Orsej jarní - jedovatá žlutá kráska, která oživuje jarní přírodu

třída	vyšší dvouděložné rostliny - Rosopsida
řád	pryskyřníkotvaré - Ranunculales
čeleď	pryskyřníkovité - Ranunculaceae Juss.
rod	orsej - Ficaria
druh	orsej jarní - Ficaria verna

Charakteristika orseje jarní

Jarní přírodu si často spojujeme s bílou barvou sněženek a bledulí. Ale kromě bílé patří jaro v naší přírodě i žluté barvě. O tuto barvu se postará oprsej jarní (Ficaria verna) a její krásné žluté květy.

Žluté květy orseje můžete nacházet v březnu až květnu, a díky globálnímu oteplování dokonce občas i v únoru. Po odkvětu orseje se objeví 10 - 15 vejčitých nažek (plodů). Tato kytička má poléhavý lodyžnatý stonek a pacibulky. Řapíkaté listy orseje jsou srdcovitého, vejčitého až ledvinovitého tvaru.

Stejně jako i většina ostatních rostlin z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae) je i orsej jarní jedovatý. Starší rostliny obsahují protoanemonin a ranunkulin, které způsobují záněty a puchýřky. Chutná hořce a i pasoucí dobytek se mu vyhýbá. Při požití orseje může dojít k zánětům trávícího ústrojí, bolesti žaludku. V těžkých případech může dojít k závratím až k bezvědomí. První pomocí je vyvolání zvracení a podání aktivního uhlí. Dál obsahuje vitamín C a kyselinu palmitovou.

Rozšíření

Tato rostlina původem ze západní Asie je rozšířena po celé Evropě a přední Asii. Zavlečen byl i do severní Ameriky. Orsej má ráda vlhká a stinná místa v listnatých lesích, křovinách s dusíkatou půdou.

Ochrana

Není nutná - hojně se vyskytující rostlina.

Možnost užití

Orsej jarní je většinou považována za plevel. Plnokvěté odrůdy se používají jako okrasné.

Mladé listy orseje lze přidávat do polévek nebo z nich dělat salát, ovšem jen do doby, než rostlina začne kvést – mladé rostliny nemají nať jedovatou. Z hlízek odkvetlých orsejí se kdysi v dobách hladu vyráběla mouka a dal se z ní péct chléb.

Dříve se orsej používala na léčbu hemeroidů, kurdějí, nemocí prsou či bradavic. Nyní se ale už téměř nepoužívá.

český název	Orsej jarní
latinský název	Ficaria verna
hlavní znaky	Velký žlutý květ na lodyze a poměrně velké srdčité, ledvinovité či vejčité listy.
rozšíření	Evropa, přední Asie, severní Amerika
doba květu	březen - květen
délka života	trvalka
květ (četnost)	8 - 12ti četný
půda	vlhká, dusíkatá
ochrana	není

zdroje: floracr.unas.cz, botanika.wendys.cz, Wikipedia