Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Octomilka - Drosophila - nevítaný návštěvník našich domovů

Tato drobná asi 2 milimetrová muška si pochutnává na zbytcích, které jsme někde doma odložili. Pravděpodobně už jste se s ní také setkali. Na první pohled zaujmou při několikanásobném zvětšení její jasně červená kukadla. V článku najdete i tipy na to, jak se jí případně zbavit.

Octomilka obecná - Drosophila melanogaster - klikněte pro zobrazení detailuOctomilka obecná - Drosophila melanogaster
třída hmyz (Insecta)
řád dvoukřídlí (Diptera)
čeleď octomilkovití (Drosophilidae)
rod octomilka (Drosophila)

Vzhled

Rod octomilka čítá přibližně 1500 druhů.[1] Mezi nejznámější u nás patří octomilka obecná. Latinské označení Drosophila pochází z řečtiny a v překladu znamená milující vodu (drósos=rosa; philos=milovat). Někdy bývá také označována jako banánová, vinná, octová či ovocná muška. Mnohé druhy, včetně zmiňované octomilky obecné, totiž hodují na přezrálých až hnijících ovocných plodech. Drozofilu si ale nesmíme splést s hmyzem čeledi vrtulovitých, jejichž zástupci jsou také označováni jako ovocné mušky, ale ty se živí zásadně jenom dozrávajícím až zralým ovocem a jsou mnohými zemědělci považováni za škůdce.

Tento drobný hmyz z řádu dvoukřídlých asi nejvíce upoutá svýma červenýma velkýma očima. Častokrát mívají na křídlech výrazný vzor a žilky. Ježatá hlavička je spojena s hrudí za pomoci ochlupené stopky. Octomilky dosahují velikosti jen několika málo milimetrů, běžně jsou velké 2-4 mm.[1] Zbarvení hlavohrudi se u různých druhů pohybuje od světle žluté, přes červenou až do hnědého či černého odstínu.

Rozšíření

Najdeme je po celém světě. Ty největší z nich, které dosahují velikosti naší mouchy domácí, žijí v tropických oblastech. Jsou schopny se přizpůsobit vysokohorskému klimatu, stejně tak jako pouštní vegetaci nebo hustým porostům v tropických deštných lesích.

Místem jejich nejčastějšího výskytu je ovoce, kůra, květy nebo i houby, listí či půda. Někteří odborníci tvrdí, že několik druhů octomilek, mezi nimi např. octomilku obecnou (Drosophila melanogaster- překlad z řečtiny znamená černobřichá) jsme již svým způsobem domestikovali, jelikož přežívají nejčastěji v blízkosti člověka.

Způsob života a potrava

Některé druhy žijící v severnějších oblastech naší planety přečkávají zimu obdobím tzv. zimního spánku. Nejčastěji se octomilky živí přezrálým až hnijícím ovocem. často je také vidíme na sladkých marmeládách či ovocných džusech. Život octomilky je asi čtyřicetidenní.[3] „Octomilky, bohužel pro nedůsledné hospodyňky, mají totiž neuvěřitelně silnou schopnost rychlé reprodukce. [...] Není divu, že se právě octomilky staly modelovými organismy pro výzkum. Málokterý živočich vyprodukuje během měsíce několik generací.“ [4]

Rozmnožování

Sameček je o zhruba polovinu délky menší než samička a dosahuje velikosti 1 mm.[2] Nejprve začínají námluvy zásnubním tancem kolem samičky. Přitom mává zhruba 30krát za sekundu křídly, aby upoutal její pozornost. [2] A nejen to. Také se ji snaží zaujmout svým zpěvem, který je pro lidské ucho nepostřehnutelný. Je důležité, aby se sameček dostal před hlavu samičky. A to z toho důvodu, že octomilky používají tykadla jako sluchovod a proto slyší jen zvuky, které přijdou zepředu k její tváři.

Po předehře následuje vlastní splynutí. Pro spojení využívá sameček kleštičky na zadečku a hřebínky na předních nohách. Styk může trvat až několik hodin. Zajímavostí je i to, že samečkové tohoto rodu oplývají nejdelšími spermatickými buňkami na Zemi. Spermie mají bičík a do samiččiných ovariol (vaječných trubic) se dostávají řádně stočené.

Samička octomilky obecné je schopná denně naklást až 30 vajíček.[2] Snáší jich tolik najednou proto, že je klade do výživné, ale méně často se vyskytující potravy. Za život jich naklade cca. 300.[2] Jiné druhy, které jako stanoviště pro svá nakladená vajíčka vybírají méně výživnou stravu jako je třeba listí jich nakladou za den podstatně méně, mnohdy i jen jedno. Jejich vývoj začíná vajíčkem, které samička naklade do hnijícího ovoce. Z larvy se později stává bílá kukla, jež časem zhnědne. Z té se vylíhne malá muška.

Larvy jsou všežravé, živí se dužninou hnijícího ovoce, mikroorganismy a kvasinkami, které se zde také tvoří. Jsou bez nohou a měří přibližně 7 mm.[1] Za vajíčka se dospělec stane za 8-10 dní. Délka vývoje ovšem závisí mimo jiné na konkrétním druhu, prostředí, ve kterém se vyskytuje a na počtu nakladených vajíček. Larvy octomilky obecné se z vajíčka vylíhnou během jednoho dne. Po čtyřech dnech se dvakrát svlečou a rovnou se zakuklí, což trvá další zhruba 4 dny. [1]

Ochrana

Octomilka není chráněným živočišným druhem. Naopak se stává potravou pro další druhy dravého hmyzu, mravence, žáby, některé ryby či mláďata ještěrů. Dokonce ji někteří chovatelé chovají právě jako živý zdroj potravy pro jejich další živočichy nebo na prodej.

Mimoto je octomilka chována z genetického hlediska jako laboratorní modelový organismus, na kterém se zkoumá například rakovina nebo různé druhy postižení. Většinou je k těmto účelům využívána mutace octomilky s nevyvinutými křídly.

„Nejrůznější bakterie, kvasinky či spory plísní mohou octomilky z rozkládajícího se ovoce přenést i na jiné potraviny. Třeba na kousek dortu na stole nebo na otevřenou limonádu. Už proto nemají v našich kuchyních co dělat. "Nedá se ovšem říci, že by se octomilky řadily mezi zdravotně nebezpečný hmyz," uklidňuje entomolog.“ [4]

Na závěr ještě pár rad, jež jsem slíbila, jak se nevítaného návštěvníka v domácnosti zbavit.

Nejlepší je samozřejmě prevence. V těchto teplých letních dnech vás asi nijak nepřekvapí, když se doma octomilka objeví. Přilétá po čichu a vyhledává nahnívající ovoce. Ať už v koši nebo zapomenuté na stole či na lince na talíři. Nepohrdne ani nedopitým vínem či sklenicí džusu. Proto nenechávejte zbytky na talířích, častěji vynášejte odpadky a zaručeně se k vám octomilka nedostane přes zavřené okno. Je také samozřejmě možné koupit do oken sítě proti hmyzu, ty ale musejí být hodně husté, aby jimi octomilka neprolezla.

Osvědčí se i masožravá rostlina. Na mušky v okolí květin zase pomáhá zapíchnout stroužek česneku do hlíny. To samé lze udělat se sirkami, které do hlíny zabodnete sírou. Někteří odborníci zase tvrdí, že stačí, když nebudete rostliny přelévat a mušky zmizí zakrátko samy. Na stole můžete schválně nechat nedopitou láhev se zbytkem vína nebo mističku s octem a za krátký čas si můžete všimnout několika utopených jedinců.

Další, méně nákladný způsob, jak se zbavit octomilky jsou mucholapky nebo samolepicí proužky zvané berušky, které kromě feromonů, jež hmyz přitahuje, obsahují i insekticidy, které je zahubí. Místa výskytu octomilky můžete také vystříkat sprejem proti hmyzu, ale pozor přitom na potraviny, které hodláte dále používat. Dražší varianta je potom elektrický lapač hmyzu, jehož cena se pohybuje řádově v několika stovkách korun.

český název octomilka
latinský název Drosophila
hlavní znaky drobná muška
způsob života po skupinkách
rozšíření Čr celá ČR
rozšíření svět celý svět
potrava nahnívající dužnina ovoce, marmelády, ovocné džusy, houby
doba březosti
počet mláďat 30
ochrana není

zdroje (informací):
1) cs.wikipedia.org
2) Víkend- magazín Televizních novin- Octomilka- 7.6.2010- Radek Kříž
3) blisty.cz
4) hobby.idnes.cz





Debata k článku 'Octomilka - Drosophila - nevítaný návštěvník našich domovů '

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 25%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz