Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Pražské povodně 20. století

autor: Ing. Dagmar Honsová
Vltava je nejdelší a největší českou řekou, pramení na Šumavě ve výšce okolo 1170 m nad mořem. Její tok sleduje nejprve v délce asi 100 km šumavský hřeben, pod nádrží Lipno se stáčí na sever směrem k Praze. Po cestě přibírá velké přítoky Lužnici, Otavu, Sázavu a už na území Prahy Berounku. Povodí Vltavy má vějířovitý tvar a na velikosti jeho celkové plochy se uvedené čtyři hlavní přítoky podílejí více než 75 %. Tato skutečnost ovlivňuje významně hydrologický režim Vltavy za povodní.

Při formování povodní z tání sněhu nebo rozsáhlých regionálních dešťů dochází často k souběhu povodňových vln Vltavy a jejích přítoků, což přispívá ke zvýšení kulminačních průtoků v Praze. Přirozený hydrologický režim ovlivňuje řada vodních nádrží. V povodí Vltavy je 72 údolních nádrží a rybníků s ovladatelným objemem nad 0,3 mil.m3, jejichž celkový ovladatelný objem činí 1868 mil.m3. Podíl nádržních prostorů v povodí Vltavy je ve srovnání s ostatními našimi povodími vysoký a odpovídá asi 40 % celkového ročního odtoku Vltavy v Praze. Pro částečné zachycení povodní je vyčleněno asi 125 mil.m3. Hydrologický režim Vltavy v Praze je ovlivněn hlavně provozem nádrží Vltavské kaskády. Před velkými katastrofálními povodněmi nádrže Vltavské kaskády Prahu chránit nemohou, což prokázaly zkušenosti ze srpna 2002.

Kromě Vltavy a Berounky je na území Prahy přes 70 potoků, jejichž celková délka přesahuje 300 km. Z nich Botič a Rokytka, které se vlévají do Vltavy z pravé strany, mají plochu povodí větší než 100 km2. Stojaté vody jsou v Praze zastoupeny dvěma vodními nádržemi a několika rybníky. Největší je vodní nádrž Hostivař na potoce Botič s plochou 18 ha. Z rybníků je největší Počernický rybník na Rokytce (17ha) a Podleský rybník na Říčanském potoce (14,1 ha).

Dvacáté století bylo na povodně v Praze poměrně "chudé", alespoň ve srovnání s povodněmi v 19. století. Dvacetiletou vodu zažila Praha hned 4. dubna 1990. Desetileté vody dosáhla povodeň v únoru roku 1909. Velká zimní povodeň v Praze byla 15. března 1940, situaci zkomplikovaly ledové jevy a hladina dosáhla ve Štěchovicích výšky 940 cm. Přívalovými dešti byly způsobeny letní povodně v roce 1954, Vltava dosáhla své kulminace 10. července. Desetiletá voda čekala Prahu také v létě roku 1981.

V srpnu 2002 zasáhla Prahu katastrofální povodeň, která výškou hladiny při kulminaci a maximálním průtokem i rozsahem zaplaveného území - přesáhla všechny v historii zaznamenané povodně. Povodeň v srpnu 2002 vznikla v důsledku dvou vln extrémně intenzivních srážek. První ve dnech 6. a 7. srpna, kdy v oblasti Novohradských hor napadlo za dva dny 130 až 250 mm srážek. Při druhé vlně ve dnech 11. až 13. srpna 2002 se srážky pohybovaly na Šumavě až na 100 mm/24 hodin. Na Vltavě v Praze se jednalo o vůbec největší povodeň podle dochovaných značek historických povodní, kdy hladina Vltavy v Chuchli dosáhla maximální hodnoty 14. srpna 2002 ve 12 hodin při stavu 782 cm a průtoku 5160 m3 za sekundu.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
4. dubna 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.