Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Diamant

Čistý uhlík v podobě nejtvrdšího nerostu vznikajícího 200km pod zemí při sopečných erupcích.

Jeden z možných tvarů přírodního diamantu -  nález z Konga - klikněte pro zobrazení detailuJeden z možných tvarů přírodního diamantu - nález z Konga
Zařazení v systému a vzorec Prvky – C
Soustava Krychlová
Tvary Velmi dokonalé, krychle, osmistěny, dodekaedr aj
Barva Různé barevné odstíny, nejčastěji čirý
Vryp Blý
Lesk Diamantový
Index lomu 2,417 589,3 nm
Tvrdost 10
Štěpnost Dokonalá podle osmistěnu
Hustota 3,5 g/cm3
RozpustnostKyselinám odolává
Nosná hornina lamprity a kimberlity

Vznik a výskyt diamantu

Zrod diamantu probíhá za vysokých teplot a tlaků v horním zemském plášti až 200 km pod zemí, v průběhu sopečných erupcí. Pro krystalizaci diamantu je důležité rychlé zchlazení při průniku magmatu k povrchu. Jinak může vzniknout tuha, nebo se uhlík změní na kysličník uhličitý. Nejčastější diamantonosnou horninou jsou lamprity a kimberlity, velmi podobné olivínové ultrabazické vyvřeliny. K povrchu vystupují jako sopouchy, tělesa komínovitého tvaru.

v tomto tvaru může diamant také krystalizovat -  tvoří ho dva prorůstající se čtyřstěny - klikněte pro zobrazení detailuv tomto tvaru může diamant také krystalizovat - tvoří ho dva prorůstající se čtyřstěny Působením eroze někdy dochází k uvolňování diamantů z matečné horniny. Vodou jsou pak unášeny do řek, kde se na určitých místech mohou postupně hrromadit. Tak vznikají druhotná ložiska, tzv diamantonosné písky.

Do 18. století byla jediným zdrojem diamantů Indie a Borneo.,dnes jsou ale tyto oblasti pro těžbu nepříliš zajímavé. Tradiční naleziště diamantů v kimberlitu jsou v okolí města Kimberley v Jihoafrické republice, v Botswaně, Angole, Namibii. Podobná naleziště jsou na Sibiři, roku 1961 byla objevena ložiska v Sierra Leone. Diamaty se těží i v Austrálii, v současné době také v Kanadě.

Výjimečné vlastnosti diamantu

Diamant je především neobyčejně tvrdý. Nárazem ho lze rozštípnout, ale není možné do něj škrábnout ničím jiným, jen zase diamantem.

Nejcennější vlastností diamantu je tzv oheň, schopnost rozkládat světlo na spektrální části a odrážet barevné odlesky, která vyniká při náročných výbrusech. Má nejsilnějí lesk mezi průhlednými nerosty - ne však mezi všemi, opakní hematit má například lesk vyšší.

Tepelná vodivost diamantu je výrazně vyšší, než u stříbra nebo mědi. Na rozdíl od nich je ale čistý diamant téměř dokonalý elektrický izolant. Povrch diamantu odpuzuje vodu, což se využívalo při těžbě. Voda s diamantonosným pískem protékala sádlem vymazanými žlaby, nesmáčivé diamanty k nim přilnuly a mohly se posléze ručně vybírat.

Většina diamantů světélkuje při rtg ozáření a všechny světélkují, třeme- li je o přírodní materiál, jako kůže, vlna nebo dřevo. Vyjímečně, jen u některých kousků, se objevuje světlkování ve tmě, pokud byly vystaveny silnému světlu.

Využití diamantu

Výbrusy - klikněte pro zobrazení detailuVýbrusy
Zpracování diamantu se postupně vyvíjelo od jednoduchého osmistěnu až po složité moderní výbrusy
Známe různé barevné modifikace diamantu, ale nejčastějí je čirý. Příměs nebo nepravidelnosti v krystalové mřížce ho mohou zabarvit, což jeho cenu někdy zvyšuje, jindy snižuje. Žluté nebo hnědé jsou levnější, růžové nebo modré naopak velmi ceněné.

Jen asi 20% nálezů má kvalitu drahého kamene. Diamanty se brousí ve tvaru víceřadých briliantů, jen drobné a méně hodnoté se zpravovávají na routy. Zasazují se zásadně do nejušlechtilejších kovů. Vyjímečná tvrdost způsobuje, že šperkařské opracování je podstatně odlišné od zpracování jiných kamenů.

Zbylých 80%, diamantový prach a diamanty s kazem, s louží jako surovina pro brusné a leštící pasty a prášky a vyrábějí se z nich součásti pro řezné, vrtné a brusné nástroje. Průmysl samozřejmě hojně využívá i diamantů vyrobených uměle.

Diamanty u nás

První a největší diamant na našem území byl nalezen roku 1869 u Dlažkovic na Litoměřicku. Nebyl objeven v náplavech, ale až při zpracování materiálu z různých lokalit, takže není přesně známo, odkud pochází. Je to nedokonale vyvinutý osmistěn, žlutě zbarvený, o rozměrech 4,13 x 2,62 mm. Druhý diamant, nalezený roku 1927 u Chrášťan, je o něco menší - 3,00 x 2,60 mm.

Oba vzorky se nalézají ve sbírkách Národního muzea v Praze. Jeden vykazoval žlutooranžovou luminiscenci, která naznačuje možný impaktní původ. Při šokové přeměně, vyvolané dopadem meteoritu, působí tlaky větí než 50 gigapascalů a teploty nad 12 000 °C. Grafit při takvoých podbníkách rekrystalizuje a mění se v diamant. Na druhou stranu luminscence se objevuje u určitého procenta diamantů, aniž by to nutně znamenalo impaktní původ.

V šedesátých letech minulého století probíhal geologický průzkum, který vycházel z těchto nálezů a z podobnosti komínových čedičových brekcií na okraji Českého středohoří s kimberlitovými sopouchy v Jakutsku a jižní Africe. Diamanty tehdy ale nalezeny nebyly.

V novější době byly u nás objeveny diamanty, jejichž velikost se pohybuje řádově v mikrometrech. Vznikaly v hloubce asi 150 kilometrů po zemí, za vysokých tlaků a teplot. Tyto poznatky významným způsobem osvětlují geologický profil našeho území. Skeptici totiž považovali za možné, že naše diamanty, jsou dílem obrozeneckých snah, a byly "náhodně objeveny" s cílem pozdvihnout sebevědomí národa. Mikrodiamanty v podstatě potvrdily, že nálezy větších diamantů na našem území jsou možné.

Zajímavosti z historie diamantu

Diamant je pojmenován podle řeckého adamas, nepřemožitelný. První nálezy pocházejí z dob 800 let před naším letopočtem z náplavů řeky Golcondy v Indii. I zde byl spojován s nepřemožitelností. Indické jméno vajra znamená hronoklín, zbraň vládce nebes Indry, kterou metá blesky.

Do Evropy přivezl diamant nejspíš Alexandr Veliký z Egypta, kde patřil k mocným magickým drahokamům. V prvním století před naším letopočtem se o něm zmiňuje Gaius Plinius Starší. Římané znali ale jen drobné diamanty. Často je používali v surovém stavu, způsob zpracování, opředený mnoha legendami, byl totiž dlouho utajován.

Velké a vyjímečně krásné diamaty dostávají svá jména a jejich historie je většinou kaskádou tragických úmrtí majitelů.. Modrý diamant Hope prý postupně působil smrt indických panovníků, francouzských králů, anglického obchodníka, bankéře a dokonce prý je příčinou zkázy Titaniku.

Složení diamantu bylo dlouho záhadou. Teprve roku 1675 vyslovil Newton doměnku, že diamant může být hořlavý. Roku 1694 pak Italové Averani a Targioni jeho tvrzení dokázali tím, že vzorek spálili. Ale to, že jde o čistý uhlík, dokázal až anglický chemik Humphry Davy.

Literatura:
Bouška a Kouřimský – Atlas drahých kamenů
Bouška a Kouřimský - Drahé kameny kolem nás
Sejkora a Kouřimský – Atlas minerálů České a Slovenské republiky





Debata k článku 'Diamant'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Stopy zvířat
Poznáte stopy zvířat?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 62%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz