PŘÍRODA.cz

Jedete-li v těchto dnech kolem polí či luk, nebo se po nich procházíte s pejskem, pak můžete narazit na tuto květinu s typicky červeně zbarveným květem krásnými makovicemi.

Kdo by ji neznal. "Stojí, stojí bedla, ráda by si sedla a vzala si pletení, noha už jí dřevění." Tak tohle jsme o ní prohlašovaly jako děti, když jsme okolo ní čiperně poskakovaly v lese.

Tento keř rostoucí v lesích a na stráních je velmi dobře známý svými sladkými růžovočervenými, malinově zbarvenými plody. Používá se jak název ostružiník maliník, tak maliník obecný. Botanický název je však ostružiník maliník.

Existuje snad ještě někdo, kdo neměl tu čest setkat se s tímto pánem v našich smrkových lesích? Pokud přeci jen ano, tak se na něj pojďte podívat trochu zblízka. A ty z Vás, kteří už mají tuto zkušenost za sebou, zvu s námi.

Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se však z této kategorie vymyká a létá zásadně ve dne. Při sání nektaru určitě přitáhne pozornost nejednoho z nás. Třepetá se totiž ve vzduchu, zatímco dlouhým sosákem nasává nektar. Lehce se tak mnozí domnívají, že právě pozorují kolibříka.

O víkendu jsme oslavili Dušičky a Halloween, tedy svátek Všech svatých. Již několik let se tento křesťanský zvyk dostává i do našeho českého podvědomí. A právě díky zdobení a vyřezávání dýní i do našich domácností. Pojďme si tedy říci něco o této kulturní plodině, která se k nám rozšířila díky zámořským objevům Kryštofa Kolumba přes mezizastávku v Asii, tedy spíše východní cestou.

Právě teď je doba sečení vojtěšky. Na polích můžete vídat její modrofialové kvítky a králíci jsou po ní jako utržení ze řetězu. Ovšem pochutnávají si pouze na lístečcích, stonek nechají netknutý.

Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou situaci jeho neustále klesajících početních stavů. V dnešním článku se například dozvíte, proč je úbytek omezen pouze na naše území nebo jak předcházejí rodiče mladých potápek predaci vajíček a mláďat v hnízdech. Věděli jste například, že z peří černokrčky se v předminulém století vyráběly kožešiny?

Tato pokojová květina se stala hitem Vánoc. Po svátcích ji ale nemusíte vyhazovat, pokud jste to již neudělali. Příští rok, při správném zacházení, opětovně pokvete.

Tato jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých je příbuzná aksamitníku, se kterým si ho někteří i pletou. Většinou o této rostlině nehovoříme v pozitivech, jelikož je to jeden z nejvýznačnějších alergenů. Negativně na ambrozii reaguje až 80% alergiků a dokonce její přítomnost vadí i zdravým lidem. Ač neradi, budeme se s ní v naší přírodě setkávat až zhruba do prvních mrazivých dnů.