Yann Arthus-Bertrand ukazuje Zemi seshora

autor: agentura Compress
Fotografická výstava "Earth from Above" francouzského fotografa Yanna Arthuse-Bertranda, umístěná pod širým nebem před hlavním vchodem do uměleckého komplexu MuseumsQuartier ve Vídni, je díky velkému zájmu publika prodloužena do konce října tohoto roku.

Výstava 120 velkoformátových tabulí (180 x 120 cm) před vídeňským MuseumsQuartierem představuje působivé snímky Země, které Arthus-Bertrand pořídil z vrtulníku. Fotografie pouštních oblastí i arktické polární krajiny, pustých částí země i přelidněných ghett ukazují celou planetu ve všech jejích přirozených, ale i člověkem zapříčiněných podobách. Divák se tu konfrontuje s uměleckým dílem přírody, zároveň ho však fotograf upozorňuje na její ohrožení. Výstava, již lze navštívit zdarma a 24 hodin denně, se poprvé konala v roce 2001 v Lucemburské zahradě v Paříži, kde ji navštívilo dva a půl milionu lidí. Pořadatelem výstavy je dánská ekologická organizace EarthMatters.

Ohrožená krása z ptačí perspektivy

V průběhu posledních patnácti let prolétal Yann Arthus-Bertrand více než sto zemí a ze vzduchu udělal přes sto tisíc obrázků. Tento projekt ho přivedl od primitivních beduínských kmenů v poušti státu Mali až do brazilských slumových čtvrtí, z amazonské džungle až k vulkánům na Islandu. Díky autorově důrazu na ochranu přírody podpořilo projekt od počátku UNESCO.

Fotografie doprovází komentující texty, místa vzniku snímků jsou zakreslena na mapkách světa. V informačním stanu jsou k dispozici informace k trvale udržitelnému rozvoji, koupit se tu dají knihy, plakáty i publikace s fotografiemi Yanna Arthuse-Bertranda. Informační stan, kde je též možné zhlédnout film o fotografově práci, je otevřen denně od 10 do 20 hodin.

Země seshora (Earth from Above)
Výstava fotografií Yanna Arthuse-Bertranda

5. dubna - 31. října 2004
přístupná 24 hodin denně
MuseumsQuartier Wien

Karavana velbloudů v dunách u Nouakchottu, Mauretánie
(18°09' s. š. - 15°29' z. d.)

Díky svým 9 milionům kilometrům čtverečním (ploše odpovídající zhruba velikosti USA ) představuje Sahara nevětší poušť světa. Rozkládá se na území jedenácti zemí. Na jejím západním okraji leží Mauretánie. Země se ze dvou třetin skládá z pouště a velice výrazně trpí následky desertifikace ( vytvářením pouště způsobeným člověkem). Silné mýcení a příliš intenzivní využívání vegetace pro pastvu a zemědělské účely vedlo k postupnému vytlačení rostlin, zajišťujících pevnost půdy. Zároveň tyto činnosti způsobily stále větší rozšiřování písečných ploch. Dnes je pískem ohroženo již i mauretánské hlavní město Nouakchott. Orná půda v suchých oblastech a stepích vyžaduje svědomitou péči: při příliš intenzivním zemědělském využívání se kvalita půdy v rozmezí několika málo let zhorší. V posledních 50 letech ztratilo z tohoto důvodu výrazně kvalitu na 65 procent africké orné půdy. Snížení výnosů a nejisté živobytí jsou další následky. Začarovaný kruh lze prolomit jen stěží, neboť chudoba není vzhledem ke zhoršující se kvalitě půdy a polevující zemědělské produktivitě jen následkem, ale i příčinou.

Stromy ve vodě u Taponasu, Département Rhône, Francie
(46° 07' s. š. - 04° 45' v. d.)

U Taponasu, mezi horami Beaujolais a početnými jezírky oblasti Dombes, vystoupila Saône mezi 20. a 23. březnem 2001 výrazně z břehů. Jde o přírodní jev, který se v těchto nížinách vyskytuje stále znovu a znovu. Přesto záplavy zdaleka překročily mez "přirozeného" v celém světě přibývá povodní na řekách, a všude jsou mohutnější než v minulých dobách. Člověk může přes satelity pozorovat počasí a předcházet takto řadám katastrof, avšak srážky jsou ze všech meteorologických hodnot nejtížeji předpověditelné. Třetina všech hospodářských ztrát na světě připadá na povodně. 70% všech zničených domů a polovina úmrtí, které byly v posledních patnácti letech zaregistrovány v souvislosti s přírodními katastrofami, byly způsobeny záplavami. Kvůli přírodním katastrofám přišlo v tomto období o život 560 000 lidí, pouze 22 000 z nich zemřelo v průmyslových zemích.

Modrá laguna, u Grindaviku na poloostrově Reykjanes, Island
(63°54' s. š. - 22°25' z. d.)

Vulkanický poloostrov Reykjanes na Islandu má četné přírodní horké prameny. Modrá laguna (čili Bláa Lónid) je umělé jezero, které je zásobováno přebytkem vody čerpaným z geotermické elektrárny ve Svartsengi. Voda se získává z hloubky 2000 metrů, kde byla tekutou lávou rozehřáta na 240°C; na povrchu dosahuje teploty 70°C a využívá se k vytápění měst v blízkosti. Mléčně modrá barva laguny pochází ze směsi minerálu kyseliny křemičité a vápence, kombinovaným s hnijícími řasami. Voda v laguně, teplá téměř 40°C, je bohatá na soli a organické látky a je proto proslavená svými léčivým účinky u kožních onemocnění. Protože geotermická energie je relativně novým, udržitelným, čistým a levným energetickým zdrojem, bývá využívána stále častěji. V roce 1960 mělo na Islandu z tohoto tepelného zdroje prospěch méně než 25% obyvatelstva; dnes energie získávaná z teplé vody kryje potřeby 85% Islanďanů a slouží též vytápění bazénů a skleníků.

Autorem všech fotografií je Yann Arthur Bertrand.




autor:
agentura Compress
email: compress.praha@ini.cz

datum vydání:
9. září 2004


Diskuze k článku „Yann Arthus-Bertrand ukazuje Zemi seshora“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.