Hřib borový - Boletus pinophilus

Hřib Borový
Autor: Jiří Bohdal

Charakteristika

6-30 cm klobouk je v mládí polokulovitý, později sklenutý až poduškovitý. Stejně jako celý hřib je statný a masitý. Na povrchu hrbolatý nebo zvrásněný. Barvu má červenohnědou bez žlutého okrajového pásku, místo kterého je zde růžový nebo jemně purpurový proužek. Ten u mladých plodnic teprve získá barvu, takže je bělavý. Pokožka je lysá, za deště dost slizká. U dospělých vyvinutých jedinců mírně překrývá okrajovou část rourek jako blanka. 25 mm rourky jsou krémově bílé nebo žlutavé s olivovým nádechem. Od třeně odsedlé. Póry mají stejné zbarvení jako rourky, směrem ke třeni ale získávají tmavší hnědavý nádech. Třeň je v mládí kulovitý až vejčitý. Má maximálně 7 cm do výšky a 3 cm do šířky. Později se zvětšuje až na 16 cm výšku a 10 cm šířku a získává soudečkovitý nebo kyjovitě válcovitý tvar. Oproti klobouku je zjevně krátký. Barvu má krémově žlutou, načervenalou či světle hnědou. Jen pod kloboukem je bílý. Viditelná je jeho síťka sahající téměř na zem. Nejsvrchnější a nejspodnější část třeně je poněkud bělavá. Dužnina je tuhá a bělavá, pod pokožkou vínově načervenalá nebo červenohnědá.

Rozšíření

Houba roste převážně v borových lesích pod borovicí lesní od srpna do listopadu. Ale objevit ho můžeme třeba už v květnu. Hřib borový najdeme od nížin až po horské oblasti. Nalezen byl i pod smrky jedlemi či duby nebo buky. V severských lesích se drží až do hranice výskytu borovice lesní, k polárnímu kruhu. Nalézt ho můžeme i v Africe nebo Asii.

Možné užití

Výtečná jedlá houba, kterou je nejlepší zpracovávat v čerstvém stavu. Dá se i konzervovat.

Možnost záměny

Zaměnit hřib borový lze snadno s hřibem bronzovým, který je ale teplomilný a u nás ho tudíž nalezneme jen v nejteplejších oblastech velmi hřejivého léta. Hřib bronzový roste hlavně pod duby nebo buky, kde výskyt borového není tak častý. Hřib bronzový má velmi málo nebo vůbec nezřetelnou síťku, protáhlejší třeň, hladký a nezvrásněný klobouk, který je tmavě hnědý bez úzkého okrajového pásku. Jeho rourky a póry zůstávají déle bělavé. Splést si ho můžeme také s mladými plodnicemi nejedlého hřibu žlučníku. Takže před kuchtěním pořádně olíznout.

zdroje:
Doc. ing. Antonín Příhoda, Kapesní atlas hub 1- autor http://encyklopedie.seznam.cz

Jaroslav Malý - www.naturfoto.cz