Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Máme věřit pranostikám?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Moderní postupy v meteorologii využívající složité modely atmosféry NWP (Numerical Weather Prediction) a nejvýkonnější světové počítače umožňují poměrně úspěšně předpovědět vývoj počasí na dva až tři dny dopředu ... hovoříme zde o takzvaně krátkodobé předpovědi.

Střednědobá předpověď pokrývá období 3 až 10 dnů a s rostoucím časovým předstihem pochopitelně značně klesá i spolehlivost dané předpovědi. Ještě delší předstih předpovědi (sezónní předpověď) produkují velká světová centra pro celou Zemi, její výstupy však mají již čistě pravděpodobnostní charakter a laiky nejsou vždy správně interpretovány. Co však dělat v případě, že jste třeba soukromý zemědělec potřebující určitou rozvahu pro celé vegetační období, nebo celý rok? Jedním z nabízejících se řešení je prolistovat staleté kalendáře po předcích a vsadit na některé pranostiky. Popisem, tříděním a ověřováním platnosti pranostik se u nás zabývali například Zdeněk Vašků (Velký pranostikon, 1998), Jan Munzar (Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa, 1986) a Sylva Kovářová (Pranostiky pro každý den, 2001). Aplikováním statistických metod a ověřováním jejich platnosti se u nás zabýval pouze Karel Pejml (Předpovídáme počasí, 1971). Závěry jeho práce upozorňují na složitost ověřování jednotlivých pranostik a to díky skutečnostem, že mnohé pranostiky vznikaly již ve druhé polovině 15. století a jsou tudíž poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře v 16. století, kdy došlo k přeskočení 10 dnů. I proto se zaměříme na pranostiky vázané k celému měsíci, ne k jednotlivým dnům. Některé pranostiky také nevznikly v našem prostředí, ale byly přeneseny například z Itálie pouhým překladem tamních pranostik a rčení.

Můžeme se však na pranostiky spolehnout, neztratily od dob jejich vytvoření svou platnost? Ověřme si tedy jednu vybranou pranostiku:

Když je suchý únor, bude mokrý srpen

Množství srážek v průběhu měsíce srpna je ze zemědělského hlediska velmi důležitým faktorem, který významně ovlivňuje sklizeň převážně jarních obilovin, olejnin, ale také například může neblaze ovlivnit kvalitu vína v daném roce. Podíváme-li se hlouběji do historie, je srpen také měsícem výskytu velkých letních povodní v povodí Vltavy ve středověku i v nejčerstvějším případě roku 2002. Předpovídat povodně na základě pranostik je pochopitelně nesmysl, co ale v případě zemědělského aspektu srpnových srážek? Nelze danou pranostiku využít při plánování sklizně a ošetřování vinic?

Graf ukazuje srážkové úhrny v letech 1992 až 2002 z referenčních stanic a jejich srovnání s průměrem za toto období. Kontingenční tabulka pak dokazuje, že uvedená pranostika za srovnávací období byla sedmkrát pravdivá, avšak ve čtyřech případech tomu bylo naopak. Použijeme-li hodnocení "hit-miss ratio" dle rovnice (1) výsledná hodnota 0.27 svědčí pro mírnou úspěšnost této pranostiky. Kde A,B,C,D jsou hodnoty v jednotlivých polích kontingenční tabulky (bráno z levého horního do pravého dolního rohu). "Hit-miss ratio" se používá pro hodnocení úspěšnosti předpovědí (zejména varování před nebezpečnými jevy v meteorologii). Koeficient x může nabývat hodnot od -1 do +1. Kladné hodnoty svědčí o relativní úspěšnosti předpovědí.




autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
23. března 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.