Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Vyřeší u nás klimatickou změnu více trávníků?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Vyřeší u nás klimatickou změnu více trávníků?Minulý týden se na některých serverech objevila převzatá studie z Manchesterské univerzity původně publikovaná v Built Environment.

Vědci, v čele s Rolandem Ennosem, simulovali na klimatických modelech letní teploty Manchesteru pro rok 2080 a zjistili, že se zvýší až o 4 °C. Výsledky těchto simulací také ukázaly, že pokud by se zvyšoval ve městech podíl zeleně, nárůst by se mohlo podařit v podstatě zcela zadržet: parky prý mohou městské oblasti ochladit až o 4 °C. Lze však tuto studii zobecnit a popřípadě jí aplikovat také u nás ve střední Evropě? Zkusme si to představit v pražských podmínkách. Také my jsme na podkladě práce Kalvové a kol. (2002) použily výstupy modelu HADCM2, který předpokládá vzestup průměrné teploty v období červen až srpen ve své nižší variantě (SRESB1) o cca 0.8 °C, ve vyšší variantě (SRESA2) pak o 2.3 °C, pro horizont roku 2050 pro Prahu a okolí.

To že existuje tzv. tepelný ostrov města je známý fakt. Množství asfaltových ploch se projevuje v rychlejším odtoku vody a vyšším příjmem tepla, výsledkem je teplejší a sušší mikroklima. Oteplení v městě oproti okolní krajině dosahuje až několika stupňů. Ve výše zmiňované studii je uvedená hodnota rozdílu 12 °C mezi lesem a městem, což je možná pouze ve výjimečných případech letních tropických maxim, rozhodně nejde o nějakou průměrnou hodnotu (pro ilustraci, znamenalo by to, že kdyby byl v Praze les, byla by tu průměrná roční teplota 3 °C, přitom na Sněžce je kolem nuly). Navíc i základní klimatické údaje Prahy a Manchestru jsou naprosto rozdílné. Plocha zeleně v Praze se pohybuje kolem 18 %, průměrná roční teplota kolem 10, 4 °C a za rok naprší kolem 457 mm. V Manchesteru se průměrná roční teplota pohybuje kolem 5,8 °C a za rok naprší až 3x tolik než v Praze.

Mezi nejdůležitější funkce zelených a travních ploch vzhledem k životnímu prostředí sice patří snižování teploty vzduchu, prašnosti a hlučnosti. Aby však trávníky tyto funkce splňovaly potřebují dostatečné množství srážek - v učebnicích se udává jako ideální hodnota 700 mm srážek během vegetačního období. Proč si kdekoliv v Anglii můžete udělat na trávě piknik a tady je všude přísný zákaz vstupu na trávu? Právě proto, že u nás tráva trpí nedostatkem srážek a tím není odolná proti sešlapávání.

Trávník, který bude plně plnit svoji funkci ochlazování, a to z toho důvodu, že se voda, kterou absorbuje vypařuje z listů trav, musí být u nás zavlažován, sečen a hnojen. U veřejné zeleně to chodí tak, že je pouze 4 x do roka sečena, což nestačí na to aby byly z trávníku potlačeny jiné plevelné rostliny. Jediné živiny, které jsou na parkové trávníky dodávány, jsou ze psích exkrementů - výživa je tedy velmi nevyrovnaná. Klimatická změna je globální jev a bude pokračovat bez ohledu na zatravňování Manchesteru. Růst podílu trávníků v městském prostředí je každopádně pozitivní jev. Určitě je příjemnější v létě procházet parkem než rozpálenými ulicemi a na extrémní odpolední horka trávníky budou mít pozitivní vliv a extrémní teploty sníží. Průměrnou teplotu však natolik, aby eliminovaly vliv klimatické změny, rozhodně nesníží.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
22. května 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.