Vzduchové hmoty

autor: Ing. Dagmar Honsová
Zjednodušeně můžeme vzduchové hmoty charakterizovat jako velké objemy homogenního vzduchu přibližně stejných fyzikálních vlastností, které dosahují horizontálních rozměrů až 100 000 kilometrů a vertikálních několika kilometrů. Nacházíme je v troposféře, ojediněle se rozprostírají až do tropopauzy.

V létě většinou zaujímají celou troposféru, v zimě je jejich mohutnost menší. Tyto velkoobjemové části atmosféry se formují pod vlivem radiačních, cirkulačních a geografických podmínek. V případě dostatečně dlouhého setrvání v určité geografické oblasti získávají charakteristické vlastnosti.

Na styčných plochách různých vzduchových hmot vznikají fronty a frontální systémy. Právě studium vlastností a dynamiky vzduchových hmot mělo vždy velký význam při předpovědi počasí, v minulosti byly dokonce sestavovány kalendáře vzduchových hmot.

Vzduchové hmoty se třídí podle termodynamických a geografických vlastností. Z termodynamického hlediska se vzduchové hmoty dělí na teplé, které se přesunují nad studenější oblasti, kde se ochlazují, studené, které se přesouvají nad teplejší oblast, kde se oteplují a místní, které si zachovávají své vlastnosti, ale zároveň mohou být relativně teplé nebo relativně studené vůči sousedním vzduchovým hmotám. Teplé, studené a místní vzduchové hmoty mohou být jak stabilní tak instabilní. Stabilní vzduchové hmoty vznikají ochlazováním zdola, ke kterému dochází vyzařováním zemského povrchu nebo ohříváním shora. Nejčastěji se tvoří v zimě nad pevninou a v létě nad studeným vzduchem. Uvnitř stabilních hmot jsou vertikální pohyby potlačeny a jejich zvrstvení je často inverzní – vznikají tak smogové situace. V těchto vzduchových hmotách je pokles teploty vzduchu s výškou malý, někdy dokonce obrácený „inverzní“. Instabilní vzduchové hmoty vznikají buď ohříváním zdola a to většinou od pevniny, na kterou dopadá sluneční záření nebo ochlazováním shora. V teplé části roku se tvoří nad pevninou v odpoledních hodinách nebo nad teplým mořem v noci. Instabilní vzduchové hmoty se vyznačují rychlým poklesem teploty s rostoucí výškou.

Z geografického hlediska se vzduchové hmoty dělí na arktické/antarktické rozprostírající se obvykle mezi 60 ° a 90 ° západní šířky, polární, které se rozprostírají mezi 35 ° a 60 ° západní šířky, tropické mezi 10 ° a 35 ° západní šířky a ekvatoriální – rovníkové. Podle svého vzniku nad oceánem nebo nad pevninou jsou nazývány vzduchové hmoty jako oceánské (maritimní) a pevninské (kontinentální).

Ve střední Evropě se vyskytuje v 54 % všech případů kontinentální polární vzduch. Vyznačuje se velkými rozdíly vlastností během roku – v létě přináší tropické dny, menší relativní vlhkost vzduchu a nevýraznou oblačnost. V zimě přináší velmi nízké teploty a inverzní charakter počasí.



autor:
datum vydání:
11. února 2008


Diskuze k článku „Vzduchové hmoty“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru