PŘÍRODA.cz

O geneticky modifikovaných organismech již bylo napsáno mnohé, málokdo však ví, co je při manipulaci (pěstování, transport, výroba, prodej...) s GMO na území našeho státu právně dovoleno a co naopak zakázáno, či na které úkony se zákon nevztahuje.

V posledních dnech patří geneticky modifikované organismy či spíše geneticky modifikované plodiny k jednomu z nejdiskutovanějších témat nejen mediální scény. Poté, co se Indie rozhodla nahradit současné pěstebné plodiny svého území plodinami GM, rozpoutala se ve vlnách odpůrců GMO prudká vlna nepokoje.

V minulém díle jsme si řekli něco o kapacitě čističek, o předpokladech biologického čištění a o dvou typech biologických procesů, které zde probíhají. Dnes si povíme z čeho se taková čistírna skládá.

V dnešní době existuje poměrně velké množství různých technologií, kterými se dá odpadní voda čistit. Ne každá je však vhodná pro jakékoli znečištění. Některé jsou vhodné pro čištění odpadní vody z rodinného domku, jiné zas na komunální vody a vody z průmyslu či zemědělství. Abychom byli schopni orientovat se v této problematice, je nutné si nejprve objasnit několik pojmů, které s touto problematikou souvisí.

Tento můj článek je v podstatě reakcí na článek Jak nevylít s vaničkou (Monsantem) i dítě (GMO) redaktora Britských listů Dalibora Šrámka, který vyšel 25. 7. tohoto roku. Zároveň je vyjádřením souhlasu s jeho rozhořčením a neschopností orientovat se v současném světě, konkrétně na poli geneticky modifikovaných organismů a jejich mediálního přinejmenším podivného až extrémního znehodnocování a uvádění do co nejhoršího světla.

Myslivost i ochrana přírody má stejné cíle a to znamená zachování druhové pestrosti. Prostředky k těmto cílům jsou ale rozdílné.

Obchodování s emisemi oxidu uhličitého CO₂, známého skleníkového plynu, je v současné době ve státech Evropské unie naprosto běžnou záležitostí. Od příštího roku se tento obchodovací systém má stát nedílnou součástí také našeho trhu.

Pro některé z nás je jen stěží pochopitelný obrovský nárůst počtu velkých marketových prodejen. Rozšiřují se po našich městech nezadržitelným tempem a zabírají dřívější přírodní plochy, kde jsme ještě nedávno venčili psa či tlačili dětský kočárek.

Ekologická stopa je 'jednotka', která nám udává jak velkou plochu produktivní půdy potřebujeme k zajištění našich požadavků. Obsahuje v sobě vše od potravin, nejrůznějších energií, dopravy až po konečný vyprodukovaný odpad a umožňuje nám tak srovnávat jednotlivé lidské činnosti z hlediska jejich dopadů na přírodu.

I elektrické spotřebiče můžeme využívat ekologičtěji