Díky pastvě ovcí část zmlazujících trnek a hlohů definitivně umírá, ale těchto případů není mnoho. Spíše můžeme říci, že se keříkům těchto náletových dřevin díky pravidelnému zaštipování ovcemi a kozami nedaří rozrůstat. Z průměrného počtu 16 druhů na metr čtverečný od roku 2007 se toto množství zvětšilo až na 23 druhů na metr čtverečný. Výrazně se zvětšuje poměrné zastoupení jednoletek odpovídajících vysychavým a mělkým půdám jako je pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), osívka jarní (Erophilla verna), bělolist rolní (Filago arvensis) nebo violka rolní (Viola arvensis). Dále také zvyšují svoji pokryvnost druhy okolních stepních trávníků jako kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jetel rolní (Trifolium arvense), mochna stříbrná (Potentilla argentea). Trávníky se však od zbytků stepních trávníků, které se nacházejí v okolí této vegetace, liší především svou zapojeností. Vegetace mezi keříčky trnek je výrazně vyšší a hustší díky zvýšenému obsahu živin v půdě způsobenému dřívějším hromaděním opadu z keřů před jejich odstraněním.
I na „stepních“ trávnících dochází během let ke zvyšování počtu druhů na metr čtverečný. Z průměru necelých 16 se jejich počet zvýšil za dva roky až na 22 a místy dosahuje až 26 druhů na metr čtvereční. Svoji pokryvnost zvyšují především jednoletky - pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), šedivka šedivá (Berteora incana) a ohrožený bělolist rolní (Filago arvensis). Také rostliny adaptované na pastvu se zde objevují, tedy rostliny, které se brání okusu nebo jsou přizpůsobeny k rozšiřování zvířaty, jako je hadinec obecný (Echium vulgare), užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a svízel přítula (Galium aparine).
Na cennost území upozornil již Doc. RNDr. Vladimír Skalický, CSc. ve svém posudku v roce 1992, který vypracoval pro pracovníky okresního aktivu ochrany přírody v Domažlicích a v Horšovském Týně. V posudku autor uvádí: „...lokalita je cenná i přírodovědecky, zejména vegetačně. Dlouholeté odlesnění od prehistorických dob a tisícileté využívání ekosystému jako pastvina, zachovávalo dvě hlavní skupiny společenstev: subxerofilní trávníky svazu Bromion erecti a křovinná společenstva svazu Prunion spinosae. Představuje izolované mezné rozšíření tohoto společenstva i
Diskuze k článku „Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách“
| Další články na podobné téma | ||
|---|---|---|
 Lužní lesík a rybník Vejsplachy aneb „prales“ a sport |  Smutná minulost a snad šťastná budoucnost stromů v Krkonoších |  Přírodní rezervace Milská stráň |
| zobrazit více článků... | ||
1) Uzavírka oblíbených turistických tras aneb proč potřebujeme Tetřívka
2) Aloe vera – hojivá pokojovka
3) Naše divoké dědictví – kniha o uvědomění si postavení člověka k…
4) Jak na jarní detox
5) Začátek dubna 2024 – u nás léto, ve Skandinávii -30 a hóóódně sněhu