Co je to kulový blesk?

Pro vědce však zůstává tento jev doposud oříškem. Možných výkladů a hypotéz přesné podstaty tohoto jevu je totiž neuvěřitelné množství - kulový blesk by tak také mohl být kousek plazmatu ze Slunce, část bouřkového oblaku, prstenec supravodivé látky nebo třeba extrémně stlačený plyn.

Hypotézy vysvětlující kulový blesk lze v zásadě rozdělit na pozemské a mimozemské. Pozemské varianty vysvětlují vznik kulového blesku jako výsledek fyzikálních a chemických reakcí, které mohou probíhat v atmosféře. Jako příklad uveďme složité chemické oxidační reakce atmosférického dusíku či ozónu.

Další hypotézou je podstata elektrická, která kulový blesk vykládá jako sérii výbojů kulovitého tvaru. Existují i hypotézy předpokládající jaderné reakce vzácného plynu xenonu obsaženého v atmosféře.

První zmínky o kulovém blesku pochází už ze středověku. Známý je také popsaný historický případ v Německu z roku 1753, kdy kulový blesk při pokusech o zachycení blesku pomocí papírového draka zabil nadšeného experimentátora.

Oficiální věda až do 80. let 20. století kulový blesk spíše popírala a to proto, že se ho nepodařilo spolehlivě vyrobit v laboratoři za definovaných a opakovatelných podmínek. Mnozí ho dokonce řadili do kategorie UFO. Teprve nedávno, v roce 2006, byla popsána první spolehlivější technika jeho výroby, a to pomocí velmi tenké křemíkové destičky a na ní vzniklého elektrického výboje. Vědcům Antoniu Pavaovi a Gersonu Paiveovi z Federální univerzity v brazilském Pernambucu se podařilo při experimentu vytvořit kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku, který se po laboratoři proháněl celých osm sekund. Předchozí pokusy přitom dokázaly vytvořit žhnoucí koule, které měly životnost jen ve zlomcích vteřiny.

V České republice je doposud nejznámější případ výskytu kulového blesku z 28. října 2000 v Brně. Kulovitý zářící objekt tehdy zdemoloval rodinný byt. Svědci popisují jev jako bíle zářící objekt, složený ze dvou částí, kulaté hlavy a spirálovitého ocasu a uvádějí zvláštní zdánlivé nebo skutečné změny prostoru v blízkosti blesku, kdy mělo docházet k deformaci prostoru popsané jako "nafukování" místnosti a zvláštnímu pocitu tlaku směrem od blesku. Poté, kdy blesk z místnosti vylétl, se jakoby všechny rozměry vrátily do původního stavu.

Co vlastně kulový blesk je a jak vzniká tedy dosud prokazatelně nevíme, s největší pravděpodobností však opravdu půjde o jev elektrický, a proto si jméno blesk rozhodně zaslouží. Jedná se o jev tak výjimečný a zvláštní, že pokud byste se s ním setkali, můžete to považovat za ohromné štěstí, tedy samozřejmě pouze tehdy, budete-li ho sledovat z bezpečné vzdálenosti od Vaší osoby i majetku.