Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Krkavec velký - Corvus corax

Šplhal jsem v poledním žáru na Rozsochu, jeden z dominantních kopců Sedmihoří. Vloni se tady osazovaly paseky na poslední chvíli. Bylo už velké sucho a tak jsem se chtěl podívat jestli se malé borovičky a doubky "chytly" No a druhou příčinou je nezapomenutelný pohled z tohoto 599 m vysokého vrcholu na hřeben Českého lesa a pod ním se rozprostírající Chodsko. Se supěním a krůpějemi potu na čele jsem konečně dosáhl cíle své cesty. Zasázené stromky se ujaly, jen místy bude třeba "vylepšovat" a kupodivu ani klikorohu borovému se tak vysoko "šplhat" nechtělo. Sedl jsem na jeden z balvanů na temeni a odměnil se pohledem do kraje, kde žárem tetelící se vzduch rozostřoval obrysy Čerchova.

Krkavec velký - klikněte pro zobrazení detailuKrkavec velký, autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz Najednou se odněkud ozvalo hluboké jasné "korrrk klong, korrrk klong..." Zvrátil jsem hlavu vzhůru. Proti modré obloze plul černý kříž. Z dálky vypadající jako dravec s dlouhými širokými křídly, až o metrovém rozpětí, se nade mnou vznášel krkavec velký - Corvus corax. Zastínil jsem si oči a sledoval jeho let, než zmizel někam směrem k patnáct kilometrů vzdálené Přimdě, jinak stejnojmenné zřícenině románského hradu, nejstaršího v Čechách. "Nazdar Rumburaku..." houkl jsem polohlasem za odlétajícím ptákem. Kdyby mně tak slyšel revírník, který se někdy pohybuje lesem jako duch, nejspíš si řekne, že jsem se horkem pomátl...
Třída ptáci (Aves)
Řád pěvci ( Passeriformes)
Čeleď krkavcovití (Corvidae)
Rod krkavec (Corvus)
Druh krkavec velký (Corvus corax)

Vzhled

Teď mě laičtí milovníci přírody napadnou, že jsem se v zařazení spletl. Krkavec v řádu pěvců, stejně jako třeba slavík obecný? Ano je to tak. Krkavec velký patří do řádu pěvců, přestože jde o ptáka velikosti káněte. Krkavec má totiž v hrtanu zpěvné ústrojí jako ostatní pěvci, a proto patří mezi pěvce, ať jeho hlas zní našemu uchu sebeošklivěji.

Krkavec je velký a majestátný pták. Dlouhý je kolem 63 cm, rozpětí křídel má až 120 cm. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Jsou celí černí. Mají tlustý zobák s načepýřeným peřím na bradě. Za letu je patrný kýlovitý ocas a tvar těla připomínající právě onen "černý kříž." Velikostí a kýlovitým ocasem jej snadno odlišíme od dalších krkavcovitých- havrana, vrány a kavky.

Rozšíření

Ve střední Evropě byl ve středověku krkavec typickým zjevem kolem popravišť. V současnosti je jeho vlastí celá Asie, Evropa a severní Afrika včetně Sahary. U nás je rozšířen jen místy i když v posledních letech se začíná rozšiřovat i do míst, kde se dříve nevyskytoval. V Červené knize ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů z roku 1988 se uvádí rozšiřování krkavce velkého z východu na západ. "Na Moravě zahnízdil zhruba po stoleté pauze znovu v roce 1968 u Hukvald. Také v Jeseníkách se objevil v roce 1968, hnízdění však bylo doloženo až v roce 1978. V roce 1975 zahnízdil v Beskydech. V roce 1975 byla pozorována rodina u Moravského Krumlova. Do Čech pronikl krkavec velký v roce 1972 (u Svitav), do Krkonoš se dostal v roce 1974. Od téhož roku je pozorován i na Šumavě, kde byl uměle vysazen." Tolik citace z Červené knihy. V současné době se vyskytuje už i na řadě míst v jižních a západních Čechách. Domovem krkavce jsou rozsáhlé lesy a horská skalnatá místa i když ve východní Evropě se nastěhoval dokonce na lidské stavby. Spolu s vránami, kavkami či havrany spokojeně hnízdí například na kostelních věžích.

Způsob života a potrava

Krkavec je všežravec, ale dává přednost potravě masité; hlavním zdrojem stravy jsou zdechliny různých zvířat a menší živočichové, které snadno svým mohutným zobanem zabije. Žádný savec po zajíce a žádný pták po tetřeva si před ním nemůže být jistý. V horských oblastech jižních a západních Čech se teď vyskytují jiné problémy s potravou krkavce. U masných plemen skotu chovaných celoročně pod širou oblohou dochází i k telení na pastvinách. Po porodu kráva vytlačí plodové obaly (placentu), které se staly vítanou pochoutkou krkavců. Problém je ovšem v tom, že za dlouhé zimy začala hejna hladových krkavců napadat i čerstvě narozená telata. A tady už se dostává do konfliktu ochrana přírody se zájmy zemědělců.

Krkavec je v přírodě opatrný a ostražitý i po vyhnízdění. Od mládí chovaný v zajetí však velmi rychle zkrotne a za člověkem chodí jako psík. S menšími zvířaty nemůže být pohromadě protože na ně útočí. Stejně tak svým mohutným zobákem může být nebezpečný dětem. Jako ostatní krkavcovití se i krkavec v zajetí naučí mnoho slov, která "vyslovuje" k nerozeznání od hlasu dospělého muže. Až při prázdninových toulkách zavítáte do jižních Čech, navštivte zoologickou zahradu v Hluboké nad Vltavou, kde jednoho takového "upovídaného" krkavce chovají.

Rozmnožování

Krkavec velký je stálý pták, ale po vyhnízdění se toulá po širokém okolí. Hnízdo si staví často už v únoru samice sama, zatím co samec jí přináší větve, mech, chlupy apod. Průměr hnizda je až jeden metr a umístěno bývá vysoko na stromech, nebo nepřístupných skalních římsách. Páry, žijící v trvalém manželství, používají obvykle stejné hnízdo řadu let a jen jej přistavují.

Zajímavou věc z hnízdění krkavců uvádí Dr. Hanzák v publikaci Světem zvířat , díl II. Ptáci 2 . "Na východním Slovensku na jedné skále hnízdí často krkavci zároveň s nějakým dravcem, sokolem nebo rarohem, ač by mohli docela dobře hnízdit jinde. Oba druhy však mají ze společného hnízdění prospěch. Krkavec požírá zbytky potravy, kterou přinášejí dravci, a oplátkou je varuje před každým nebezpečím." Krkavci hnízdí neobyčejně brzy. Samice snáší vejce někdy už koncem února, hlavně však v březnu. Na 4 až 6 vejcích sedí převážně samice, ale samec jí občas vystřídá. Vejce jsou modrozelená, hnědočerně skvrnitá o rozměrech 42,5 až 63,0 x 29,0 až 42,5 mm. Po 20 až 23 dnech se líhnou mláďata, která zůstávají na hnízdě 40 až 42 dní. Natrávenou potravu jim nosí rodiče ve zvláštním hrdelním vaku.

Ochrana

Krkavec velký patří mezi ohrožené druhy obratlovců. Je užitečný hlavně likvidací mršin a odpadků. Jeho ochrana spočívá především v ochraně prostředí. To znamená chránit jeho hnízda, mapovat je a evidovat, pečovat o jednotlivé hnízdní stromy. Ke zlepšení hnízdních příležitostí lze na vhodných místech instalovat základy hnízd nebo hnízdní plošiny. V zimním období je dobré zřizovat krmiště k přikrmování oslabených jedinců. Tím se také předejde výše uvedeným škodám na hospodářském zvířectvu. V každém případě si tento největší zástupce pěvců u nás zaslouží ochranu.

Český název Krkavec velký
Latinský název Corvus corax
Hlavní znaky mohutný pták velikosti káněte, černé zbarvení, za letu charakteristický kýlovitý ocas
Způsob života v párech, hnízdění na vysokých stromech a skalních římsách
Rozšíření ČR ostrůvkovitě celá ČR, především lesnaté a skalnaté oblasti
Rozšíření svět Evropa, Asie, severní Afrika
Potrava všežravec, převládá maso mršin
Doba hnízdění 20 až 23 dnů
Počet mláďat 4 až 6
Ochrana ano, uvedený v Červené knize ohrožených druhů

Zdroje:
Walter Černý. Ptáci. Aventinum nakladatelství s.r.o. Praha 2001
Jiří Felix - Květoslav Hýsek. Ptáci v lesích a horských oblastech. Státní zem.naklad. Praha 1975
Jan Hanzák. Světem zvířat II. díl ptáci. Albatros. Praha 1974
Kamil Sedláček. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů, Díl 1. ptáci. Státní zemědělské nakladatelství. Praha 1989

Fotografie: Jiří Bohdal - www.natufoto.cz





Debata k článku 'Krkavec velký - Corvus corax'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Světové řeky
Jak se jmenuje tato řeka ze seriálu Mocné řeky, který vysílá televizní kanál Viasat Nature?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 46%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz