Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Ostružiníky - obrovská variabilita

Ostružiníky (lat. Rubus) patří mezi naše taxonomicky nejobtížnější rody cévnatých rostlin vůbec. V ČR roste nejméně 110 domácích a přes 10 druhů zavlečených či pěstovaných. Tento příspěvek může být jakýmsi úvodem do batologie (vědě o ostružinících či chcete-li rubusech).


Obecná charakteristika

Opadavé nebo vždyzelené keře s dvouletými prýty, zřídka byliny s podzemními výběžky. Stonky jsou vzpřímené, obloukovitě ohnuté nebo poléhavé i plazivé a pak na vrcholu často kořenující. Jsou hranaté nebo oblé, většinou ostnité a často žláznaté a štětinaté. Listy střídavé, většinou složené, dlanitě či znoženě 5četné, 3četné nebo lichozpeřené, zřídka jednoduché, a pak členěné, řapíkaté, s vytrvalými palisty. Květy většinou 5četné, s češulí a vytrvalými kališními lístky, a bílými, růžovými nebo červenými korunními lístky, s četnými tyčinkami i pestíky. Plody peckovičky tvořící souplodí na kuželovitém plodním lůžku a společně s ním opadavé (ostružiny) nebo se oddělující od lůžka (maliny), zřídka se souplodí rozpadá na jednotlivé peckovičky. 1000-1200 druhů, většina apomiktních hyridogenního původu (jen 300-400 pohlavně se rozmnožujících), rozšířených s výjimkou Antarktidy po celém světě (centrum vývoje v mírné zóně sev. polokoule). Daří se v humózních, živinami bohatších, čerstvě vlhkých půdách, snášejí značný zástin (ostružiníky nejsou příliš náročné rostliny). Množení dělením, kořenovými výběžky, hřížením, řízky a také výsevem stratifikovaného osiva. Vědecké jméno "Rubus" je z latinského "ruber" - červený (podle barvy plodů).

Systematika

Rod Rubus se rozpadá na 12-13 dobře vyhraněných podrodů. Výrazné rozdíly mezi nimi se týkají především vegetativních orgánů (oprávněně by je bylo možno považovat až za užší rody - proti tomuto však trochu svědčí možnost hybridizace mezi příslušníky některých podrodů). V ČR jsou domácí druhy 4 podrodů: Chamaerubus (s ostružiníkem moruškou) Cylactis (s o. skalním) Idaeobatus (s o. maliníkem) a Rubus. Druhově nejpočetnější a taxonomicky nejobtížnější je podrod Rubus ("pravé ostružiníky") rozpadající se v další sekce, podsekce a série. Linné v podrodě Rubus rozlišoval vedle ostružiníku ježiníku (R. caesius) již jen tzv. ostružiník křovitý (R. fruticosus). Tento jeho velmi široce chápaný druh byl dosti nepřirozenou jednotkou, protože v podstatě shrnoval několik stovek dnes rozlišovaných (apomiktických i čistě sexuálních) druhů. Přesto v řadě určovacích příručkách z praktických důvodů toto pojetí přetrvalo.

Přehled našich ostružiníků i s jejich fotografiemi a systematickým řazením naleznete na stránce PřF UK v Praze "Rubi bohemici" .

Glaciální relikt

Jediný známý zástupce podrodu Chamaerubus, ostružiník moruška (R. chamaemorus), zasahuje ze severu (má typický obtočnový areál) také k nám. Vyskytuje se vzácně jako glaciální relikt na horských rašeliništích a v porostech kosodřeviny v Krkonoších. Je to drobná jednoletá bylina.

Endemity?

Při současném výskytu několika fakultativně apomiktických druhů (příležitostně apomiktických - konkrétním typem apomixie je myšlena pseudogamie) může díky občasné aktivaci pohlavního rozmnožování docházet k jejich křížení a vzniku nových genotypů. Část tohoto sexuální cestou vzniklého potomstva může být následně stabilizována apomixií. Pokud se za vhodných podmínek tyto stabilizované typy rozšíří, jsou chápány za samostatné druhy. Za druhy se u podrodu Rubus obvykle považují typy s areálem alespoň v jednom směru větším než (20) 50 km. Lokální typy, které pravděpodobně nikdy širší areál nezaujmou, se jako druhy nehodnotí.

V ČR můžeme jako endemický druh (nikoli jen lokální typ) považovat snad ostružiník český (Rubus bohemiicola = R. lasiothyrsus, Klíč ke květeně ČR jej však jako endemický neoznačuje a naproti tomu Květena ČR uvádí další "nově popsané druhy omezené svým celkovým rozšířením jen na území ČR"). Řada druhů ostružiníků je u nás kriticky a silně ohrožených (C1, C2).

Pěstované okrasné druhy

Z pěstovaných okrasných druhů má význam ostružiník Henryův (Rubus henryi) - popínavý keř původem z Číny. Dále jsou významné o. vonný (R. odoratus) původem ze Severní Ameriky a o. velkolistý (R. platyphyllos) původem z Kavkazu - oba listnaté opadavé keře.

Užití

Pro farmaceutické účely se využívají především listy všech našich ostružiníků - (Rubi fruticosi folium) i maliníku (Rubi idaei folium). Zde lze připomenout, že listy ostružiníku jsou narozdíl od maliníku po obou stranách zelené (maliníkové listy jsou na svrchní straně tmavě zelené, na spodní běloplstnaté). Ostružiníkové listy obsahují třísloviny (až 14 %), organické kyseliny a vitamín C. Pro lahodnou chuť se používají jako náhražka čaje (pročisťuje krev podobně jako třeba listy jahodníku). Droga je jinak využívána při nespecifických průjmech a mírných zánětech sliznice dutiny ústní (kloktadlo).

Maliny se mají sbírat v době plné zralosti a zrána, kdy jsou chladné. Sluncem prohřáté maliny se snadno kazí a jsou-li dopravovány za tepla, brzy zkvašují. Čerstvé plody slouží k přípravě sirupu, používaného ke zlepšení nepříjemné chuti některých léků i jako prostředek při chorobách z nachlazení a poruchách zažívání. Mohou se využít k přípravě marmelády i zavařenin.

Doporučené informační zdroje:
- Rubi Bohemici (stránka PřF UK v Praze)
- Trávníček B., Havlíček P., Krahulcová A. (2000); Ostružiníky - pozoruhodné rostliny naší přírody (II); Živa 4:
- Trávníček B., Havlíček P., Krahulcová A. (2000); Ostružiníky - pozoruhodné rostliny naší přírody (I); Živa 3:





Debata k článku 'Ostružiníky - obrovská variabilita'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Světové řeky
Jak se jmenuje tato řeka ze seriálu Mocné řeky, který vysílá televizní kanál Viasat Nature?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 46%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz