Rozmarýn lékařský - Rosmarinus officialis

Rozmarýn lékařský
Foto: Renata Petříková

Charakteristika

Rozmarýna je 10-150 cm vysoká stálezelená bylina s dřevnatými stonky. Květy má drobné vypadající jako fialové kalíšky s vyčnívajícími tyčinkami. Zajímavé na nich je to, že jsou obojaké. Tedy samičí i samčí a to jak na dvou různých rostlinách, tak i na jedné. Celá rostlina má tvar keře.

Rozšíření

Rozmarýna je rozšířena po celé Evropě. Roste hojně jako součást zelených keřovitých porostů i jako kulturně pěstovaná bylina v oblastech evropského Středozemního moře, kde roste ve volné přírodě a na protilehlé části Afriky a také v Portugalsku.

Pro její velkou oblíbenost se dostala i do jiných koutů světa, např. Azory, oblast bývalé Jugoslávie, Albánie, Bulharsko, Egypt, Krym, Švýcarsko. Na sever přes Alpy přenesli její pěstování římské legie. Zcela určitě se pěstování šířilo za franckého krále Karla I. Velikého. Vlhké s mírné zimy umožnili pak její kulturní pěstování i ve Velké Británii.

Možné užití

Jako léčivka se používají listy strhané z usušené natě. Usušené listy tvarem připomínají jehličí a i podobně voní, rozeznáte v nich vůni kafru a chutnají kořenně nahořkle.

V kuchyni se čerstvé i sušené lístky užívají při přípravě různých druhů mas, bylinkových smetanových omáček nebo na pokrmy z hub. Hodí se na těžší jídla, skopové a vepřové maso, ale koření se menších dávkách, je totiž velmi aromatická. Lze jí přidat k navonění octů a olejů. Je též součástí známé směsi Provensálské koření.

Rozmarýnu je možné používat na poruchy zažívání, nechutenství, povzbuzuje tvorbu žluči a mírní střevní koliky a nadýmání. Masti a koupele se používají na revmatismus a k prokrvení pokožky, právě kvůli obsahu kafru. Zlepšuje paměť, pomáhá při dlouhodobém stresu a chronických onemocnění. Působí na klidný spánek a uklidňuje nervy. Rozmarýnový olejíček v aromalampičce zmírňuje bolesti hlavy, stejně tak potírání spánků rozmarýnovým olejem. Má silné dezinfekční účinky proti bakteriím. Její nezastupitelné použití je v průmyslu, jako součást hořkých likérů, i jako surovina pro destilaci silice pro parfémy a směsi pro odpuzování hmyzu.

Pozor! Vyšší dávky dráždí až k zánětu trávicího a močového ústrojí, takže zde platí - všeho s mírou. Stejně tak rozmarýna není vhodnou bylinkou pro těhotné ženy, neboť může podráždit dělohu a provokovat k potratu či předčasnému porodu. Ovšem jedná se pouze o vyšší dávky, běžné užití v kuchyni jako bylinky těhotným nevadí.

Nejen kafr, ale i ostatní silice se z rozmarýnu průmyslově využívají při výrobě vonných látek, kosmetiky či destilátů. Obsahuje silice cineol, borneol, bornylacetát, již zmiňovaný kafr, kamfen, limonem a pineny. Dále byla zjištěna tzv. labiátová tříslovina, což je kyselina rozmarýnová, flavonové glykosidy, hořčiny a doprovodné látky.

Pěstování
Na pěstování není náročná. Stačí ji zemina s přídavkem písku, aby byla dobře propustná. Roste jak na stinných místech, tak i na slunečních stráních. Potřebuje ale hodně vody, takže pokud ji máte v květináči doma, postavte ji někde, kde ji budete moci zalít i každý den. Ideálním umístěním je pro ni ovšem slunečné teplé stanoviště chráněné před větrem. Při nesplnění těchto podmínek vám rostlinka sice bude nějakou dobu růst, ale nepokvete. Z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že severní okno v kuchyni není to pravé...

Je velmi citlivá na mráz, přezimovat tedy musí doma v mírně teplé a vzdušné místnosti. V našich podmínkách je to tedy pokojová rostlina, maximálně s možností letnění.

Množení
Rozmarýnu lehce namnožíme se semen nebo z rostlinných řízků, které koření ve vodě. Tip: Smažíte karbanátky nebo jiné maso a máte po ruce kytičku rozmarýny? Zkuste lístečky či měkké vrcholové stonky otrhat a na zhruba 1-2 minutky vhodit do rozpáleného oleje. Jen chviličku, aby zkřehly, ale nezčernaly. Získáte báječnou pochoutku.... třeba na ozdobení opečeného masa nebo přílohy.

Zdroj některých informací:
Kapesní atlas léčivých rostlin