Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Máte čas?

autor: Ing. Dagmar Honsová
V dnešní chaotické době stále někam spěcháme a abychom vše stihli velmi pozorně sledujeme běh času. Možná vám to tak nepřipadá, ale měření času není vůbec jednoduchá věc, dokonce se jím zabývá samostatná věda, která se nazývá chronometrie.

V různých částech Země a v různých historických kulturách se můžeme setkat s odlišným vnímáním a dělením času. V meteorologii rozeznáváme hned několik typů časů – sluneční časy, pásmový čas, atomový čas nebo Universal Time. Pojďme se podívat, co který čas znamená a kdy vznikl - po přečtení níže uvedených vět si možná budeme více vážit "přesného" a hlavně jednoduchého rozhlasového časového signálu.

Většina meteorologických prvků je řízena polohou Slunce na obloze. Základem určování času byla odedávna rotace Země. Takzvané rotační časy se vztahují ke stanoveným opěrným bodům na obloze například u hvězdného času je to jarní bod, u siderického času vybraná hvězda a u slunečního času Slunce. Čas pak prezentuje dobu mezi výskyty stanoveného bodu ve stejném místě oblohy. Nevýhodou těchto časů je, že se tělesa ve vesmíru pohybují nerovnoměrně a při delším měření a sledování vznikají odchylky a navíc nelze sestavit hodinový stroj, k jeho měření.

Pravý místní čas (PMČ) je určen reálnou polohou Slunce a ukazují ho sluneční hodiny. Jenže Země se kolem Slunce nepohybuje rovnoměrnou rychlostí, a proto i Slunce po obloze neputuje rovnoměrně. Rychlejší je zdánlivý pohyb Slunce v zimě (tedy když je nejblíže k Zemi) a naopak nejpomaleji se pohybuje na jaře (tedy když je od Země vzdáleno nejvíce). Navíc Slunce po obloze neputuje nad světovým rovníkem, ale po dráze zvané ekliptika protínající světový rovník v tzv. jarním a podzimním bodě. Právě vzhledem k nerovnoměrnosti pohybu Slunce se dá pravý místní čas přístroji jen obtížně měřit a definovat, a proto ho nahrazujeme tzv. Středním místním časem (SMČ) používaným od roku 1820. Rozdíl mezi PMČ a SMČ udává časová rovnice. Oba časy se shodují čtyřikrát za rok, naopak největší odchylky jsou 12. až 14. února a 2. až 4. října. To se oba časy rozbíhají až o 16 minut. Zde je mimo jiné původ termínu akademická čtvrthodinka. Ve středověku, kdy docházelo k zavedení mechanických hodin (které vlastně měří SMČ), bylo na univerzitách tolerováno studentům až 15 minutové zpoždění, aby dorazili bez výmluv ti, kteří se řídili mechanickými hodinami (nejčastěji na věži) i ti sledující sluneční hodiny, které ukazují PMČ.

V roce 1870 byl celosvětově zaveden systém pásmových časů (Local Standard Time). Země je rozdělena do 24 poledníkových pásem o zeměpisné šířce 15 ° a v každém byl zaveden střední místní čas podle středového poledníku. Základní pásmo je okolo nultého poledníku - tzv. světový čas (Universal Time UT), který se také nazývá západoevropský nebo Greenwich Mean Time (GMT). U nás se od 1. ledna 1912 používá středoevropský čas (SEČ) a je určen 15 ° poledníkem východní délky, který prochází například Jindřichovým Hradcem. Každý stupeň východní délky potom určuje odchylku od středního místního času o čtyři minuty. Například v Konstantinových Lázních je střední místní čas v porovnání se středoevropským časem o 8 minut zpožděný. Jinými slovy, pokud někde čtete o tom v kolik hodin vyjde a zapadne Slunce, vztahuje se tento údaj právě k 15 °v.d a v Konstantinových Lázních to bude ve skutečnosti o osm minut později. Od roku 1915 se u nás vždy na letní část roku zavádí tzv. letní čas, který začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu téhož roku.

Mezinárodní atomový čas IAT (International Atomic Time) datujeme od roku 1971 a jedná se o velmi přesná měření času pomocí atomových hodin s přesností 10-11 s. Pásmový greenwichský čas byl později nazván Universal Time (UT) a byl upraven o pohyb zemských pólů a vliv sezónní variace v rotaci země. Od mezinárodního atomového času byl v roce 1972 zaveden Universal Time Coordinated (UTC), který se v meteorologii používá pro měření a pozorování na pozemních meteorologických stanicích, satelitů i radiolokátorů. Jeho výhodou je, že je uniformní po celém světě a tak odpadají problémy s převodem času mezi jednotlivými pásy a daty vznikajícími na různých místech Země.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
11. října 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.