Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Máme věřit pranostikám?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Moderní postupy v meteorologii využívající složité modely atmosféry NWP (Numerical Weather Prediction) a nejvýkonnější světové počítače umožňují poměrně úspěšně předpovědět vývoj počasí na dva až tři dny dopředu ... hovoříme zde o takzvaně krátkodobé předpovědi.

Střednědobá předpověď pokrývá období 3 až 10 dnů a s rostoucím časovým předstihem pochopitelně značně klesá i spolehlivost dané předpovědi. Ještě delší předstih předpovědi (sezónní předpověď) produkují velká světová centra pro celou Zemi, její výstupy však mají již čistě pravděpodobnostní charakter a laiky nejsou vždy správně interpretovány. Co však dělat v případě, že jste třeba soukromý zemědělec potřebující určitou rozvahu pro celé vegetační období, nebo celý rok? Jedním z nabízejících se řešení je prolistovat staleté kalendáře po předcích a vsadit na některé pranostiky. Popisem, tříděním a ověřováním platnosti pranostik se u nás zabývali například Zdeněk Vašků (Velký pranostikon, 1998), Jan Munzar (Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa, 1986) a Sylva Kovářová (Pranostiky pro každý den, 2001). Aplikováním statistických metod a ověřováním jejich platnosti se u nás zabýval pouze Karel Pejml (Předpovídáme počasí, 1971). Závěry jeho práce upozorňují na složitost ověřování jednotlivých pranostik a to díky skutečnostem, že mnohé pranostiky vznikaly již ve druhé polovině 15. století a jsou tudíž poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře v 16. století, kdy došlo k přeskočení 10 dnů. I proto se zaměříme na pranostiky vázané k celému měsíci, ne k jednotlivým dnům. Některé pranostiky také nevznikly v našem prostředí, ale byly přeneseny například z Itálie pouhým překladem tamních pranostik a rčení.

Můžeme se však na pranostiky spolehnout, neztratily od dob jejich vytvoření svou platnost? Ověřme si tedy jednu vybranou pranostiku:

Když je suchý únor, bude mokrý srpen

Množství srážek v průběhu měsíce srpna je ze zemědělského hlediska velmi důležitým faktorem, který významně ovlivňuje sklizeň převážně jarních obilovin, olejnin, ale také například může neblaze ovlivnit kvalitu vína v daném roce. Podíváme-li se hlouběji do historie, je srpen také měsícem výskytu velkých letních povodní v povodí Vltavy ve středověku i v nejčerstvějším případě roku 2002. Předpovídat povodně na základě pranostik je pochopitelně nesmysl, co ale v případě zemědělského aspektu srpnových srážek? Nelze danou pranostiku využít při plánování sklizně a ošetřování vinic?

Graf ukazuje srážkové úhrny v letech 1992 až 2002 z referenčních stanic a jejich srovnání s průměrem za toto období. Kontingenční tabulka pak dokazuje, že uvedená pranostika za srovnávací období byla sedmkrát pravdivá, avšak ve čtyřech případech tomu bylo naopak. Použijeme-li hodnocení "hit-miss ratio" dle rovnice (1) výsledná hodnota 0.27 svědčí pro mírnou úspěšnost této pranostiky. Kde A,B,C,D jsou hodnoty v jednotlivých polích kontingenční tabulky (bráno z levého horního do pravého dolního rohu). "Hit-miss ratio" se používá pro hodnocení úspěšnosti předpovědí (zejména varování před nebezpečnými jevy v meteorologii). Koeficient x může nabývat hodnot od -1 do +1. Kladné hodnoty svědčí o relativní úspěšnosti předpovědí.




autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
23. března 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.