Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Biologie pěstovaných rostlin

V současnosti je zažitá představa, že pěstovanými rostlinami se biologové - botaničtí taxonomové nemají zabývat. Biologie je totiž přírodovědnou disciplínou, přičemž na přírodovědách se řeší především kytky "v přírodě" a těm pěstovaným není věnována pozornost, že prý již nezapadají do jakýchsi koncepcí.

Proč by se pěstovanými rostlinami měli zabývat jen lidé na školách technického typu (např. zemědělských školách) opravdu nechápu. Vzpomeňme, že školy technického typu se zabývají také rostlinami planě rostoucími a nakonec naopak i přírodovědečtí fyziologové se zabývají rostlinami pěstovanými. Jsem přesvědčen, že to nejsou plané rostliny, které spojují "botaniky", ale metodika práce (např. biologická), která spojuje odborníky jednoho oboru (např. biology).

Sám jsem se svojí taxonomickou diplomkou o pěstovaných magnóliích byl na pražské přírodovědě docela výjimkou až exotem a kvůli nepsaným koncepcím (do kterých "logicky" pěstované magnólie podle geobotanického děkana, prof. Kováře, nezapadají) mi bylo oficiálně znemožněno další studium a odborný růst. O co je to paradoxnější rozhodnutí, když výsledky mého studia by měly být zajímavé především z přírodovědného hlediska a když knihy a pořady pro nejširší veřejnost o pěstovaných rostlinách publikují a připravují veřejnosti dobře známí pražští přírodovědci (kdo nezná Větvičku, Skalickou...?). Také nepochybuji, že současné rozdělení si rostlin podle typu škol (pěstované - technika x "v přírodě" - přírodověda) je rigidní a omezuje i mezioborovou spolupráci (tendence dělat si "jen to svoje" a nepřijímání poznatků "od vedle"). V důsledku projevům biologie u pěstovaných rostlin není v současnosti věnována pozornost (techniky se zaměřují především užitkovost a přírodovědy pěstované kytky nezajímají prakticky vůbec).

Pěstování a pěstované rostliny

Malá důvěra taxonomů v pěstované rostliny je dána hned několika důvody. Jedním z nich je především genetická podstata studovaného materiálu - možné záměny taxonů rostoucích mimo místa svého přirozeného výskytu, nebezpečí umělého výběru rostlin k pěstování, dále to mohou být různá přizpůsobení se rostlin nepřirozeným podmínkám, ovlivňování růstu rostlin agrotechnickými zásahy apod.

Pokud jde ale např. o pěstované magnólie ze sekce Rytidospermum ("deštníkové magnólie" - Magnolia obovata, M. tripetala...) je situace poněkud méně komplikovaná. U dlouhověkých dřevin s nedávnou dobou společné introdukce lze vyloučit introgresivní hybridizaci, kdy by rostliny považované za "čistý druh" mohly nést geny druhu dalšího. Tento závěr mohu doložit i na některých kvantitativních morfologických znacích, jimiž jsem se zabýval v rámci své diplomové práce. Zrovna tak nepředpokládám cílený výběr rostlin určených k introdukci třeba s většími květy (rozdíly jsou minimální a mezi květy i téže rostliny individuální - šlechtitelské záměry lze jen těžko uplatnit o čemž svědčí mizivé množství a výskyt kultivarů spíše jen virového původu). Vzájemné záměny taxonů jsou značně nepravděpodobné při detailní znalosti morfologických znaků. Agrotechnické zásahy u deštníkových magnólií také nepřichází v úvahu - řez není vhodný a u tak velkých rostlin jako jsou magnólie stejně řez nemá vliv např. na velikost vegetativních orgánů a tím spíše na kvantitativní znaky orgánů generativních. Rostliny nejsou ani přihnojovány, jde vlastně o spontánní růst původních druhů dřevin např. v parcích. Naproti tomu lze vyzvednout podmínky stabilizační kultivace (pěstování taxonů v jednotných podmínkách), kdy je možno studovat projevy biologie nejen tak jak je známe z přírody, ale i z nepřirozených podmínek (něco jako nezávislé testy homogenátů ve zkumavkách analyzovaných v jediné laborce - tedy ne srovnávání nesrovnatelných výsledků). Nepřirozené podmínky navíc mohou umožnit i evoluční studium např. interkontinentálně rozšířených druhů, které také spíše zapadá do koncepce... - čeho myslíte? Takže v případě mého studijního materiálu jde vlastně o boj s pouhými předsudky botanických taxonomů, než o věcnou argumentaci a připuštění třeba i jen diskuze na téma taxonomie pěstovaných rostlin.

Proč uznávat nejen oborové publikace

Výsledky mé práce by mohly být publikovány v různých časopisech, tedy i těch "nebotanických". Publikace v nebotanických časopisech přináší opět diskriminaci, protože za odborný kvalitní článek bych jako botanik (nebotanik :-) ve svém oboru neměl získat žádné body, ačkoli přínos takového článku pro vědu by byl přinejmenším stejný jako od kolegy, který je "botanik" a publikuje jen "botaniku". To mne jen utvrzuje v názoru, že v současné době některým vedoucím vědcům "nejde o vědu" jako spíše jen o podporu toho, co se jim líbí, a proto "zapadá do koncepce". Na rigidnost tohoto systému doplácíme všichni - omezená mezioborová spolupráce brání mezioborovým objevům a praktickým aplikacím.





Debata k článku 'Biologie pěstovaných rostlin'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz