Den Země: Jak to bylo s ochranou přírody v minulosti?

autor: Petr Kadlík
Řada lidí má dnes pocit, že se o ochraně životního prostředí sice hodně mluví, ale reálně se nic nedělá. A že dříve měli lidé k přírodě daleko blíž než dnes. Nabízíme vám proto zajímavé srovnání, které vám ukáže reálný stav ochrany přírody zhruba před zhruba 150 lety.

Chtěli byste se podívat do Yellowstonského národního parku nebo na jiná místa v Americe, vyhlášená svou krásnou přírodou?

V tom případě buďte velmi rádi, že žijeme ve 21. století a nikoliv na konci století 19.

Protože i když se Yellowstone svým založením 1. března 1872 stal celosvětově prvním národním parkem, tak k ochraně přírody ve dnešním pojetí měl velmi daleko.

Pokud nevěříte, tak vám nabízíme k přečtení a zamyšlení původní článek z roku 1892, popisující tehdejší drancování přírody v USA a její velmi neutěšený stav.



Následky pustošení amerických pralesů.

Pustošení lesů v severní Americe nabylo v posledních třiceti letech rozměrů tak značných, že jsou obavy o budoucnost nejen plavby na řekách, ale i řek samých, bude-li v tomto pustošení i nadále pokračováno.

Nikde nebylo tak řáděno dle pořekadla »po nás ať přijde potopa«, jako právě v poříčí Mississippi. Nikdy před tím nevázla plavba po řece tak, nebylo tolik písčin a mělčin, jako nyní a nikdy nebyly povodně větší než nyní, načež pak zase nastane nedostatek vody. R. 1876 bylo lze plout po Little Miami parníkem proti proudu, ale již r. 1886 musila být plavba zastavena pro nedostatek vody.

Jakkoliv zní to neuvěřitelně, jest přece pravda, že množství vod jezer kanadských, jež byla považována za nevyčerpatelná, stále ubývá. Na Superior-lake a na jezeře Michiganu objevují se každoročně nové mělčiny a řeka St. Louis, jež u Duluthu vtéká do Superior-lake a jež, soudě dle jejího koryta, musila kdys míti ohromné množství vody, jest nyní nepatrnou říčkou.

Po příčinách těchto úkazů netřeba se tázat. Když známý cestovatel Hesse-Wartegg r. 1887 jel Wisconsinem a později přes Fargo k Yellowstone-parku, jel po celý den hořícím pralesem. V Sieře Nevadě v Kalifornii nalezl semenáře, jenž dobýval bohaté semenné tobolky wellingtonie (Sequoye gigantea) tím, že obrovské ty stromy dole podpálil a tak strom porazil.

Na cestě z Toleda poloostrovem michiganským do Sagniaw City viděl celé čtverečné míle pařezů. Stromy byly poraženy pro velké továrny nábytku v Grand Rapids a Kalamazoo, ale nikoliv způsobem hospodárným, nýbrž plýtváno zúmyslné nejlepším dřívím.

V Severní a Jižní Karolíně jel mnoho mil smrkovými lesy, kdež kmeny byly do dvou třetin tlouštky proťaty, aby se získalo terpentinu. To jsou jen některé případy pustošení lesů v Americe, jež se musí strašně pomstít.

Co nahoře v lesích Minnesoty, Wisconsinu atd. zhřešeno, postihuje těžce plavbu na řece St. Louis a v jiných městech na Mississipu. Na sta čtverečních mil půdy bylo v posledních letech zbaveno lesů, holá půda vody více nezdržuje a tak povstávají velké povodně, na něž zase následuje sucho a nedostatek vody v řekách.

Zde může pomoci toliko řádný zákon lesní dle vzoru evropského.



autor:
datum vydání:
22. dubna 2021


Diskuze k článku „Den Země: Jak to bylo s ochranou přírody v minulosti?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru