PŘÍRODA.cz

Těžko najít v ČR někoho, kdo by neobdivoval slavného vědce a vynálezce Otto Wichterleho. Všichni znají i jediného českého vědeckého nositele Nobelovy ceny, Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie. Do trojice nejznámějších českých badatelů patří bezesporu chemik Antonín Holý, z jehož výzkumu vzešly léky proti AIDS a jiným virovým onemocněním. Co vlastně dělají děti těchto vynikajících vědců?

Máme tu duben a tedy dle kalendáře jaro. Ve skutečnosti se během dne několikrát vystřídá zimní sněhová fujavice, sluníčko i krupobití. Prostě aprílové počasí v celé své síle. Tedy alespoň začátkem měsíce, kdy vznikají tyto řádky. Pojďte si raději znovu „vlézt za kamna“, jak nám radí přísloví, a nezapomeňte si s sebou vzít nové číslo Naší přírody.

Publikace se snaží podat ucelený a co nejpodrobnější přehled snůšek a larev všech našich druhů obojživelníků, doplněný rozsáhlou fotodokumentací a kresbami ústních disků pulců a vývojových fází ocasatých obojživelníků a žab.

Průvodce tou částí pražské přírody, o kterou se nikdo nestará, málokdo ji zná a skoro nikdo ji nemá rád.

Pavouci bezesporu patří k nejpopulárnějším skupinám živočichů, díky své všudypřítomnosti i nápadným a zajímavým životním projevům, jakým je např. tvorba pavučin či unikátní lov kořisti.

Čtvrtý titul z řady jedinečných atlasů šumavské přírody, jejichž autory jsou vždy renomovaní odborníci – tentokrát zoologové RNDr. Miloš Anděra, CSc. a prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Jelikož člověk nepatří mezi hibernanty a ani v redakci časopisu Naše příroda se neuložili k zimnímu spánku, můžete se začíst do prvního letošního čísla. Například i o „pravých“ či „nepravých“ zimních spáčích.

Co pro Maye znamenají jeskyně a co v sobě ukrývají za tajemství? Co se v nich dělo a jakou roli hrály v mayském náboženství a mytologii? Na to se snaží odpovědět první souborná práce, která shrnuje nedávné výsledky archeologického výzkumu jeskyní mayské oblasti, a to i na základě osobních zkušeností autora.

V minulém čísle jsme začali povídání o všeobecně známé, přesto překvapivě zajímavé kopřivě. V tomto čísle najdete dokončení – mimochodem, věděli jste, že se v minulosti kopřivy používaly například i jako přadné rostliny? Není vyloučeno, že se k tomuto využití lidstvo vrátí a časem budeme nosit třeba módní kopřivové kostýmky či košile… Nastupující podzim je mimo jiné časem jelení říje. Tentokráte se „zastavíme na návštěvě“ u…

ato kniha-průvodce, která vznikla ze spolupráce sochařky, geologa a historičky umění, nabízí jiný prostor pro vnímání současného umění a představuje umělecká díla, která zasněně čekají na jarní prudké deště či první sníh, než se rozpadnou a splynou znovu s lesem a se zemí...