Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Škodlivost chemických látek

autor: Mgr. Jana Hájková
Člověk jako kterýkoli jiný organismus si z prostředí bere látky. A to jak ty, které jsou nutné pro jeho existenci, tak i ty, které jsou škodlivé a neužitečné. Pojďme se tedy podívat na to, jakými faktory je škodlivost chemických látek ovlivněna.

Někdy záleží na množství. Látky mají pro určitý organismus stav homeostázy, tedy rovnováhy vnitřního prostředí. Existuje ale také stav nedostatku nějaké láky. Tento jev se nazývá karence. U škodlivých látek se ale většinou zabýváme pojmem otrava, neboli intoxikací. U škodlivosti dané látky na určitý organismus záleží jak na kvalitě, tak i na kvantitě.

V přírodě se vyskytují látky, kterým říkáme esenciální. Tyto mikroprvky jsou nezbytné pro život. Jedná se o kobalt, chrom, měď, železo, jód, mangan, molybden a zinek. Jejich nedostatečný příjem vyvolává u většiny z nás metabolické poruchy. Mimo jiné jsou ale některé z těchto látek také na seznamu toxických kovů, látek, které při větším množství mohou způsobit otravu. Při určité dávce toxické látky se dostaví akutní projevy.

Látkami ohrožující naše zdraví jsou hlavně jedy. Jak už sám název napovídá, jedná se o látky jedovaté a toxické, tedy škodlivé chemické látky. Intoxikaci vyvolávají při malých jednorázových dávkách nebo při dlouhodobém podávání malých opakovaných dávek. Existují přesně dané seznamy jedů, které svými nařízeními vydává Ministerstvo životního prostředí. Většinou se jedy dělí na zvláště nebezpečné, ostatní jedy, omamné látky či látky psychotropní. Věda zabývající se studiem jedů se nazývá toxikologie.

Škodlivost chemických látek je závislá na mnoha faktorech. Expozice, tj. vystavení organismu škodlivině, působí na určitý organismus individuálně. U dýchací soustavy například závisí na vlastnostech látky, její koncentraci, době působení, intenzitě výměny vzduchu v plicích. Pokud se tedy jedná o plyn, který může poškodit naše zdraví, například při nějaké havárii, doporučují nám odborníci zavřít a utěsnit všechna okna, pokud se nacházíme v bytových prostorách. Nikdy bychom neměli běhat po schodech apod. Začali bychom tím zvyšovat objem vzduchu v plicích a my bychom do těla zbytečně dostávali větší množství škodlivé látky.

Podle čeho se posuzují chemické látky se špatným vlivem na náš organismus?

Toxicita látky se stanovuje podle experimentálních testů. Poté se rozděluje na toxicitu akutní, chronickou a s pozdními účinky. Pojďme se zabývat hlavně akutní toxicitou.

Testovaná látka se podá testovaným pokusným zvířatům (myši, potkani, křečci, králíci, prasata, kuřata, psi, opice). Početně se zjistí DL50. DL50 je střední smrtelná dávka (Dosis Letalis), někdy též nazývaná letální dávka. Je to množství látky, které zabije polovinu laboratorních zvířat. Jednotky této veličiny jsou jeden miligram na jeden kilogram hmotnosti těla (mg/kg). Při podávání dýchacími cestami se stanovuje CL50, tj. střední smrtelná koncentrace. Tedy kolik miligramů na litr (mg/l) usmrtí polovinu zvířat.

Na podkladu výsledků toxicity a pozorování zdravotního stavu vybraných lidí (jsou-li k dispozici), se zjišťuje NPK. NPK je nejvyšší přípustná koncentrace škodlivin. NPK-P je nejvyšší přípustná koncentrace škodlivých látek ve vzduchu na pracovišti. Je to taková koncentrace, u které se nepředpokládá, že by u zdravého člověka vzniklo nějaké poškození organismu. Pro jednotlivé látky jsou hodnoty NPK-P stanoveny jako průměrné a mezní (ty, které nesmějí být překročeny). Tyto hodnoty platí maximálně pro osmihodinovou pracovní dobu s výměnou vzduchu v plicích v objemu dvacet litrů za minutu.

Experimentálně se zjišťuje také tak zvaný NOEL. Je to zkratka pro no effect level, tedy nejvyšší koncentraci látky, která může být zvířeti podávána každodenně po celý život bez nepříznivých účinků. Z této koncentrace se určuje také tzv. dávka ADI, tedy acceptale daity entake.

Chemické látky nepůsobí jen na zvířata a člověka, ale také na rostliny. Poznáme to například na lesním porostu s akutním či chronickým (opožděným) účinkem. Rostlina získává škodliviny ze vzduchu svými průduchy nebo ze země spolu s minerálními látkami a vodou. 3kodlivé látky mohou rostlině škodit systémově, mohou poškozovat jednotlivé části či pletiva. Různá citlivost rostlin poukazuje na bioindikaci v dané lokalitě. Jde o háklivost na znečištěné prostředí. Někdy má rostlina schopnost hromadit (kumulovat) škodliviny ve svém těle.

Zdroj:
Chemie a životní prostředí (doplněk k učebnicím pro střední školy), prof. RNDr. Jaroslav Vulterin, DrSc., SPN, 1992





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
19. března 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Škodlivost chemických látek


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: