PŘÍRODA.cz

Aby nás tiše a nenápadně umlčeli?

1. - 3. července se na brněnském výstavišti uskutečnil 10. ročník známé výstavy PROPET 2005. Součástí výstavy byl i 39. mezinárodní výstava psů INTERCANIS, 11. ročník mezinárodní soutěže psů INTERCANIS AGILITY a Výstava ušlechtilých koní.

Tak už mě zase kuřáci naštvali. S radostí jsem očekával nový protikuřácký zákon. Ovšem naši zákonodárci, z nichž je většina kuřáků, se zase ukázala a místo aby kouření výrazně omezil, spíše mu napomáhá.

Nejen živočichové se množí o sto šest. Také celá řada rostlin právě řeší svoje starosti s vykvetením, opylením a tvorbou semen za účelem zachování svého rodu.

Testování na zvířatech je v očích mnoha firem jediný opravdu účinný, nebo levně dostupný, způsob, jak prokázat reakce různých chemikálií a látek na živém organismu. Jestli někdo někdy řekl, že se člověk chová jako zvíře, měl se nejdříve zamyslet nad těmito slovy. Opravdu se chová člověk jako zvíře?

Před časem se mi dostala do rukou kniha, která se zajímavou a humornou formou zaobírala otázkou příspěvku jedince k evoluci druhu. Některé příhody mě velice pobavily, ale zároveň ve mně tato kniha vyvolala otázku, zda jedinec může nějakým způsobem opravdu přispět a zda se lidstvo stále ještě vyvíjí podle přírodní evoluční zákonitosti.

V přírodě se děje tolik, pro nás zlých, věcí, kterým mnohdy nerozumíme, že někdy až stojíme v nekonečném údivu nad těmito jevy, a ptáme se: 'Proč?'. Odpověď však ve skutečnosti hledá jen málokdo z nás.

Ve vcelku nedávné době se na Přírodě objevil článek o nebezpečí kouření. Na diskusním fóru se v krátkém čase rozpoutala debata mezi kuřáky a nekuřáky, kteří se vzájemně osočovali a uváděli pro ně opodstatněné důvody svých stanovisek.

Každý z nás v něco věří, všichni uznáváme nebo spíš s vírou doufáme, že člověk není poskládán pouze z mnoha buněčných tkání, orgánů a orgánových soustav, ale že někde uvnitř pod tím vším hmotným je ukryta duše, a jedině skrze otevřenou duši můžeme nalézt cestu k přírodě.

Každým rokem je z Polska a Litvy vyvezeno přes 30 000 živých koní. Cílem jejich cesty bývají jatka. A ještě horší je, že za svou smrtí cestují tisíce kilometrů. Až do Itálie. Hladová, žíznivá, zraněná, vystresovaná. To vše pro uspokojení chuťových buněk italských spotřebitelů.