Jarní tah obojživelníků za rozmnožováním

autor: Jakub Juda
Každoroční probuzení z hibernace a následný jarní tah obojživelníků k vodním plochám je již notoricky znám všem ochranářům, kteří se ochranou obojživelníků zabývají. Každoročně se podél komunikací instaluje několik desítek kilometrů ochranných pásů, které zabraňují obojživelníkům vstoupit do vozovky. A v tomto článku se dozvíte proč.


Typy tahů obojživelníků

Typů migrací u obojživelníků je několik, ale jarní tah dospělců ze zimoviště na místo rozmnožování je ze všech nejnebezpečnější, protože tento tah často probíhá velmi masově a ve velmi krátkém časovém horizontu. Dalšími typy migrací jsou zpětný tah dospělců z míst rozmnožování, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (malých žabek), podzimní tah z letních stanovišť k zimovištím. Jsou známy také tzv. nepravé tahy, kdy například ropuchy putují za svou přirozenou potravou na silnici (toto je pravděpodobně dáno lepší možností získat potravu).

Specifika jarního tahu

Jak takový jarní tah vlastně vypadá a probíhá? S příchodem jara a se zvyšující se teplotou se například ropuchy obecné probouzejí z hibernace a vydávají se na místa rozmnožování. Putují, když se teplota pohybuje kolem 10 - 19oC a při dešti jim stačí teplota od 5 do 10oC. Vzdálenost mezi zimovištěm a vodní plochou, vhodnou k rozmnožování, může být i dva kilometry. Během cesty k vodní ploše se již samečci ropuchy obecné snaží "rezervovat" svou dámu a to tak, že jí vylezou na záda a pevně jí chytí za boky svými rohovitými výrůstky na předních končetinách a nechají se odnést až k vodě. Co by to ale bylo za námluvy, kdyby mezi sebou samečci o samičku nebojovali a tak další samci chytí samičku za boky nebo i za končetinu a druhého samce se snaží zadními končetinami shodit. Často se stává, že samička pak na svých zádech táhne i čtyři samečky. Společně nebo i každý sám dojdou k vodní ploše, kde se narodili a tam dají vzniknout novému životu. Nutno ještě poznamenat, že celý tah se odehrává v noci a během dne (pokud ovšem není deštivé počasí) se obojživelníci schovávají před slunkem.

Komunikace jako bariéra

Pokud žáby cestou nenarazí na žádnou překážku, je průběh jarního tahu bezproblémový. Často ale tahovou trasu protíná komunikace, přes kterou musí žáby přejít a je-li frekventovaná, dojde k značnému úhynu pod koly projíždějících automobilů. Pokud dochází v době jarního tahu v populaci k úbytku 25% a více, hrozí celé populaci postupný zánik. Nejkritičtější období nastává, když je začátek jara teplý a vlhký. Jarní tah pak probíhá masově v krátkém čase, proto může dojít ke ztrátám daleko vyšším, než v jarním období, kdy je sucho a nebo když je tah přerušen delšími úseky nízkých teplot a celý průběh tahu se tak rozloží do delší doby. K úmrtnosti na vozovkách přispívá také fakt, že žáby překonávají sedm metrů širokou vozovku i několik desítek minut (závisí na druhu).

Poznámky z ochranářského deníku

6. dubna, 2004 - úterý (6:27): Na trase jarního tahu jsem našel samičku ropuchy obecné obklopenou čtyřmi samečky. Každý se držel, jak jen mohl. Jeden na zádech za boky, druhý za zadní končetinu, jiný také za boky, ale na břiše samičky. Chtěl jsem si pořídit fotografii a hledal vhodnou pozici pro záběr. Bylo mi divné, že se to ropuší klubko nehýbe a tak jsem se podíval pozorně, proč tomu tak je. Zjistil jsem, že samička je mrtvá a samci se jí stále drží. Domnívám se, že právě samečci zavinili její smrt, když ji znemožnili pohyb. Samečky jsem odtrhl od mrtvého těla a samičku donesl kus stranou, aby mohla posloužit dál v koloběhu života.

12. dubna, 2004 - pondělí (21:38): Během nočního pozorování tahu jsem si vzal holiny, vlezl do vody a za svitu měsíce jsem sledoval, jak probíhají námluvy přímo v rybníce. Samci se ozývali svým typickým kvákáním. Čekal jsem na boje samečků, které propuknou, až vleze do vody samička. Žádná samička nepřišla a tak jsem se bojů nedočkal, ale zajímavým zjištěním pro mě bylo, že sameček ropuchy obecné je schopný obejmout můj prst, jako by byl samička. A protože samci se mezi sebou poznávají pomocí kvákání, byl můj prst, který nekvákal, ideálním objektem k páření.

Ochrana obojživelníků v době jarního tahu

Tak tohle téma bych si rád schoval do některého z příštích článků, které chci pro www.PŘÍRODA.cz napsat.



autor:
datum vydání:
31. ledna 2005


Diskuze k článku „Jarní tah obojživelníků za rozmnožováním“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!