I dřeviny mají v pískovnách své místo

ých písčinách. Konečným sukcesním stádiem vlhkých stanovišť pískoven mohou být i olšiny, tedy porosty s převahou olše.

Na suchých stanovištích můžeme z listnatých stromů nalézt např. dub letní (Quercus robur), dub červený (Quercus rubra), břízu bělokorou (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).

Dub letní (Quercus robur) najdeme nejen na březích jezer nebo v listnatých lesích vytvořených na místech někdejších pískoven, ale jejich kmeny i v mnohých velkých nádržích. Také při těžbě písku byly často objeveny mohutné kmeny dubů. Na volně plovoucí duby se často uchytí některé druhy rostlin, někteří vodní ptáci si na nich mohou stavět hnízda. Pevně zakotvené kmeny na dně často slouží jako úkryty ryb. Dřeviny představují poslední sukcesí stádium vývoje pískoven. Ale i zastoupení dřevin se může dál výrazně měnit, trvá to však nepoměrně delší dobu než vytvoření dřevinné formace od ukončení těžby, což bývá obvykle asi 25 let. Na některá nynější vlhká místa zarostlá vrbami nebo olšemi by mohl nastoupit právě dub letní (Quercus robur).

Spíše než s druhým druhem našeho dubu, dubem letním (Quercus petraea) se v pískovnách setkáme s nepůvodním dubem červeným (Quercus rubra), který se také někdy používá na lesnické rekultivace. Zatímco některé vrby listy již shodily, a listí olší a dubů letních je v tuto dobu neatraktivně hnědé, listí dubu červeného (Quercus rubra) se zbarvuje do výrazné rudé barvy. U tohoto druhu je však nutné mít na paměti, že není původní a navíc je považován za invazní druh, i když jeho invazivnost na našem území není většinou až tak nebezpečná. Kromě toho krásné kompozice podzimu vytváří i některé naše druhy listnáčů.

Výraznou barvu do scenérie podzimu vnáší z našich dřevin např. zlatavé listí břízy bělokoré (Betula pendula). Na podzim a v zimě vyniká také její bílá kůra s černými ploškami. Bříza bělokorá patří k typickým pionýrským dřevinám suchých stanovišť, která velmi snadno osidluje suchá stanoviště. Proto je její vysazování do pískoven zbytečné. Případná výsadba by také přinášela spíše problémy. Ačkoliv se semena břízy velmi snadno uchytávají, přežití vysazených stromků je velmi nejisté. Navíc vysazené břízy odčerpávají z půdy značné množství vody a tím by stěžovaly růst případných dalších vysazených dřevin.

Posledním typickou dřevinou suchých pískoven je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) nápadný červenými bobulemi – jeřabinami. Tento druh nemá vyhraněné nároky na vlhkost stanovišť a v pískovnách se s ním setkáváme většinou méně často než s výše popsanými domácími druhy listnáčů.

V podrostu můžete najít borůvky, brusinky, nebo i maliník

V podrostu borovic lesních (Pinus sylvestris) můžeme nalézt i známé borůvky (Vaccinium myrtillus) i méně početné stálezelené brusinky (V. vitis idaea). I když to možná na první pohled nevypadá i tyto lesní plody patří k dřevinám. Na místě dnešních velkých byly dříve často borové lesy, které byly vyhledávané sběrači borůvek. Jedním z argumentů proti těžbě písku bylo právě zachování této rekreační funkce lesů ve formě sběru borůvek. Také maliníky a ostružiníky (Rubus) náleží k dřevinám. Najdeme je často v podrostu listnatých dřevin. Spleť šlahounů ostružíků může často sloužit pro hnízdění některých druhů ptáků. Ostružiníky se ale také výrazně podílí na zániku iniciálního stádia pískovny a tím ohrožuje přežití vzácných druhů bezobratlých vázaných a tyto stanoviště. Na těchto stanovištích je nutné ostružinky stejně jako ostatní dřeviny odstraňovat. Na našem území roste mnoho druhů