Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Pýchavka hruškovitá - Lycoperdon Pyriforme

Mladé plodnice pýchavky hruškovité jsou jedlé a hodí se tak k přípravě pokrmů, například do polévek nebo omáček. Najít tento druh můžeme od léta až do podzimu.

Pychavka hruškovitá - klikněte pro zobrazení detailuPychavka hruškovitá
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
třídastopkovýtrusé - Agaricomycetes
řád pečárkotvaré- Agaricales
čeleď pýchavkovité- Lycoperdacae
rod pýchavka-- Lycoperdon

Charakteristika

3-5 centimetrové plodnice bývají 2-3 centimetry široké. Mají hruškovitý tvar. Odtud i jejich druhové označení. V mládí jsou bílé, později tmavnou a získávají tak nahnědlou barvu. Jejich povrch je pokryt drobnými tvrdými zrníčky. Teřich (výtrusotvorné pletivo uvnitř plodnice) této pýchavky je nejprve bílý, později se proměňuje ve žlutavě zelenou až olivově hnědou barvu a nakonec se přemění v olivově hnědý výtrusný prach. Od třeně je znatelně oddělený. Výtrusný prach je olivově hnědý. Výtrusy mají velikost 3-4 mikrometry, jsou kulovitého tvaru s hladkým povrchem a mají žlutohnědou barvu.

Rozšíření

Nalézt pýchavku hruškovitou můžeme ke konci léta a na podzim, tedy cca. od srpna do listopadu. Hledat bychom měli v lesích, kde se nachází na trouchnivějícím dříví nebo pilinách či na odumřelých hnijících kořenech. Typický pro tuto houbu je výskyt ve skupinách čítajících až desítky jedinců. Její rozšíření převládá v dubových a bukových lesech. Nouze o ni není ale ani ve smrkových a jiných jehličnatých lesích, kde využívá pohostinnosti nevápenaté půdy s dostatečným obsahem humusu. Ráda roste i na značně se rozkládajícím jehličí. Plodnice na začátku zimy uschnou a takto vytrvávají až do jara.

Možné užití

Velmi mladé plodnice pýchavky hruškovité jsou jedlé. Teřich však u starších plodnic páchne po svítiplynu. Mladou plodnici poznáme podle čistě bílého teřichu, který není vatovitý.

Možnost záměny

Možnost záměny je pouze s pýchavkou obecnou nebo například huňatou. Ovšem plodnice všech těchto hub jsou v mládí jedlé. Navíc pýchavka obecná neroste na dřevě.

český název pýchavka hruškovitá
latinský název Lycoperdon Pyriforme
hlavní znaky mladé plodnice mají bílý zrnéčky pokrytý povrch, který ve stáří hnědne, v mládí bílý teřich vatovatí a přeměňuje se ve výtrusný prach, který je olivově hnědý
rozšíření na hnijícím dřevě nebo jehličí v dubových, bukových a jehličnatých lesech, roste ve skupinách
Doba sběru léto, podzim
poživatelnost mladé plodnice jsou jedlé
zdroje:
Příhoda, A., 1986, Kapesní atlas hub- 1. díl, 1. vyd., Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 255 s.
Jirásek, S., Druh pýchavka hruškovitá- Lycoperdon pyriforme Schaeff., 1774, [online]. [cit. 15. 8. 2009], dostupné z WWW: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60755/




Debata k článku 'Pýchavka hruškovitá - Lycoperdon Pyriforme'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Přístupné jeskyně v ČR
Ze které jeskyně pochází fotografie?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 30%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz