Když se řekne roční období

autor: Ing. Dagmar Honsová
Ročním obdobím nazýváme časové intervaly, které se během roku pravidelně opakují. Už ve školce jsme uměli vyjmenovat základní čtyři roční období - jaro, léto, podzim a zimu, které se ve středoevropských podmínkách pravidelně opakují. Ve skutečnosti ale rozlišujeme celou řadu ročních období – astronomické, klimatologické, fenologické, biologické, agrometeorologické a tzv. hydrologický rok.

V astronomických ročenkách si můžeme najít každý rok přesné datum a čas tzv. astronomického ročního období, které je určeno vlivem pohybu zeměkoule na oběžné dráze a sklonem zemské osy k rovině, kterou tvoří oběžná dráha Země. Astronomická zima 2007 začíná přesně 22. prosince v 6:08 hodin a je definována jako období mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností.

Meteorologické roční období rozeznáváme podle střídání synoptických situací nad Evropou – tedy rozložením oblastí vysokého a nízkého tlaku vzduchu a s tím spojený trvalý nebo přechodný charakter počasí. Jaro datujeme od 1. března do 31. května a je charakterizováno ukončením vlivu zimních anticyklon (oblastí vysokého tlaku vzduchu) a naopak nástupu cyklon (oblastí nízkého tlaku vzduchu). V meteorologii pojmenováváme i kratší roční období jako např. Babí léto, které datujeme mezi 21. zářím a 2. říjnem a které je u nás charakteristické vlivem oblasti vysokého tlaku vzduchu a tím slunečného počasí beze srážek.

V klimatologii rozeznáváme tzv. klimatologická roční období, která jsou závislá na zeměpisné šířce a nadmořské výšce stanoviště. Například podzim je charakterizován rychlým poklesem teploty půdy, vody a vzduchu. První klimatologický podzimní den datujeme od doby, kdy poklesne průměrná denní teplota pod hodnotu ročního průměru. Takže zatímco v Praze byl klimatologický první letošní podzimní den 14. září, na vrcholcích Krušných hor je datován od 4. září. V klimatologii se dále rozlišují pojmy jako předzimí tj. den s průměrnou denní teplotou v intervalu 0 až 5 °C.

Fenologická roční období rozlišujeme na základě typických růstových fázích rostlin, které mají souvislost zejména s teplotami vzduchu. Obdobně je možné sledovat jednotlivá roční období podle chování živočichů př. výskyt jednotlivých škůdců). Hlavním znakem fenologické zimy je vegetační klid, kdy jsou dočasně zastaveny nebo omezeny významné děje ve vývoji a růstu rostlin.

Biologická roční období člověka je posunuté přibližně o 1/8 dopředu oproti astronomickému období. Například jaro začíná 16. února, léto 1. května, podzim 16. srpna a zima 16. listopadu. Všichni si všímáme jarní únavy nebo v zimním období chuti na kaloricky vydatné potraviny. Za hlavní synchronizátor sezónních biorytmů člověka se považuje sluneční záření – jeho intenzita i délka během roku.

Agrometeorologický rok je podle světové meteorologické organizace a ročenky FAO složený z chladného půlroku (od 1.dubna do 30. září) a teplého půlroku.

Hydrologický rok je definován k vzhledem k hydrologickému cyklu. Úzce souvisí s obdobím výskytu sněhových a dešťových srážek. Počátek hydrologického roku je určen 1. listopadem a končí 31. října. Zjednodušeně ho lze charakterizovat předpokladem, že v intervalu 12 měsíců všechny spadlé srážky na povrch odtečou. Takže sněhové vločky, které spadnou v listopadu, mohou odtávat až na jaře dalšího roku.



autor:
datum vydání:
7. listopadu 2007


Diskuze k článku „Když se řekne roční období“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!