Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Vyřeší u nás klimatickou změnu více trávníků?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Vyřeší u nás klimatickou změnu více trávníků?Minulý týden se na některých serverech objevila převzatá studie z Manchesterské univerzity původně publikovaná v Built Environment.

Vědci, v čele s Rolandem Ennosem, simulovali na klimatických modelech letní teploty Manchesteru pro rok 2080 a zjistili, že se zvýší až o 4 °C. Výsledky těchto simulací také ukázaly, že pokud by se zvyšoval ve městech podíl zeleně, nárůst by se mohlo podařit v podstatě zcela zadržet: parky prý mohou městské oblasti ochladit až o 4 °C. Lze však tuto studii zobecnit a popřípadě jí aplikovat také u nás ve střední Evropě? Zkusme si to představit v pražských podmínkách. Také my jsme na podkladě práce Kalvové a kol. (2002) použily výstupy modelu HADCM2, který předpokládá vzestup průměrné teploty v období červen až srpen ve své nižší variantě (SRESB1) o cca 0.8 °C, ve vyšší variantě (SRESA2) pak o 2.3 °C, pro horizont roku 2050 pro Prahu a okolí.

To že existuje tzv. tepelný ostrov města je známý fakt. Množství asfaltových ploch se projevuje v rychlejším odtoku vody a vyšším příjmem tepla, výsledkem je teplejší a sušší mikroklima. Oteplení v městě oproti okolní krajině dosahuje až několika stupňů. Ve výše zmiňované studii je uvedená hodnota rozdílu 12 °C mezi lesem a městem, což je možná pouze ve výjimečných případech letních tropických maxim, rozhodně nejde o nějakou průměrnou hodnotu (pro ilustraci, znamenalo by to, že kdyby byl v Praze les, byla by tu průměrná roční teplota 3 °C, přitom na Sněžce je kolem nuly). Navíc i základní klimatické údaje Prahy a Manchestru jsou naprosto rozdílné. Plocha zeleně v Praze se pohybuje kolem 18 %, průměrná roční teplota kolem 10, 4 °C a za rok naprší kolem 457 mm. V Manchesteru se průměrná roční teplota pohybuje kolem 5,8 °C a za rok naprší až 3x tolik než v Praze.

Mezi nejdůležitější funkce zelených a travních ploch vzhledem k životnímu prostředí sice patří snižování teploty vzduchu, prašnosti a hlučnosti. Aby však trávníky tyto funkce splňovaly potřebují dostatečné množství srážek - v učebnicích se udává jako ideální hodnota 700 mm srážek během vegetačního období. Proč si kdekoliv v Anglii můžete udělat na trávě piknik a tady je všude přísný zákaz vstupu na trávu? Právě proto, že u nás tráva trpí nedostatkem srážek a tím není odolná proti sešlapávání.

Trávník, který bude plně plnit svoji funkci ochlazování, a to z toho důvodu, že se voda, kterou absorbuje vypařuje z listů trav, musí být u nás zavlažován, sečen a hnojen. U veřejné zeleně to chodí tak, že je pouze 4 x do roka sečena, což nestačí na to aby byly z trávníku potlačeny jiné plevelné rostliny. Jediné živiny, které jsou na parkové trávníky dodávány, jsou ze psích exkrementů - výživa je tedy velmi nevyrovnaná. Klimatická změna je globální jev a bude pokračovat bez ohledu na zatravňování Manchesteru. Růst podílu trávníků v městském prostředí je každopádně pozitivní jev. Určitě je příjemnější v létě procházet parkem než rozpálenými ulicemi a na extrémní odpolední horka trávníky budou mít pozitivní vliv a extrémní teploty sníží. Průměrnou teplotu však natolik, aby eliminovaly vliv klimatické změny, rozhodně nesníží.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
22. května 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.