foto: www.blacksmithinstitute.org">Mapa světa s vyznačenou "top desítkou"
foto: www.blacksmithinstitute.org

1. Černobyl, Ukrajina
2. Džerzinsk, Rusko
3. Haina, Dominikánská rep.
4. Kabwe, Zambie
5. La Oroya, Peru
6. Linfen, Čína
7. Maiuu Suu, Kyrgyzstán
8. Norilsk, Rusko
9. Ranipet, Indie
10.Rudnaya Pristan/Dalnegorsk, Rusko

Na smutném prvním místě se umístil Černobyl, notoricky známý příklad lidského selhání, které způsobilo zvýšení radioaktivity v celé Evropě a zamoření stovek kilometrů čtverečních. Možná je to spíše symbol dřívější hrůznosti, protože Světová zdravotnická organizace o Černobylu prohlásila, že předpokládaný dopad na budoucí generace bude nízký.

Od druhého do desátého místa se to hemží rozvojovými státy a Ruskem: v této desítce se ocitla ruská města Džerzinsk, Norilsk a Rudnaja Pristaň, spolu s továrnou na recyklaci autobaterií v Karibiku, indickou chemičkou nebo třeba uranovými doly v Kyrgyzstánu.

Od desátého místa se již přesné pořadí neurčovalo - i tak je jistě očíslování různých míst pořadím od jedničky do desítky značně neobjektivní - takhle se to prostě nedá brát.

Spolana
foto: www.greenpeace.org Spolana Neratovice byla vybrána, protože její staré ekologické zátěže v okolí obsahují pestré spektrum perzistentních organických látek, pesticidů nejhoršího kalibru a podobně. Blacksmith Institut vyjmenovává: dioxiny, DDT, DDE, endrin, dieldrin, lindan, benzen, heptachlor, chloroform, hexachlorobenzen, hexachlorcyklohexan, atd. A zároveň vypočítává: potencionálně by mohlo být ohroženo 250 000 lidé (tzn. nejen Neratovice, ale pravděpodobně i širé okolí).

Po válce se ve Spolaně vyráběly dnes již zakázané pesticidy, jako je DDT a lindan. Pesticid s označením 2,4,5-T, který se tu také vyráběl, byl použit jako chemická zbraň ve válce ve Vietnamu. Dnes již zavřené provozy skrývají již vyjmenované chemické látky, z nichž většinu je možné považovat pro své vlastnosti (perzistence, bioakumulace, jedovatost) za jedny z nejnebezpečnějších lidských výdobytků vůbec. Ekologická organizace Arnika uvádí, že dalším strašákem Spolany je dnes výroba chloru. Při havárii v roce 2000 uniklo 184 kg tohoto plynu, čímž bylo poleptáno 12 požárníků a byly poškozeny stromy do vzdálenosti 10 km. Oficiální zprávy o úniku při povodních v roce 2002 hovoří o 760 kg...

Velmi znepokojivý je také výrobní proces při výrobě chloru, nazývaný amalgámová elektrolýza, kvůli rtuti, která se využívá. V současnosti sice byla výroba zmoderněna a emise rtuti se snížily, stále však chemička do ovzduší a vody vypustí každoročně stovky kilogramů rtuti.

Ani české ekologické organizace nezůstaly v statistikách pozadu. Arnika nedávno zveřejnila seznamy nejvíce znečišťujících podniků v ČR. Pořadí bylo sestaveno podle ohlašování v Integrovaném registru znečišťování. Spolana je na čtvrtém místě mezi rakovinotvornými látkami a na druhém v produkci látek poškozujících ozonovou vrstvu.

V mnoha kategoriích zaostává nad jinými podniky, jako je Mittal Steel nebo Spolek pro chemickou a hutnickou výrobu Ústí n.L. Máte svůj tip na českou ropáckou firmu? Už teď ji můžete nominovat na stránkách Blacksmith institutu na seznam pro rok 2007.

Odkazy a užitá literatura:
Blacksmith institute
Arnika
Integrovaný registr znečišťování
Spolana Neratovice

IPEN: International POPs Elimination project (PBDEs in the Czech republic)
sdružení Arnika, Spolana a jedy u Labe - informační plakát Arniky
sdružení Arnika, Stop nebezpečí ze Spolany - informační plakát Arniky
RYBÁŘ Jan, Nejzamořenější místa zeměkoule, MF Dnes, 20. 10. 2006

Fotografie Blacksmith institute a www.greenpeace.org