Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách

autor: Jiří Sladký
Zejména botanicky velmi zajímavá lokalita s pohnutou historií. Vrch svatého Vavřince, který dostal název podle zde stojícího stejnojmenného středověkého kostelíka, se nachází v okrese Domažlice mezi obcemi Tasnovice a Štítary, nad levým břehem toku Radbuzy.

listování v kapitolách článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v...'
« předchozí
  1. Historie a současnosti
  2. Porost
  3. Budoucnost
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »


Vývoj akátin pod současným způsobem ohospodařování

První rok po vykácení akátin a bezu černého zůstala téměř holá půda. Z původního průměru 8 druhů rostlin na metr čtverečný v roce 2007 se druhové bohatství do roku 2009 téměř zdvojnásobilo. Na první pohled však zaregistrujeme především husté porosty kopřiv, kterým se v dusíkem bohaté půdě velmi daří a které se dále rozšiřují. Pokusy s klíčením ovčího trusu bylo zjištěno, že velké zastoupení mezi vyklíčenými semenáčky má právě kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Z výzkumů však také vyplývá, že obsah dusíku na stanovišti se pomalu zmenšuje. Druhy objevující se v TMP nově nebo zvyšující své poměrné zastoupení jsou spíše druhy ruderální jako je starček obecný (Senecio vulgaris), sveřep střešní (Bromus tectorum), rozrazil laločnatý (Veronica sublobata) a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). Přibývají však i druhy skalních stepí jako kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jetel rolní (Trifolium arvense) či osívka jarní (Erophilla verna). Velkým překvapením a zároveň úspěchem je objevení a šíření kriticky ohroženého (ČS ČR) jetele žíhaného (Trifolium striatum).

Vývoj zmlazujících trnek

Díky pastvě ovcí část zmlazujících trnek a hlohů definitivně umírá, ale těchto případů není mnoho. Spíše můžeme říci, že se keříkům těchto náletových dřevin díky pravidelnému zaštipování ovcemi a kozami nedaří rozrůstat. Z průměrného počtu 16 druhů na metr čtverečný od roku 2007 se toto množství zvětšilo až na 23 druhů na metr čtverečný. Výrazně se zvětšuje poměrné zastoupení jednoletek odpovídajících vysychavým a mělkým půdám jako je pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), osívka jarní (Erophilla verna), bělolist rolní (Filago arvensis) nebo violka rolní (Viola arvensis). Dále také zvyšují svoji pokryvnost druhy okolních stepních trávníků jako kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jetel rolní (Trifolium arvense), mochna stříbrná (Potentilla argentea). Trávníky se však od zbytků stepních trávníků, které se nacházejí v okolí této vegetace, liší především svou zapojeností. Vegetace mezi keříčky trnek je výrazně vyšší a hustší díky zvýšenému obsahu živin v půdě způsobenému dřívějším hromaděním opadu z keřů před jejich odstraněním.

Druhové zastoupení „stepních“ trávníků

I na „stepních“ trávnících dochází během let ke zvyšování počtu druhů na metr čtverečný. Z průměru necelých 16 se jejich počet zvýšil za dva roky až na 22 a místy dosahuje až 26 druhů na metr čtvereční. Svoji pokryvnost zvyšují především jednoletky - pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), šedivka šedivá (Berteora incana) a ohrožený bělolist rolní (Filago arvensis). Také rostliny adaptované na pastvu se zde objevují, tedy rostliny, které se brání okusu nebo jsou přizpůsobeny k rozšiřování zvířaty, jako je hadinec obecný (Echium vulgare), užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a svízel přítula (Galium aparine).

listování v kapitolách článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v...'
« předchozí
  1. Historie a současnosti
  2. Porost
  3. Budoucnost
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »




autor:
Jiří Sladký

datum vydání:
4. října 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.