Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Předpověď počasí - kde začíná?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Dnes Vám představujeme první díl seriálu o předpovědi počasí. Týká se tak trošku historie a tak trošku meteostanic.

Téměř do poloviny 20. století pracovali meteorologové při předpovědích počasí jen s meteorologickými prvky získanými přízemním měřením a pozorováním. Po druhé světové válce se začínaly používat radiosondy a od 60. let se předpovědi opírají také o snímky z meteorologických družic.

S trochou nadsázky lze říci, že předpověď počasí začíná v meteorologické budce. Každá budka musí být umístěna na volném prostranství a teplotní čidla teploměru musí být ve stínu ve výšce 2 metrů nad zemí, proto také, předpovědi teplot udávají hodnoty ve stínu a ve 2 metrech nad zemí. Pokud se teploměr za oknem vystavený slunci rozehřeje na více stupňů než udávala předpověď, neznamená to, že předpověď nevyšla, ta musí být vždy porovnávána právě s teplotami zaznamenanými v meteorologických budkách. Lesklý bílý povrch budky snižuje pohlcování slunečních paprsků. V budce je umístěno několik teploměrů, měřících maximální, minimální a aktuální teplotu.

Kromě teploty jsou pro předpovědi a poznání stavu atmosféry důležité i další meteorologické prvky. Hygrograf zaznamenává průběh relativní vlhkosti vzduchu. Rychlost a směr větru se měří anemometrem. Délku slunečního svitu zaznamenává heliograf, který vypadá jako křišťálová věštecká koule.

Pozorovatelé odhadují rovněž pokrytí oblohy oblaky v osminách. Například 8/8 znamená, že celá viditelná část oblohy je zahalena oblaky a je zataženo, o polojasnu hovoříme, když jsou pokryty 3/8 a o oblačnu při 4/8 až 5/8.

Hlavním podkladem pro tvorbu předpovědí jsou ale informace o tlaku vzduchu zaznamenávané tlakoměry. Hodnoty atmosférického tlaku z jednotlivých meteorologických stanic zakreslené do synoptických map slouží jako podklad pro vypracování analýzy tlakového pole (zobrazení oblastí vyššího a nižšího tlaku vzduchu).

Zásadní informací je nejen údaj o hodnotách tlaku na zemském povrchu, ale i ve vyšších vrstvách atmosféry. Ty jsou získávány do ovzduší vypouštěnými radiosondami připevněnými k meteorologickým balonům - hodnoty naměřených veličin (teplota, vlhkost, směr a rychlost větru) se malým vysílačem v kódované formě předávají pozemním stanicím, kde se za pomocí počítače okamžitě zpracují a zakreslují do synoptických map. Pomocí údajů na mapách pak meteorologové získávají představu o rozložení tlaku, teploty a vlhkosti v jednotlivých místech atmosféry a také o tom jak a kterým směrem fouká vítr při zemí i ve výšce. Základem každé předpovědi počasí je potom synoptická analýza mapy.

Důležitým stavebním kamenem pro vypracování předpovědi počasí jsou také údaje získané z měření meteorologických radiolokátorů a družic. Data z meteorologických pozorování jsou celosvětově vyměňována a distribuována, pro úspěšnou předpověď totiž nestačí znát jen situaci na území určitého státu, ale i za jeho hranicemi, které jednotlivé frontální systémy překračují bez dodržování celních pravidel. Data pak jsou k dispozici nejen meteorologům, ale vstupují jako podkladové informace do výpočtu meteorologických modelů, o tom ale až někdy příště.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
7. listopadu 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.