Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Výběr digitálního fotoaparátu - vysvětlení pojmů

autor: Petr Kadlík
V současné době nastává boom digitálních fotoaparátů. Na trhu jsou snad stovky modelů. Není problém koupit digitální přístroj za tisíc, ale ani za víc jak sto tisíc korun. A má pro Vás vůbec 'digitál' smysl? A co jsou to vlastně ony tajemné megapixely s různou hodnotou, uvedené u každého fotoaparátu?

Digitální fotoaparáty jsou na trhu už pár let, ale teprve poslední dobou začínají být cenově dostupné a zároveň poskytují kvalitu snímků srovnatelnou s klasickými kinofilmovými přístroji nižší a střední třídy a přitom nabízejí výhody které klasický fotoaparát nemá. Základní otázkou se proto stalo:

Je vůbec digitální fotoaparát pro mě vhodný?

Ač se prodejci snaží tvrdit opak, fotoaparáty na klasický film jsou v jistých ohledech stále nezastupitelné. Přestože se kvalita digitálních snímacích čipů stále zlepšuje, pokud milujete fotografování černobílých uměleckých snímků vysoké kvality (ať už zátiší, krajinu nebo akty), tak raději zůstaňte u klasiky. Bohatá škála šedých odstínů a polotónů kvalitního černobílého filmu je u digitálu stále nedostupný sen. Zbytečné je také kupovat digitální fotoaparát, pokud nafotíte za rok sotva pár filmů. Rozdíl v ceně přístrojů je stále natolik velký, že i po několika letech focení se s cenou za vyvolané filmy nepřiblížíte ceně digitální technologie. Nesmí se ani pomíjet různé jednorázové - někdy dokonce i vodotěsné - fotoaparáty, které jsou v jistých situacích ideálním, byť né zcela ekologickým, řešením.

Stále si myslím, že digitální fotoaparát je pro mě ideální!

Dobře. Pravděpodobně máte pravdu. V tom případě se těšte, protože práce s digitálem Vám může přinést plno zábavy. Ale také pár problémů. První z nich je samotný výběr přístroje. Nejdříve je ale nutné vysvětlit důležité pojmy, které do značné míry určují možnosti a výslednou kvalitu snímků a které přitom ze světa klasických fotoaparátů neznáme (například na rozdíl od optických vlastností objektivu - i zde samozřejmě platí že kvalitní optika je základ každého ostrého snímku).

Rozlišení snímacího čipu - megapixely

Snímací čip si můžeme představit jako mřížku s určitým počtem polí, z nichž každé může mít jen jednu konkrétní barvu. Počet těchto polí - bodů se udává zaokrouhlený na miliony bodů, anglicky se jim říká megapixely. Fotoaparát s udávaným rozlišením například 4 megapixely má 4 miliony citlivých polí. Tato pole jsou složena do obdélníku, v našem případě by to bylo například 2272 polí na šířku a 1704 polí na výšku (rozlišení snímku z mého fotoaparátu Minolta Dimage F200, u jiných 4 megových přístrojů mohou být čísla trochu jiná), v počítačovém žargonu tedy 2272 x 1704 pixelů. Z těchto čísel musíme vycházet při rozhodování o volbě konkrétního fotoaparátu.

Fyzické rozlišení čipu je vždy konečné, nelze ho nijak zvětšit. Zhotovená fotografie se bude skládat z tohoto počtu bodů bez ohledu na to, zda bude mít formát 9x13 nebo 40x60 centimetrů. Jak se bude zvětšovat formát papíru, tak se bude zvětšovat i velikost těchto bodů na papíru. Může proto nastat situace, že body budou tak velké že je rozeznáme pouhým okem a snímek se nám bude zdát zubatý! Proto by mělo platit: čím větší formát našich výsledných vytištěných snímků předpokládáme, tím víc musíme investovat do fotoaparátu s větším rozlišením.

Co to znamená konkrétně? Pokud víte, že své fotky budete budete chtít použít maximálně na internetu nebo jako na pozadí počítače, případně občas vytisknout na malou fotku do velikosti 9x13 cm, mohl by Vám postačovat přístroj s rozlišením 1 milionu bodů. Ale tyto přístroje už pomalu nejsou na trhu, a pokud jsou tak to jsou velmi levné hračky s nekvalitní optikou. Proto pokud chcete něco opravdu levného ale přitom použitelného, kupte rozlišení 2 miliony bodů (rozdíl v ceně je jen v řádu korun). Bez problémů budete moci tisknout obrázky velikosti 10x15 cm.

V případě, že investujete do 3 megapixelového foťáku tak získáte už brilantní snímky 10x15, velmi dobré 13x18 cm a použitelné 20x30 cm. To znamená, že z takovéhoto přístroje si můžete v klidu své povedené záběry pověsit na zeď. V současné době je už ale jen minimální cenový rozdíl mezi 3 a 4 megovými přístroji. Proto doporučuji zvolit rovnou rozlišení 4 milióny. Snímky 20x30 získají kvalitu, která bude plně srovnatelná s takto velikou fotkou zvětšenou z klasického filmu.

Tím ale schopnosti digitálních fotoaparátů nekončí. Dnes se již běžně dají pořídit 5, 6 i třeba 12 megové fotoaparáty. Jejich kvalita se ale projeví většinou až v tisku na formáty větší než A4, případně při zhotovování výřezů. Pro běžné focení jejich vysoké rozlišení většinou nevyužijete. Ale samozřejmě, pokud Vás netrápí cena tak jejich koupí nic nezkazíte ;-)

Někteří výrobci, většinou těch nejlevnějších značek na trhu (například TwinGate) ale udávají ne zcela korektní údaje o rozlišení. Často je možné vidět například letáky ze supermarketu, kde nabízejí za úžasnou cenu přístroj s rozlišením 6 megapixelů. V textu je pak malá poznámka, že fyzické rozlišení jsou jen 3 megapixely. Není to vyloženě lživá informace, přesto je potřeba na to při výběru dávat pozor. Oněch 6 mega je totiž takzvané softwarové interpolované rozlišení. Tato metoda pracuje tak, že fotoaparát snímek zachytí v rozlišení jakého je fyzicky schopen - tedy 3 miliony bodů - a následně ho pomocí vhodného algoritmu programově zvětší na oněch 6 milionů, kterými se přístroj chlubí. A nemůže snímek zvětšit nijak jinak, než že ony zbývající miliony bodů dopočítá.

Musíte ale zapomenout na scény, které znáte z televize a filmu, kdy policisté mají špatný zubatý záběr z kamery, technik stiskne kouzelné tlačítko a rázem se tam doplní chybějící detaily a z rozmazaného zubatého fleku se stane ostrý snímek zločince. Přestože tyto metody již údajně opravdu existují (ale potřebují ke svému běhu superpočítač a k tomu pár hodin času), tak ve fotoaparátu je určitě nenajdete. Softwarové interpolované zvýšení rozlišení se jen pokusí snímek zjemnit tak, aby i na velkém formátu nebyl zubatý. Pokud máte například na snímku vedle sebe jeden bílý a jeden černý bod, tak takto se mezi ně vloží jeden šedivý. Takže na výsledném snímku nebudete vidět více detailů než před interpolací, ale snímek se bude zdát o něco méně 'zubatý' a bude zdánlivě i méně ostrý. Ale ani náhodou nebude srovnatelný se snímkem z fotoaparátu, který bude mít opravdu poctivé rozlišení 6 milionů bodů. Nemusí být dokonce ani lepší než snímek z fotoaparátu který má rozlišení 'pouhé' 4 miliony bodů. Další nevýhodou softwarového rozlišení je fakt, že přestože nepřinese zvýšení kvality snímku, tak zabere na záznamovém médiu více místa a my tak můžeme najednou nafotit menší množství snímků.

Paměťová karta

Tím se dostáváme k zaznamenávání snímků. K tomu slouží takzvaná paměťová karta. Má podobnou funkci jako film ve fotoaparátu klasickém. Každá karta má určitou velikost, která je limitující k počtu záběrů která se na ni vejde. Na kartu s malou kapacitou (například 8 megabajtů) se může vejít třeba jen 10 záběrů. Naopak jsou i karty s kapacitou v gigabajtech, na které není problém najednou nasnímat tisíce záběrů. Karty nejsou na rozdíl od filmů jednorázové. Díky tomu můžete kartu zaplnit snímky, nahrát si je do počítače nebo třeba vytisknout v digitálním minilabu, z karty vymazat a opět na ní fotit. Samozřejmě, čím větší kapacitu karta má, tím větší pohodlí při focení pocítíte. Ale zárověň větší kapacita znamená i vyšší cenu karty.

Někdy se říká, že karty s velkou kapacitou svádějí k takzvaným výcvakům - naprosto zbytečným a nepovedeným záběrům bez jediného pokusu o zajímavou kompozici záběru nebo vystihnutí okamžiku. Částečně je to pravda, na druhou stranu Vám dávají možnost bez zbytečných finančních nákladů nafotit na nějakou zajímavou akci, na kterou byste normálně použili jeden až dvě políčka filmu, udělat záběrů třeba dvacet. A pokud máte dobré oko a šťastnou ruku při mačkání spouště, můžete tak udělat jedinečný záběr který by jinak nevznikl.

Příště se již podíváme na jednotlivé druhy digitálních fotoaparátů, od těch v mobilních telefonech, přes kompaktní, elektronické 'zrcadlovky' až po plnohodnotné digitální zrcadlové přístroje.





autor:
Petr Kadlík
email: petr@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
13. května 2004


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.