Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Ekologie - 'jemné předivo života'

autor: Dr. Mefistofeles
'Dva milióny let vykořisťoval člověk přírodu a konečně stvořil svět podle svých potřeb a přání. Teprve pak si uvědomil, nebo spíš začíná uvědomovat, následky své neskromnosti. V ničem neznal míru: bezhlavě se množil a zvyšoval světovou populaci, bezohledně drancoval a ničil přírodní zdroje. Nijak nešetřil ani vzduchem a vodou, které ho spojují s ostatním životem planety, na němž je závislý. Porušuje život v divočině a ničí tak poslední Společenstva, která se ještě udržují v přírodní rovnováze.' Peter Farb

Matně si vzpomínám na jeden seminář z filozofie na vysoké škole, taky je to už víc než dvacet let, kdy jsme se zabývali logikou tvrzení, že: "vše souvisí se vším". Tedy..., tohle téma určitě nebylo hlavním zaměřením semináře, ale nakonec se to všechno "nějak zvrtlo." Vybavuji si bouřlivou debatu, kdy část spolužáků tvrdila, že je to nesmysl, protože "Já" nemůžu souviset s "Já". A jiná část, která tvrdila, že to logiku má. Nepamatuji si už ovšem jak nás vedoucí semináře rozsoudil. Vím jen, že jsem se tehdy "zpronevěřil" filozofii a argumentoval ekologií tím, že v tomto oboru opravdu vše souvisí se vším. Jako příklad jsem uvedl souvislost mezi starými pannami a kvalitou mléka. Všichni na mne koukali jestli jsem se nezbláznil. A tak jsem jim musel vysvětlit zjištění britských ekologů.

Staré panny v Anglii rády chovají kočky. Kočky chytají myši, které naopak rády žerou čmeláky a ničí jejich hnízda. Čmeláci opylují jetel a tím se zase živý hovězí skot. Takže málo koček, mnoho myší. Mnoho myší, málo čmeláků. Málo čmeláků, málo jetele... a kruh se uzavírá.

Musím podotknout, že v té době byla ekologie exaktní věda o vztahu organismu ke svému prostředí. Starší z nás jistě uznají, že tehdy bylo těžko myslitelné blokovat dálnice, přivazovat se ke komínům či organizovat petice.

Proč jsem si na ten seminář vlastně vzpomněl?

Byl jsem nedávno na večeři s přáteli. Dal jsem si jako specialitu úhoře na víně. A tím jsem rozproudil debatu o jednom živočišném druhu, který "díky" člověku za chvíli může zmizet z naší přírody.

Před pár dny proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že globální oteplení zchladí Evropu. Tento zdánlivý paradox se vysvětluje "uzavíráním cesty" pro Golfský proud, který ohřívá sever kontinentu. Ohřátá voda z Karibiku dopravuje do severního Atlantiku teplo, které ohřívá tamní ovzduší a zajišťuje mírné klima severní i západní Evropy. Voda se u Evropských břehů pomalu ochlazuje, klesá pod hladinu oceánu a vrací se zpět přes rovník. Tento systém zeslábl od roku 1992 o 30 %.

Příčinou tohoto jevu je globální oteplování. Klimatické změny způsobují, že táním ledovců na pevnině se dostává do řek více vody. Ve spojení s arktickými ledovci to má katastrofální důsledky. Sladká voda ředí mořskou vodu a snižuje obsah soli v ní. Je-li voda méně slaná, klesá méně. Tím se zpomaluje Golfský proud. Vědci začínají spekulovat i o možnosti, že Golfský proud se zcela zastaví. Jak tvrdí profesor Bryden z Národního oceánografického střediska v britském Southamtonu. "Modely ukazují, že kdyby se to stalo, poklesla by teplota v Británii a severozápadní Evropě během následujících dvaceti let o čtyři až šest stupňů."

Vraťme se nyní k souvislostem s úhořem říčním (Anguilla anguilla ). Úhoř je snad největší rybí světoběžník na světě. Během svého života musí podniknout dvě dlouhé cesty. První krátce po vylíhnutí z jiker, kdy jako larva uplave 7000 až 8000 km přes Atlantský oceán, přes Severní a Baltské moře ke břehům Evropy. Tehdy se pohybuje v obrovských hejnech, která jsou pasívně unášená právě Golfským proudem. Tři roky trvá, než se dostane do sladkých vod. V řekách a jezerech žije celou řadu let, než se vydává na zpáteční cestu do svých trdlišť v Sargasovém moři v Atlantickém oceánu.

Je tedy zřejmé, že zpomalování, či dokonce zastavení Golfského proudu by bylo pro úhoře fatální. Není to samozřejmě jediný živočišný či rostlinný druh, který by tato změna postihla. Na úhořím monté je potravně závislých řada dalších živočichů. Mezi nejznámější patří například velryby.

Použil jsem v názvu výraz "jemné předivo života." Z uvedeného příkladu je zřetelné jak křehké jsou v přírodě vzájemné vztahy ať už mezi živočichem a jeho biotopem, či mezi živočichy navzájem.

Zatím je úhoř říční součástí naší fauny. Otázka je jak dlouho.

Začal jsem svůj článek netradičně citátem a tak si dovolím i citátem skončit.

"Každý organismus na naší planetě je zapojen do neuvěřitelně složité sítě přírodních procesů a vztahů. Do této sítě jsme vpleteni i my lidé. Jsme její nejdynamičtější složkou, a cokoli na Zemi děláme, vychylujeme tím rovnováhu v celé soustavě života. Kolem nás vzniká jiná příroda- a stále rychleji také "nepříroda". V lepším případě příroda krutě zchudlá, nepříjemná a nebezpečná." Peter Farb

Zdroje:
Ecology (Peter Farb, Time Inc. USA 1974)
Světem zvířat IV. díl Ryby obojživelníci a plazi (Dr. Hanzák Jan, Albatros, Praha 1976)
MF Dnes 2. prosince 2005





autor:
Dr. Mefistofeles

datum vydání:
6. prosince 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.