Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Předpověď počasí - kde začíná?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Dnes Vám představujeme první díl seriálu o předpovědi počasí. Týká se tak trošku historie a tak trošku meteostanic.

Téměř do poloviny 20. století pracovali meteorologové při předpovědích počasí jen s meteorologickými prvky získanými přízemním měřením a pozorováním. Po druhé světové válce se začínaly používat radiosondy a od 60. let se předpovědi opírají také o snímky z meteorologických družic.

S trochou nadsázky lze říci, že předpověď počasí začíná v meteorologické budce. Každá budka musí být umístěna na volném prostranství a teplotní čidla teploměru musí být ve stínu ve výšce 2 metrů nad zemí, proto také, předpovědi teplot udávají hodnoty ve stínu a ve 2 metrech nad zemí. Pokud se teploměr za oknem vystavený slunci rozehřeje na více stupňů než udávala předpověď, neznamená to, že předpověď nevyšla, ta musí být vždy porovnávána právě s teplotami zaznamenanými v meteorologických budkách. Lesklý bílý povrch budky snižuje pohlcování slunečních paprsků. V budce je umístěno několik teploměrů, měřících maximální, minimální a aktuální teplotu.

Kromě teploty jsou pro předpovědi a poznání stavu atmosféry důležité i další meteorologické prvky. Hygrograf zaznamenává průběh relativní vlhkosti vzduchu. Rychlost a směr větru se měří anemometrem. Délku slunečního svitu zaznamenává heliograf, který vypadá jako křišťálová věštecká koule.

Pozorovatelé odhadují rovněž pokrytí oblohy oblaky v osminách. Například 8/8 znamená, že celá viditelná část oblohy je zahalena oblaky a je zataženo, o polojasnu hovoříme, když jsou pokryty 3/8 a o oblačnu při 4/8 až 5/8.

Hlavním podkladem pro tvorbu předpovědí jsou ale informace o tlaku vzduchu zaznamenávané tlakoměry. Hodnoty atmosférického tlaku z jednotlivých meteorologických stanic zakreslené do synoptických map slouží jako podklad pro vypracování analýzy tlakového pole (zobrazení oblastí vyššího a nižšího tlaku vzduchu).

Zásadní informací je nejen údaj o hodnotách tlaku na zemském povrchu, ale i ve vyšších vrstvách atmosféry. Ty jsou získávány do ovzduší vypouštěnými radiosondami připevněnými k meteorologickým balonům - hodnoty naměřených veličin (teplota, vlhkost, směr a rychlost větru) se malým vysílačem v kódované formě předávají pozemním stanicím, kde se za pomocí počítače okamžitě zpracují a zakreslují do synoptických map. Pomocí údajů na mapách pak meteorologové získávají představu o rozložení tlaku, teploty a vlhkosti v jednotlivých místech atmosféry a také o tom jak a kterým směrem fouká vítr při zemí i ve výšce. Základem každé předpovědi počasí je potom synoptická analýza mapy.

Důležitým stavebním kamenem pro vypracování předpovědi počasí jsou také údaje získané z měření meteorologických radiolokátorů a družic. Data z meteorologických pozorování jsou celosvětově vyměňována a distribuována, pro úspěšnou předpověď totiž nestačí znát jen situaci na území určitého státu, ale i za jeho hranicemi, které jednotlivé frontální systémy překračují bez dodržování celních pravidel. Data pak jsou k dispozici nejen meteorologům, ale vstupují jako podkladové informace do výpočtu meteorologických modelů, o tom ale až někdy příště.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
7. listopadu 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.