Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

12. Magdeburgský seminář

autor: Ing. Dagmar Honsová
O ochraně vod informoval odbornou veřejnost o stavu implementace Rámcové směrnice o vodách EU. Jejím cílem je stanovit na další období (více než 10 let) celoevropský vývoj a přístup k ochraně vod.

Hlavním opatřením v jejím rámci je pořízení takzvaných plánů oblastí povodí, které mají vzájemně sladit veřejné zájmy ochrany vod jako složky životního prostředí, ochrany před povodněmi, dalšími škodlivými účinky vod a trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami zejména pro zásobování pitnou vodou

12. Magdeburgský seminář sloužil však také jako informační a konzultační setkání ke stavu plnění Rámcové směrnice.

Pokud se podíváme na některá zajímavá témata pak by Vás mohl zaujmout systém sledování jakosti vod v ČR. Ten se realizuje účelově v nádržích s ohledem na hygienické charakteristiky vody (koupání) a zejména velmi důsledně u vodárenských nádrží s ohledem na kvalitu pitné vody, dále ve vrtech a pramenech pro sledování jakosti podzemních vod. V povrchových vodních tocích, kde jsou sledovány koncentrace rozpuštěných látek (fosfor, NO3, pH, teplota vody) a plavenin (nerozpuštěné látky unášené vodním tokem odebírané automatickými samplery nabírajícími vzorky vody do připravených nádržek) Sledované jsou také biologické akumulace těchto látek v živých organismech, kdy jsou škeble exponovány v toku a po několika měsících jsou vyjmuty a podrobeny analýze kolik látek se akumulovalo v jejich tělech.

Z vyhodnocení extrémních jevů v povodí zaujalo mimo jiné vyhodnocení zkrácení říční sítě v průběhu 20. století na příkladě povodí Blanice v jižních Čechách. Přitom napřimování větších i malých zemědělských toků vede mimo jiné k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Zarážející je fakt, že k napřimování a zpevňování koryt vodních toků se realizovalo nejen v obcích a městech, kde se jedná o nezbytné protipovodňové opatření, ale i v oblastech zemědělských, kde případné rozlivy nepůsobí podstatné povodňové škody.

Několik příspěvků, zejména v posterové sekci bylo věnováno problematice jezer na našem území. Mnohé by jistě překvapilo, kolik jezer se na našem území nachází. Jedná se o vodní plochy malé rozlohou, ale přesto je jim věnována pozornost ve smyslu vyhodnocení vodního režimu, kvality vody, či jejich možného využití. U antropogenních jezer (většinou zaplavené lomy či pískovny) je zmiňována jejich potenciální role jako zásobníků pitné vody. U jezer vzniklých ve starých ramenech vodních toků (velké množství jich je na středním toku Labe) je významná jejich ekologická funkce jako unikátních biotopů s množstvím vzácných druhů živočichů, ale rovněž jejich protipovodňová funkce jako přirozených akumulačních prostorů pro povodňové rozlivy. Velké množství jezer u nás je rovněž organogenního původu (rašelinná jezírka) například Mechová jezírka u Rejvízu v Jeseníkách.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
20. října 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.