Konipas bílý – Motacilla alba

autor: Ing. Lenka Drbohlavová
Konipas bílý je u nás hojně rozšířený ptačí druh. Rád se zdržuje v blízkosti lidských obydlí. Zpozorovat ho můžeme nejčastěji na zemi. Poznávacím znakem bývá dlouhý ocas, kterým neustále potřásá.

třída ptáci (Aves)
podtřída letci (Neognathae)
řád pěvci (Passeriformes)
čeleď konipasovití (Motacillidae)
druh konipas (Motacilla)

Vzhled

Konipas bílý je velikostně srovnatelný s vrabcem. Na první pohled ale zaznamenáme, že je štíhlejší. Charakteristický je pro něj dlouhý ocas, kterým při stání i chůzi nápadně potřásá. Hřbet je šedý a spodní část těla bílá.

Černé zbarvení temena a hrudi kontrastuje s bílým obličejem. Samec má kromě temena černý i týl. Ten je pak ostře ohraničen od šedého hřbetu. Naopak samice má temeno více zbarvené do šeda a plynule tak přechází v šedý hřbet. Mladí jedinci mají hruď šedou.

Rozšíření

Konipas bílý je rozšířen téměř po celé Evropě a Asii. Zastoupení má i v západní části severní Afriky. U nás se hojně vyskytuje po celé ČR. Hnízdí až do 1800 m n. m.

Způsob života a potrava

Jedná se o částečně tažného ptáka, jehož zimoviště leží v západní Evropě, Středomoří a tropické Africe. Odtud se k nám konipas bílý navrací během března a odlétá zpátky v průběhu října. Část populace je schopna u nás i přezimovat.

Konipas bílý vyhledává otevřenou krajinu se stojatou nebo tekoucí vodou. Často se rád zdržuje v blízkosti člověka. Zahlédnout ho tak můžeme ve městech, na vesnicích nebo v zemědělských objektech (hnojiště, siláže). Létá rychle a vlnitě.

Svá hnízda vytváří na rozmanitých místech. Nejčastěji volí polodutiny některých staveb nebo skal. Dokáže však hnízdo umístit i volně na zemi např. do porostu kopřiv nebo brambor. Hnízdit může i v hromadě kamenů, dřeva a na řadě dalších míst. Hnízdo je tvořeno rostlinným materiálem. Někdy se podaří obohatit ho i kousky provázků, hadrů, papíru a dalších umělých materiálů. Vystláno pak bývá rostlinným i živočišným materiálem.

Potrava se skládá z drobného hmyzu včetně jeho larev a kukel. Nepohrdne ani drobnými měkkýši. Konipas bílý potravu sbírá během chůze i v letu. Nejčastěji si jí obstarává u vody, na hnojištích nebo na polích při orbě.

Rozmnožování

Samci mohou s tokáním začít již na zimovištích. Samec se pozná podle zvláštního postoje a poskoků na zemi. Na hrudi má načepýřené peří a ocas se mu vztyčuje a mírně roztahuje. V této pozici pak samici vábí zpěvem. Mnohdy ale samec vábí pouze zpěvem z vyvýšeného místa.

Konipas bílý hnízdí obvykle dvakrát ročně. Hnízdo staví samice po dobu asi 13 dní. Snůška čítá 5-6 vajec, která jsou bílá a skvrnitá. Doba sezení je přibližně 12-14 dní a podílí se na ní ve větší míře hlavně samice. Vylíhlá mláďata pak oba rodiče krmí asi 14 dní.

Ochrana

Jedná se o málo dotčený druh.

Možnost záměny

Příbuzné druhy - konipas luční a konipas horský jsou odlišného zbarvení a záměna je tedy vyloučena.

český název Konipas bílý
latinský název Motacilla alba
hlavní znaky dlouhý ocas, spodní část těla bílá, vrchní část šedá,bílý obličej, temeno a vrch hlavy černé, samec a samice podobného zbarvení
způsob života otevřená krajina v blízkosti vod, u lidských obydlí, u zemědělských objektů
rozšíření ČR téměř celá ČR
rozšíření svět téměř celá Evropa, Asie a severní Afrika
potrava drobný hmyz
doba sezení na vejcích 12-14 dní
počet mláďat 5-6
ochrana málo dotčený druh

zdroje:www.biolib.cz
Mrkáček Z., 2011: Ptáci Českého ráje.
Bezzel E., 2008: Ptáci.
Dungel J., Hudec K., 2006: Atlas ptáků České a Slovenské republiky.
Černý W., Drchal K., 1990: Ptáci.
Hrubý J., Královcová P., 2011: Ptáci na zahradě.
Dierschke V., 2007: Poznáváme ptáky v naší přírodě.



autor:
datum vydání:
31. května 2013


Diskuze k článku „Konipas bílý – Motacilla alba“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru