Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Kopretina - Leucanthemum

Kopretiny se vyskytovaly v travních porostech již ve středověku. V Mathioliho herbáři ze 16. století pro ně najdeme následující lidová jména: slunéčko, oko, kuří oko nebo velká sedmikráska.

Kopretina - klikněte pro zobrazení detailuKopretina

třídavyšší dvouděložné rostliny - Rosopsida
řádhvězdnicotvaré - Asterales
čeleďhvězdnicovité - RAsteraceae Martinov
rodkopretina - Leucanthemum P. Mill.

Charakteristika

Na našem území se přirozeně vyskytují tři druhy kopretin, dříve souborně označovaných jako kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum, Slavík a kol. 2004). Nejrozšířenější je víceletá kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) rostoucí nejčastěji na loukách, v příkopech a na náspech od nížin až do horských poloh. Na mezofilních loukách často vytváří rozsáhlé porosty a její výskyt má mnohdy až plevelný charakter.

Dalším druhem, který má těžiště výskytu v nejteplejších částech naší republiky, je diploidní kopretina bílá (L. vulgare). Jedná se o dvou až čtyřletý druh vyskytující se původně zejména v nivách velkých řek (například v Pomoraví a v Podyjí).

Posledním původním druhem je hexaploidní kopretina panonská (L. margaritae), jejíž rozšíření je omezeno na několik oblastí v sz. Čechách a na jižní a střední Moravu.

Kopretiny dosahují zpravidla výšky 30 až 80 cm. Vyznačují se rozvětvenými podzemními oddenky (rhizomy) a silnými adventivními kořeny. Kořeny kopretin jsou schopny vytvářet symbiózu s endofytními houbami, které po odstranění kopretin setrvávají v půdě a mohou poškozovat následně pěstované plodiny, především pak rostliny z čeledi lilkovitých, které jsou náchylnější k houbovým chorobám. V Dánsku byl proveden zajímavý pokus, který vycházel z hypotézy, že rostliny z čeledi Asteraceae obsahují ve svém květu velké množství nektaru. Na její potvrzení byly kromě kopretiny infikovány larvou běláska řepného (Cotesia glomerata) také čekanka obecná (Cichorium inthybus) a chrpa horská (Cyanus montana). Larva běláska v květu kopretiny však po několika dnech uhynula a tvrzení že všechny rostliny této čeledi mají velké množství v květu nebylo potrvzeno.

Kopretina se rozmnožuje převážně generativně prostřednictvím nažek schopných vytvářet dlouhodobou semennou banku. Peck (1993) zjistil, že nažky měly po 6 letech 82 % klíčivost, 1 % nažek dokonce klíčilo po 39 letech setrvání v půdě. Nažky s podélnými bělavými žebry a bez chmýru jsou dobře klíčivé, protáhlé a lesklé. Kopretina nejlépe klíčí při relativní vlhkosti půdy 60%. Jakmile relativní vlhkost půdy dosahuje nad 75% snižuje se klíčivost nažek na polovinu a méně. V létě převažuje vegetativní (klonální) rozmnožování pomocí vytrvalých oddenků.

Kopretina - klikněte pro zobrazení detailuKopretina Skot se kopretině na pastvě obvykle vyhýbá a konzumuje ji pouze v případě nátlakové pastvy, kdy nemá možnost výběru jiných druhů. Příčinou jsou siličnaté buňky a kanálky kopretin obsahující flavonové glykosidy a anthokyanový glykosid chrysanthemin. Zajímavé přitom je, že tyto látky nevadí koním, ovcím a kozy je dokonce vyhledávají. Kopretiny se dále vyznačují nízkým obsahem živin a rychlou lignifikací. Při jejich vyšším zastoupení v přijímané píci ztrácí kravské mléko dokonce svou charakteristickou chuť.

Možné užití

Kopretina se odedávna využívala v lidovém léčitelství, jako lék proti dávivému kašli a astmatu. V dnešní době se z ní vyrábí různé esence, katary a sirupy.





Debata k článku 'Kopretina - Leucanthemum'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Světové řeky
Jak se jmenuje tato řeka ze seriálu Mocné řeky, který vysílá televizní kanál Viasat Nature?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 46%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta \

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz