Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách

Zejména botanicky velmi zajímavá lokalita s pohnutou historií. Vrch svatého Vavřince, který dostal název podle zde stojícího stejnojmenného středověkého kostelíka, se nachází v okrese Domažlice mezi obcemi Tasnovice a Štítary, nad levým břehem toku Radbuzy.

trávníky svazu Bromion erecti a křovinná společenstva svazu Prunion spinosae. Představuje izolované mezné rozšíření tohoto společenstva inklinujícího ke svazu Koelerio-Phleion phleoidis, vysunuté do chladnějších a vlhčích poloh směrem k Českému lesu“. Pro svou vysokou biologickou hodnotu byl též vrch sv. Vavřince, s přilehlou nivou Radbuzy, včleněn v rámci sítě ÚSES jako regionální biocentrum (RBC). V rámci projektu „Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v ČR“ byla též pod kódem CZ 0326237 navržena v roce 2006 k ochraně xerotermních biotopů. Tyto biotopy hostí řady vzácných a regionálně významných druhů rostlin a živočichů. Nižší rostliny zde reprezentují dosti početné populace lišejníků (PEKSA 2010), zejména na stepních trávnících zde roste velké množství dutohlávek rodu Cladonia - C. arbuscula, C. ciliata, C. foliacea, C. furcata a C. rangiformis. Na obnažené půdě ještě Cladonia polyophora, C. chlorophaea agg. a C. subulata. Makrolišejníky zde zastupují pukléřka Cetraria aculeata a hávnatka Peltigera rufescens. Jižně orientované skalní výchozy zde hostí bohaté terčovky Parmelia saxatilis, Xanthoparmelia conspersa, X. cf. stenophylla, X. verruculifera. Keře trnek a hlohů porůstají lišejníky rodu Hypogymnia, Melanelia, a též i Physcia stellaris, Ramalina farinaceae, několik druhů rodu Usnea.

Ze vzácných druhů vyšších rostlin je to například: vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), jetel žíhaný (Trifolium striatum), černýš rolní (Melampyrum arvense), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), pelyněk obecný (Artemisia absinthium), pilát lékařský (Anchusa officinalis), užanka lé (Cynoglossum officinalis), křivatec luční (Gagea pratensis), prvosenka jarní (Primula veris) nebo zkařskávonek klubkatý (Campanula glomerata). Z motýlů je to otakárek fenyklový (Papilio machaon) a nesytka česká (Pennisethia bohemica). Z brouků se zde můžeme setkat se vzácnými taxony, v regionu s ojedinělým výskytem, například: nosatci Trachchyphloeus angustisetulus, T. aristatus, T. bifoveolatus, T. asperatus - jedná se o nelétavé, pomalu se šířící druhy bezlesích území sušších a teplejších poloh (BENEDIKT 1986), střevlíkem Masoreus wetterhallii, který je v celé ČR vzácným druhem typickým pro suchá až velmi suchá stanoviště bez zastínění (stepi) / nejbližší nálezy jsou až na Radnicku v okrese Rokycany (HŮRKA 1996), drabčíkem Scopaeus pusillus - druh teplejších poloh (xerotermních strání), na celém území ČR vzácný / vázaný na dnes již izolované lokality (BOHÁČ 1985). Z ostatních regionálně vzácných druhů brouků se zde vyskytují: střevlíci Amara equestris, Harpalus pumilus, Microlestes maurus, Syntomus foveatus, mandelinka Labidostomis longimana, drabčíci Stenus geniculatus, Metopsia clypeata, potemníci Opatrum sabulosum, Crypticum aquisquilius (KEJVAL 2006). Z dalších živočichů jsou to především: užovka hladká (Coronella austriaca), zmije obecná (Vipera berus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), včelojed lesní (Pernis apivorus) nebo ostříž lesní.(Falco subbuteo).

Z výše uvedeného je patrné, že budoucnost rozmanitosti rostlinných společenstev, rovněž i samotných druhů rostlin a živočichů, úzce závisí na udržení nastartovaného způsobu hospodaření na lokalitě. I když jsou dnes finanční příspěvky všemožně kráceny, věříme, že se najde způsob jak na této významné lokalitě západních Čech zajistit pokračování managementu alespoň nejohroženější partie vrchu sv. Vavřince. Nepokračováním v hospodaření, by zde byly znehodnoceny výše zmiňované finanční prostředky, lidská angažovanost, ale především by utrpěla biodiverzita regionu.

Literatura:
- BARUŠ V. et OLIVA O. (1992): Plazi-Reptilia. Fauna ČSFR, Academia, 26, 222 pp.
- BENEDIKT S. (1986): Zajímavá fauna terikolních nosatců na Radnicku. Zprav. Zpč. pob. ČSE v Plzni: 7-8
- GROESSLOVÁ K. (2007): Štítarský kopec. - URL: http://www.csoplibosvary.enc.cz.
- HŮRKA K. (1996): Carabidae České a Slovenské republiky, Kabourek, Zlín, 565 pp.
- CHYTRÝ M., KUČERA T. et KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. – 307 p., Praha.
- KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J.  ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně ČR. (Key to the Flora of the Czech Republic.) – 928 p., Academia, Praha.
- MUDRA P. et SLADKÝ J. (2001): Příspěvek k poznání vegetace amfibolitových pruhů mezi Hostouní a Vidicemi na Domažlicku. - Erica, Plzeň, 9: 73-86, 2001.
- PEKSA O.(2010): Exkurze Západočeské pobočky ČBS na Štítarský kopec. - Calluna, Plzeň, 1/15: 5.
VYDROVÁ A., KUCHAŘOVÁ P. et GRULICH V. (2006): Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v České republice. Vč. sb. přír. - Práce a studie, Pardubice, suppl. 1 (2006)

autorka:Martina Fulínová - studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Fotogalerie k článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách'






Debata k článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta \

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz