Zvonek zelený – Carduelis chloris

autor: Ing. Lenka Drbohlavová
Zvonek zelený je u nás hojně rozšířený pták. Zahlédnout jej můžeme během celého roku. V zimním období je pravidelným návštěvníkem našich krmítek.

třída ptáci (Aves)
podtřída letci (Neognathae)
řád pěvci (Passeriformes)
čeleď pěnkavovití (Fringillidae)
druh zvonek (Carduelis)

Vzhled

Zvonek zelený měří 14-15 cm. Velikostí odpovídá vrabci, ale už od pohledu je mohutnější. Silný kuželovitý zobák charakterizuje tohoto ptáka jako zrnožravého.

Zbarvení je u obou pohlaví odlišné. Samec je pestřejší – hlava a vrchní část těla jsou olivově zelené a břicho naopak světlejšího zbarvení. Okraje křídel a ocasu mají zářivě žlutou barvu. Samice je méně výrazná – spíše hnědozelená a na spodní straně matnější. Pro mláďata je typické podélné proužkování na vrchní i spodní straně těla. Stejně jako samice jsou i mláďata méně nápadně zbarvená.

Rozšíření

Tento ptačí druh obývá celou Evropu (kromě severnějších částí Skandinávie) a částečně severní Afriku. U nás je hojně rozšířen po celé republice, nejvíce však v nižších polohách. Hnízdí do 1300 m n. m.

Způsob života a potrava

Zvonek zelený se vyskytuje v polích s křovinami, v keřových porostech nebo na okrajích lesů. Běžně ho můžeme zahlédnout také v parcích a zahradách, často i uprostřed vesnic a měst. Létá rychle a vlnkovitě, naopak při pobytu na zemi skáče.

Jedná se o částečně tažného ptáka. Většina ptačích jedinců je stálých, pouze malá část odlétá do zimovišť ležících od jižní Francie, Německa, Rakouska, severní Itálie až po Řecko, Albánii a Maltu.

Hnízdo si zvonek zelený staví ve větvích stromů a keřů. Často si zvolí např. smrk, jalovec, hloh nebo vrbu. Ke stavbě miskovitého hnízda využívá klacíky, kořínky, listí a stébla trav. Vnitřek pak bývá měkce vystlán mechem, chlupy nebo peřím.

Potravu tvoří semena plevelů, kulturních druhů obilí, řepky nebo jetele. Dále to mohou být různé bobule, poupata, v předjaří i pupeny listnatých stromů. Potravu nachází buď přímo na zemi nebo na rostlinách. V zimě potom nepohrdne ani semeny habru a buku. V této době bývá pravidelným návštěvníkem v krmítkách. Hnízdí obvykle dvakrát ročně, nejčastěji v období od konce dubna do konce května.

Rozmnožování

Samec svým zpěvem v době toku vábí samičku. Zpěv produkuje vsedě z vrcholku stromu nebo během charakteristického letu. Zvonek zelený létá v kruzích netopýřím způsobem s nepravidelným máváním křídel. Zpěv bývá hlasitý a bohatý, připomíná tak zpěv kanára s rychlým trylkováním a hvízdáním.

Hnízdo staví většinou pouze samotná samice. Tato činnost jí trvá přibližně 4-8 dní. Zajímavostí určitě je, že při dalším hnízdění si většinou staví nové hnízdo. V jednom hnízdě se obvykle nachází 4-6 vajec (19,9 x 14,5 mm), která jsou bělavá s tmavě hnědým tečkováním. Samice je pak asi 14 dní zahřívá. Následně jsou vylíhlá mláďata krmena oběma rodiči a po 14 dnech opouští hnízdo. Mláďata se poté ještě asi dva týdny drží v doprovodu rodičů. Po skončení hnízdění se zvonkové shlukují obvykle v menší hejna, často s konopkami a pěnkavami.

Ochrana

Jedná se o málo dotčený druh.

Možnost záměny

Záměna by mohla nastat při pozorování ptáků v letu. Zvonohlík zahradní létá rovněž rychle, vlnkovitě a dokonce v době toku také předvádí netopýří let. Oba ptačí druhy se ale liší velikostí (zvonohlík zahradní je výrazně menší) a odlišným zbarvením. Zvonohlík zahradní u nás není hojně rozšířen.

český název Zvonek zelený
latinský název Carduelis chloris
hlavní znaky olivově zelenožlutý, silná hlava, mohutný zobák, krajní ocasní péra a ocasní lem zářivě žlutý, samice spíše hnědozelená, spodní část matnější
způsob života pole s křovinami, okraje lesů, parky, zahrady, města
rozšíření ČR na celém území, nejčastěji ale v nižších polohách
rozšíření svět celá Evropa (kromě severnějších částí Skandinávie), převážná část severní Afriky
potrava hlavně semena
doba sezení na vejcích 14 dní
počet mláďat 4-6
ochrana málo dotčený druh

zdroje:
Mrkáček Z., 2011: Ptáci Českého ráje.
Hrubý J., Královcová P., 2011: Ptáci na zahradě.
Bezzel E., 2008: Ptáci.
Dungel J., Hudec K., 2006: Atlas ptáků České a Slovenské republiky.
Černý W., Drchal K., 1990: Ptáci.
www.biolib.cz



autor:
datum vydání:
6. května 2013


Diskuze k článku „Zvonek zelený – Carduelis chloris“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!