Slavík obecný – Luscinia megarhynchos

třída	ptáci (Aves)
podtřída	letci (Neognathae)
řád	pěvci (Passeriformes)
čeleď	drozdovití (Turdidae)
rod	slavík (Luscinia)

Vzhled

Slavík obecný je o něco větší než vrabec. Měří 15-16,5cm. Vzhledem je spíše nenápadný. Hnědé zbarvení se táhne od hlavy na hřbet a křídla. Na ocasu se mění v rezavě hnědé. Spodní část těla je bělavá a v oblasti hrudníku přechází do pískově žluté. Slavík obecný má velké tmavé oči. Jejich velikost je ještě zvýrazněna světlým očním lemem. Mladí ptáci bývají na hřbetě i hrudníku skvrnití. Samci a samice se barevně neliší.

Rozšíření

Vyskytuje se od jižní Anglie a kontinentální Evropy až po severozápadní Afriku. Nalezneme ho hlavně v nížinách.

U nás obývá listnaté lesy, staré zahrady, remízky nebo parky. Vyskytuje se také v porostech křovin podél řek. Hojně se s ním můžeme setkat na jižní a střední Moravě a ve středních Čechách. V posledních desetiletích došlo k nárůstu této populace a slavík obecný se rozšířil i do míst dříve neobývaných. Tak ho nyní můžeme zaslechnout i v západních nebo jižních Čechách. Na našem území se zdržuje od dubna do září. Hnízdí do 800 m n. m.

Způsob života a potrava

Slavík obecný je typický svým nádherným a melodickým zpěvem, který je silný a zpravidla začíná zesilujícími se flétnovými hvízdy. Výrazný je často dlouhý tlukot ŤOŤOŤO. Jeho zpěv můžeme zaznamenat během dne i noci.

Jako noční pěvec nemá konkurenci. V této době dokáže zpívat ještě skřivan lesní, ale tento pěvec pobývá v suchých borových lesích a vyskytuje se u nás velmi zřídka. Zpěv slavíka obecného nás provází od dubna do července. Častěji se nám podaří zaznamenat jeho zpěv než ho spatřit. Jeho nenápadné zbarvení mu totiž umožňuje snadný úkryt v hustém křoví nebo lesní vegetaci, které má v oblibě. V tomto prostředí si staví své hnízdo miskovitého tvaru. Umístěno je v keřích nízko nad zemí.

Potravu tvoří drobní živočichové, převážně hmyz. Na podzim se součástí stravy stávají také v malé míře různé bobule. Do zimovišť v jižní Africe odlétá srpen-září.

Rozmnožování

Samec při vábení vydává TAK TAK FIT. Na stavbě hnízda a následně zahřívání vajíček se podílí pouze samice. Samec se připojí až při péči o mláďata. Samička snáší 4-6 vajec (21,0-16,1mm) v barvě šedozelené až červenohnědé. Sedí na nich 12-14dnů.

Vylíhlá mláďata pak po 11dnech opouští hnízdo. V této době ještě nejsou schopna samostatného letu, a tak pouze šplhají v okolí hnízda po hustém křoví. Za pár dnů se z nich stávají letci. Pohlavně dospívají v následujícím roce.

Ochrana

Jedná se o málo dotčený druh.

Možnost záměny

Slavíka obecného si na první pohled můžeme splést se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia). Ten ale nemá tak rezavé zbarvení. V oblasti hrudníku je skvrnitý a spodní ocasní krovky jsou bělavé. Odlišuje se také zpěvem, kdy jednotlivé sloky jsou jednodušší a kratší. Chybějí úvodní stoupavé hvízdy a hlavně tlukot, typický pro slavíka obecného. Zpěv slavíka obecného je tak melodičtější. Rozdílné je i hnízdní prostředí. Slavík tmavý hnízdí pouze do 350 m n.m.

český název	Slavík obecný
latinský název	Luscinia megarhynchos
hlavní znaky	hlasitý a melodický zpěv ve dne i v noci, velké tmavé oči, hnědé zbarvení na hlavě, hřbetu a křídlech, ocas je rezavější, spodní část bělavá a hruď pískově žlutá
způsob života	husté křoví v parcích, zahradách, podél řek
rozšíření ČR	jižní a střední Morava, střední, západní a jižní Čechy
rozšíření svět	od jižní Anglie a kontinentální Evropy až po severozápadní Afriku
potrava	hmyz, na podzim také v menší míře bobule
doba sezení na vejcích	12-14 dnů
počet mláďat	4-6
ochrana	málo dotčený druh

zdroje:
www.biolib.cz
www.rozhlas.cz
Einhard Bezzel;Ptáci
Jan Dungel, Karel Hudec; Atlas ptáků České a Slovenské republiky