Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Káně lesní - Buteo buteo

Často při svých toulkách přírodou můžeme pozorovat nad lesem majestátně kroužícího dravce, ozývajícího se táhlým 'Kiééé, kiéé'. Nebo naopak sedícího na sloupu elektrického vedení, nivelace či v poslední době na tzv. 'téčku', který mu připravují zemědělci, uprostřed jetelového pole a soustředěně sledujícího okolí, aby se najednou prudce vrhnul na neopatrného hraboše

třídaptáci - Aves
řáddravci - Falconiformes
čeleďjestřábovití - Accipitriadae
rodkáně - Buteo
druhkáně lesní - Buteo Buteo
Káně lesní - klikněte pro zobrazení detailuKáně lesní
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Ano, mám na mysli jednoho z našich největších dravců, který byl v minulosti často nevybíravým terčem myslivců, káně lesní.

Choval jsem kdysi káně. Zatímco jiní kluci se ve čtrnácti scházeli za stodolou "na cigaretu", začínali chodit na "čaje", měl jsem pověst podivína, který se toulá po lesích, preparuje zvířecí lebky a v teráriu chová užovky. Tak se stalo, že mi kluci přinesli malé káně, ještě v prachovém peří, které vypadlo z hnízda. Umístil jsem jej v prostorné voliéře a nastalo martyrium. Ráno než jsem šel do školy, musel jsem vstát o hodinu dříve, běhat po louce s konví v ruce a "vytápět" hraboše, kteří byli pro "Kese", jak jej kluci pojmenovali podle jakéhosi filmu, hlavní potravou. Nejdříve mu stačil jeden ráno, rozsekaný sekyrkou na prkýnku a podávaný pinzetou. S tím musel vydržet do oběda, kdy jsem se vrátil ze školy.

Jak rostl a ztrácel prachové peří, začaly se jeho nároky zvyšovat. Naštěstí začaly prázdniny a já se mohl svému káněti věnovat naplno. Později dostával hraboše celé a když už měl peří dospělého jedince, udělal jsem ve voliéře dvaceticentimetrovou plechovou zábranu a pouštěl mu tam hraboše živé. Seděl na větvi, koukal nejdříve jedním, pak druhým okem cože se to tam dole "pohybuje" a pak se s máváním křídel snesl dolů a "ulovil" svého prvního hraboše. Nevím jak rodiče káňat učí lovit své potomky, ale já jako rodič jsem se osvědčil.

Neměl jsem nikdy v úmyslu si jej ponechat a tak jsem jej bral z voliéry ven. Sedával mi na levé paži V jeho dospělosti jsem už měl problémy jej na ruce udržet. Občas vzlétl, zakroužil nad loukou a na zapískání "kiéé...kiéé..." se vrátil zpět na rameno, aby si vyzvedl odměnu ve formě kousku syrových jater, které měl raději než hraboše. Později jsem prodlužoval procházky až k lesu. Jednoho dne se nevrátil. Celou noc jsem nespal v obavě o něj. Hned druhý den jsem brzy z rána vyrazil do lesa, zapískal, a ozvalo se radostné (tedy pro mne) "kiéé" a Kes mi přistál na rameni. Už jsem jej domů nebral. Postupem času se stával plašší a plašší. Zpočátku se dal přivolat až na rameno, aby si vyzvedl svou játrovou pochoutku. Později si jen sedl na větev opodál a nechal se pohladit. (Většina ptáků nemá ráda tělesný dotyk).

Asi po roce se na zapískání už jen vznášel nad korunami stromů. A nad nim se vznášelo druhé káně. Nevím, jestli jsem odchoval samce nebo samici. Ale to druhé káně bylo důkazem, že "můj" Kes se ve volné přírodě neztratil. Odešel jsem potom studovat na vysokou školu a tak jsem se "svým" kánětem ztratil kontakt.

Když se dnes po více jak čtvrtstoletí toulám po lesích a slyším nad sebou táhlé "kiéé...kiéé..." , jsem v pokušení odpovědět stejným " kiéé...kiéé..." A kdoví, možná je to někdo z potomků Kese.

Vzhled

Káně lesní je přibližně stejně velká jako jestřáb, se kterým bývá taktéž často zaměňována. Je to zavalitý pták dlouhý 51 až 56 cm. Rozpětí křídel je 117 až 137 cm. Samice je vždy o něco větší než samec.

Můžeme se setkat i s menšími dospělými jedinci. Zpravidla se však bude jednat o protahující káni lesní ruskou (Buteo buteo vulpinus). Zbarvení je velmi rozmanité. Převážně jsou káně tmavohnědá, vespod nepravidelně bíle skvrnitá, příčně nebo podélně pruhovaná. Ocas je hustě tmavě páskovaný.

Setkal jsem se při svých toulkách přírodou i s kání téměř bílou, nebo naopak skoro černohnědou. Na obloze poznáme káně podle širokých křídel, krátkého ocasu a poněkud "těžkopádného" letu. Na rozdíl od ostatních dravců je duhovka oka vždy hnědá a ne žlutá.

Rozšíření

Káně lesní je rozšířená téměř po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších částí Norska, Finska a Ruska. Na jihu zasahuje až do severních částí Turecka. V místě svého výskytu obývá lesy všeho druhu v nížinách i horách. Nejraději se však zdržuje v kulturní krajině, kde se střídají lesy s poli a loukami. V lesích získává bezpečí pro hnízdění a vyvádění mladých. Pole a louky ji zase poskytují potravu.

Způsob života

Káně lesní je denní dravec. Jeho hlavní potravou jsou především hraboši, kteří tvoří hlavní část jeho jídelníčku. Nepohrdne ani jinými hlodavci, v nouzi uloví i ještěrku, nebo dá za vděk hmyzu. Setkal jsem se s názorem některých "myslivců" , že káně škodí lovem bažantů. Na venkově zase někteří lidé tvrdí, že jim káně "odneslo" slepici. Domnívám se, že pokud má káně dost potravy upřednostňuje především škodlivé hlodavce.

Dr. Hanzák v knize Světem zvířat II. díl - ptáci uvádí: "Nejdokonalejší rozbor provedl německý ornitolog Rörig, který prohlédl 1237 žaludků kání a našel v nich 1896 drobných hlodavců, 57 křečků, 115 krtků, 104 rejsky, 4 veverky a 10 syslů; 16 zjištěných zajíců a 4 srnčí kůzlata byla pozřena jako zdechliny. Z ptáků bylo 18 koroptví, 11 bažantů, 6 holubů, 4 slepice a 44 dalších ptáků."

Je tedy zřejmé, že v potravě kání převažují škodliví hlodavci. Počet hrabošů se odráží i na populaci káněte lesního. V letech přemnožení hraboše polního se zvyšuje populace kání a naopak v letech, kdy klesá populace hraboše, klesá i populace kání.

Rozmnožování

V dubnu si samice ve svém revíru, který má průměr 3 až 4 kilometry, postaví na vysokém stromě hnízdo vybudované z větví a vystlané listím, mechem, chlupy atd. Jak mláďata rostou, hnízdo stále upravuje a zvyšuje jeho okraje.

Samice snese 2 až 4 nazelenalá, hnědě kropenatá vejce na kterých se v sezení střídá se samcem. Po 28 až 31 se líhnou mláďata.Z počátku je krmí pouze samice, které samec potravu předává. Později se zapojuje do krmení i samec. Za 41 až 49 dní mláďata hnízdo opouštějí. Staří je však krmí ještě asi jeden měsíc. Káně je pták věrný svému domovu. Ve výše uvedené knize se uvádí, že čtyřiadvacet kání se v nejbližších letech po vylíhnutí usídlilo ve vzdálenosti asi 15 km, sedm ve vzdálenosti 15 až 50 km a pouze jediné ve vzdálenosti 100 km.

Ochrana

Podle vyhlášky 134/1996 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 9. května 1996 je káně lesní hájena celoročně s výjimkou § 6 této vyhlášky, kde se uvádí, že: "Hájení se nevztahuje na jedince, kteří opakovaně útočí na domácí drůbež nebo holuby. Tyto jedince je možné v místě kde působí tyto škody, a v bezprostředním okolí tohoto místa, lovit celoročně." Tento poněkud "pružný" výklad umožňuje některým "myslivcům" střílet na každé káně, zejména v blízkosti lidských sídel, které spatří. Ptal jsem se kdysi jednoho "myslivce", proč zastřelil chráněné káně. Zcela vážně mi tvrdil, že to co mu leží u nohou není káně, ale jestřáb lesní. Divím se, jak tento člověk mohl složit myslivecké zkoušky. Přesto se domnívám, že většina myslivců a zejména zemědělců je přesvědčena o užitečnosti tohoto majestátného dravce.

Důkazem toho jsou i v posledních letech zemědělci budována na polích a loukách tzv. "téčka". Bidla, na kterých mohou káně číhat na drobné hlodavce. Uvědomíme-li si, že jedno káně spotřebuje denně 8 až 10 hrabošů, není o jeho užitečnosti pochyb.

český název Káně lesní
latinský název Buteo buteo
hlavní znaky zavalité tělo, krátká křídla, hnědá zornička oka
způsob života v párech, monogamní
rozšíření ČR Celá ČR
rozšíření svět elá Evropa mimo nejsevernějších části, Střední Asie až Dálný východ, ostrovy při západní Africe
potrava převážně hlodavci
doba hnízdění 28 až 31 dní
počet mláďat 2 až 4
ochrana celoročně s výjimkou hájena mysliveckou vyhláškou

Zdroje:
Ptáci v lesích a horských oblastech (Jiří Felix, Květoslav Hýsek; Státní zem.nakl. Praha 1975)
Světem zvířat. II. díl - Ptáci (Dr. Hanzák; Albatros. Praha 1974)
Ptáci (Walter Černý; Aventinum s.r.o. Praha 2001)

Fotografie: Jiří Bohdal - www.natufoto.cz





Debata k článku 'Káně lesní - Buteo buteo'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 25%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz