Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Zajímavý květnový meteorologický jev - virga

autor: Ing. Dagmar Honsová
Po aprílovém dubnovém počasí, se letos snad každý meteorolog, ale věřím, že i všichni ostatní těšili na stabilnější květnové počasí. Tzv. “aprílově” počasí je způsobené velkými teplotními rozdíly mezi oceánem a pevninou a letošní duben byl opravdu ve znamení rčení: “Každý pes – jiná ves”.

Výběžky vysokého tlaku vzduchu byly nad střední Evropou střídány i po 12 hodinách jednotlivými frontálními systémy. Chladný vzduch od severu vzápětí střídal teplý od jihu a zatímco se v Brně teplota pohybovala až kolem 18 °C, v Praze bylo i o 10 °C méně. Květnové počasí už bývá méně proměnlivé. V květnu se navíc na obloze můžeme setkat se zajímavým meteorologickým jevem tzv. virgou.

V meteorologickém slovníku bychom pod označením virga neboli srážkové pruhy našli vysvětlení, že se jedná o srážku, která vypadává z oblaku, ale před dopadem na zem se vypaří. Déšť se před dopadem na zem z kapaliny změní na plyn. Může se tedy stát, že v dálce vidíte déšť, ale pokud byste stáli pod oblakem, nezmokli byste. Latinské slovo virga by se dalo přeložit jako proutek nebo větev. Poměrně často se s tímto jevem u nás setkáváme ve vyšších nadmořských výškách, kde z oblaků vypadávají ledové krystalky.

Virga by se dala zařadit do optických meteorologických jevů a to zejména během západu slunce. Větrné proudění pod mraky stáčení srážkové proudy na jednu nebou druhou stranu a pro pozorovatele se tak vytváří dojem šikmých čar, provazců nebo pruhů. Virga ale může být i nebezpečná: při změně kapaliny na plyn se totiž spotřebovává velké množství tepla a vytváří se malé kapsy chladného vzduchu, které rychle klesají a vzniká tak turbulence vzuchu, ve které se rychle mění směr silného větru. Tyto turbulence jsou nebezpečné zejména při přistání letadel, hovoříme o tzv. střihovém větru. Pokud jsou částice z jednoho mraku vyfoukány do okolního přesyceného vzduchu vznikají z nich kondenzační jádra a vytváří tak základ bouřkových oblaků.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
21. května 2008


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.