Přechod na zimní čas

lidí je aktivnější po západu slunce. Prý těch, kteří vstávají před východem slunce je o poznání méně. Ušetří se tak elektrická energie za večerní osvětlení. Jedna ze studií tvrdí, že změna času ušetří půl procenta spotřeby energie. (zdroj: 5) Jiní zase tvrdí, že se energie neušetří. „Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta.“ (zdroj: 2)

Historie zimního, potažmo letního času u nás

Myšlenka letního času přichází z úst, potažmo z rukou Benjamina Franklina. Ten totiž napsal pro časopis Journal of Paris ironicky míněný dopis, ve kterém sděluje svůj nápad, aby lidé dříve chodili spát a zároveň i dříve vstávali a tím i efektivněji využívali denní světlo. Ušetřit by tak mohli i za svíčky.

Myšlenka vztahující se k posouvání ručiček na hodinách se datuje do období první světové války v roce 1916, kdy ji zavedlo Švédsko, Rakousko-Uhersko (,pod které jsme v té době patřili i my), Velká Británie a Německo. (zdroj: 1) V období první republiky od roku 1918 nebyl letní čas používán. Na další dva roky byl poté zaveden 1. dubna 1940 v Protektorátu Čechy a Morava. (zdroj: 1) Vytrvale se u nás drží letní čas od roku 1979. (zdroj: 1)

Změny času v průběhu roku má mnoho odpůrců z řad odborníků i laické veřejnosti

Největším odpůrcem časových změn v průběhu kalendářního roku byl u nás Stanislav Pecka. Ten ale zemřel v roce 2009. Každoročně se intenzivně snažil, aby došlo ke zrušení letního času. Svými dopisy oslovoval mnohé politiky z řad poslanců a další státní představitele. Tento pán, který se živil jako pekař, dokonce adresoval své dopisy i Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku