme třeba u tiché jízdy (pokud zrovna nebude puštěná houkačka), která znamená menší únavu pro řidiče i lékaře. Větší zrychlení vozu dává záchranářům na silnici výhodu při cestě na zásah. Na místě zásahu žádný „smrad z výfuku“, který zraněnému jistě na jeho stavu nepřidá.

Jednodušší servis auta a už žádné starosti s palivem zase usnadní život provozovateli. A pokud bude nabíječka napojena na solární panely, tak minimálně v létě bude auto „jezdit zadarmo“ a nebude ke svému provozu potřebovat absolutně žádná fosilní paliva.

Co myslíte, stojí za to nahradit záchranářská auta se spalovacím motorem elektromobily? Slovenští záchranáři jsou zatím spokojeni.

Mimochodem, když elektromobily vystačí i lékařům zachraňujícím ostatním život, tak proč že jsou „zcela nevhodné“ pro vás? :-)

Zdroje: ZaMED.sk, Škoda auto.cz, Bejvávalo.cz